Uběhl necelý měsíc od chvíle, kdy Elon Musk oznámil, že vlastní 9,1procentní podíl ve firmě Twitter. Po několika zvratech to nyní vypadá, že zdárně míří k ovládnutí celé firmy, která provozuje stejnojmennou populární sociální síť. Přinášíme odpovědi na otázky týkající se transakce, která po svém dokončení povede ke stažení akcií společnosti z burzy.
Původně se Musk označil za pasivního investora, který nemá zájem zasahovat do dění ve firmě. Chvíli to vypadalo, že se stane členem správní rady, ale z toho sešlo. Následně se začalo spekulovat, že by se mohl pokusit vykoupit ostatní akcionáře, firmu převzít, a stáhnout ji tak z veřejného akciového trhu. Před necelými dvěma týdny tak Musk skutečně učinil – správní radě předložil nabídku na koupi ostatních akcií v kurzu 54,20 dolaru za kus. Bylo to o 38 procent více, než za kolik se akcie obchodovaly den před zveřejněním Muskova podílu ve firmě.
Proč správní rada Twitteru původní nabídku odmítla a proč nyní změnila názor?
Na rozdíl od nově přijaté nabídky Musk předminulý týden neuvedl, kde na nákup zbylých akcií vezme. To mohlo hrát důležitou roli při rozhodování členů správní rady, kteří v reakci na první nabídku přijali takzvanou „jedovatou pilulku“, opatření, které mělo Muskův záměr značně zkomplikovat.
Členové správní rady, kteří se zodpovídají akcionářům a nesou osobní zodpovědnost za řízení firmy, se navíc nejspíše domnívali, že se může objevit pro akcionáře atraktivnější nabídka. Přece jen ještě loni v létě a na podzim se kurz akcií držel na šedesáti dolary. Žádná jiná nabídka však nepřišla. Minulý týden už Musk doložil zdroje financování a během jednání, která probíhala i přes víkend, správní radu přesvědčil.
Kdo je Elon Musk?
Obchod sice už schválila správní rada, ale ještě jej budou muset „posvětit“ akcionáři firmy a regulátoři. Transakce by měla být dokončena ještě letos. Následně se s akciemi firmy přestane obchodovat na burze.
Jak Elon Musk za akcie Twitteru zaplatí?
K uskutečnění obchodu potřebuje Musk 46,5 miliardy dolarů, zhruba 1,06 bilionu korun. Většinu, konkrétně 25,5 miliardy dolarů, poskytnou banky v podobě úvěrů. Za část z nich v objemu 12,5 miliardy dolarů se Musk zaručí svými akciemi automobilky Tesla v hodnotě zhruba 60 miliard dolarů. Finanční domy totiž požadují akcie ve vyšší tržní hodnotě, než činí objem půjček, aby se jistily vůči případnému poklesu kurzu.
Mezi bankami, které se na financování převzetí společnosti Twitter podílejí, jsou americká Morgan Stanley, britská Barclays či švýcarská Credit Suisse. Bankéři Morgan Stanley zároveň působí jako hlavní Muskovi poradci.
Po dokončení převzetí a stáhnutí firmy z burzy přejdou dluhy částečně na firmu Twitter. Tu tak úroky zatíží stovkami milionů dolarů ročně. Není ale vyloučené, že část úrokových nákladů ponese sám Musk.
Zbytek, přesněji 21 miliard dolarů, dodá Musk ze svého. Zatím není zcela jasné, kde všechny peníze vezme. Je sice nejbohatším člověkem na světě, ale takovou hotovost k dispozici nemá. A tak nejspíš odprodá část nezastavených akcií společnosti Tesla. Kromě toho může získat finance od dalších investorů – hovoří se o tom, že jedná s bohatými jednotlivci a také s významnými institucionálními investory. Pokud by Musk nedokázal shromáždit všechny peníze, mohlo by z převzetí Twitteru ještě sejít.
Jak vypadá velikost převzetí Twitteru oproti jiným podobným transakcím?
Pokud by se transakce uskutečnila, byl by to jeden z rekordně největších dluhem financovaných odkupů firmy obchodované burze. Naposledy tak velký obchod uskutečnila technologická společnost Dell, když v roce 2016 koupila a stáhla z burzy konkurenční firmu EMC. Hodnota transakce tehdy činila 67 miliard dolarů.
Musk zaplatí za Twitter více, než za kolik společnost Berkshire Hathaway investora Warrena Buffetta a investiční skupina 3G Capital koupily v roce 2013 společně potravinářskou firmu HJ Heinz. Ta se v roce 2015 spojila se společností Kraft Foods. Odkup Twitteru je také například větší, než když v roce 2007, tedy krátce před finanční krizí, private equity skupina Blackstone koupila za 26 miliard dolarů hotelový řetězec Hilton Worldwide Holdings.
Co transakce znamená pro budoucnost sociální sítě?
Musk se označuje za zastánce „absolutní svobody slova“ a staví se proti cenzorským zásahům. Mohla by se tak snížit míra moderace diskuzí na Twitteru – například omezit mazání urážlivých, rasistických, dezinformačních a jiných příspěvků. Musk chce také více bojovat proti botům (programy, které pro majitele opakovaně vykonávají nějakou rutinní činnost na internetu – pozn. red.), které automaticky generují příspěvky a zaplevelují tak diskuzi na Twitteru.
Například příznivci Republikánské strany se domnívají, že díky volnějším pravidlům by se mohl na Twitter vrátit exprezident Donald Trump. Tomu platforma smazala účet kvůli porušování pravidel, která se týkají dezinformací a nenávistných projevů. Sám Trump však, alespoň zatím, návrat na Twitter vylučuje.
Někteří komentátoři také projevili obavy, že Musk může jít na ruku komunistické Číně. Tato země je pro automobilku Tesla velmi důležitým trhem. Do Muska si kvůli tomu rýpl i šéf Amazonu Jeff Bezos.
