Invaze na Ukrajinu: akcie padají, oslabuje i koruna. Na intervence ČNB je však ještě brzy

Cena zlata v reakci na ruskou invazi a geopolitické napětí roste.

Cena zlata v reakci na ruskou invazi a geopolitické napětí roste. Zdroj: Pixels

Útok Ruska na Ukrajinu otřásá finančními trhy. Kurzy akcií klesají, oslabuje i česká měna. Její případné výraznější oslabení by podle názoru některých ekonomů mohlo Českou národní banku přinutit k intervencím v podobě odprodávání devizových rezerv. Naopak cena ropy roste a přehoupla se přes hranici 100 dolarů za barel. Vzhůru míří také cena zlata, které tak plní svou tradiční úlohu bezpečného přístavu v dobách krizí a geopolitické nejistoty.

Celoevropský index Stoxx Europe 600 odepisoval v průběhu čtvrtečního odpoledne přes čtyři procenta a dostal se nejníže od loňského jara. O pětinu klesaly například akcie rakouské finanční skupiny Raiffeisenbank, která má významné aktivity na Ukrajině. Padaly i akcie dalších evropských bankovních domů, například italské UniCredit Bank, francouzské Societe Generale, matky Komerční banky, či polské PKO Bank. Stranou výprodeje ale nezůstaly ani průmyslové podniky jako třeba Renault, Continental nebo Voestalpine.

Index pražské burzy PX padal bezmála o pět procent. V nemilosti investorů byly i v Praze zejména bankovní tituly. Akcie rakouské skupiny Erste šly dolů o přibližně deset procent, Komerční banky o více než devět procent, papíry Moneta Money Bank ztrácely okolo pěti procent. Na jih mířily i akcie elektrárenské společnosti ČEZ – mínus zhruba tří procenta. Naopak svou hodnotu si držely cenné papíry zbrojařské skupiny CZG - Česká zbrojovka, dokonce mírně posilovaly.

ONLINE: Válka na Ukrajině

Moskevský sešup

Největší výprodej zasáhl moskevskou burzu a obchodování bylo ve čtvrtek ráno dokonce načas kvůli situaci přerušeno. Hlavní index MOEX, který měří vývoj cen akcií zalistovaných firem, se dopoledne propadal i o více než 40 procent. O stejné procento klesaly například akcie letecké společnosti Aeroflot.

Prudké poklesy se navzdory strmému růstu ceny ropy a plynu nevyhnuly ani ropným firmám Lukoil, Rosněft či plynárenské skupině Gazprom. Polovinu hodnoty odepsaly akcie peněžního domu Sberbank.

Padal i kurz ruské měny. Dolar se ráno obchodoval až za bezmála 88 rublů, rubl tak byl nejslabší v historii. Ještě ve středu byl kurz okolo 80 rublů. V dalším průběhu čtvrtečního obchodování rubl část ztrát nejspíš i díky intervencím ruské centrální banky umazal.

Začátek války na Ukrajině se dotkl i české měny a také polského zlotého a maďarského forintu. Důvod je ten, že zahraniční investoři se v dobách nejistoty mimo jiné odchylují od rizikovějších aktiv na rozvíjejících se trzích.

Euro posílilo v průběhu dne až na více než 25 korun. Ještě na začátku týdne přitom byl kurz pod úrovní 24,30. Americký dolar se na mezibankovním trhu vyšplhal až k metě 22,40 korun. Ještě v pondělí byl kurz pod 21,40.

Suroviny zdražují

Na vzestupu byl cena ropy. Brent se obchodoval už za více než 100 dolarů a byl tak nejvýše od roku 2014. V kombinaci s oslabující korunou to bude v příštích dnech znamenat další zdražování pohonných hmot. Průměrná cena benzinu se přehoupne podle analytiků přes 38 korun za litr. K úrovni 37 korun se bude blížit průměrná cena nafty.

„Ropný trh se obává především o dodávky ruské ropy na světové trhy, které by mohly být cíleně utlumeny Moskvou jako odpověď na západní sankce. Rusko je druhým největším globálním producentem ropy s 10,5 miliony barelů denně,“ okomentoval dění analytik ČSOB Dominik Rusinko. „Proto by jakýkoli výpadek exportů – zvláště v nynější situaci extrémně napjatého trhu – mohl pohnout cenou ropy ještě výrazněji směrem nahoru,“ dodal.

Kromě ropy zdražujoval také zlato. K jeho nákupu se investoři uchylují v dobách geopolitické nejistoty. Troyská unce se oddopoledne obchodovala za 1960 dolarů, téměř o tři procenta dráže než v závěru středečního obchodování.

Na druhou stranu údajné digitální zlato bitcoin se propadalo. Kurz padal k 35 tisíc dolarům za jednu virtuální minci. Od začátku roku již bitcoin odepsal čtvrtinu hodnoty. 

Čeká se stagflace

Česká měna v posledních dnech odevzdala významnou část zisků, které jí zajistilo zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky. Pro centrální bankéře je to nepříjemná zpráva, protože na silnější korunu spoléhali při tlumení inflace.

„Z ekonomického hlediska dopadne tento bezprecedentní útok nejen na Rusko a Ukrajinu, ale pocítí ho i celá Evropa. Nejvýraznější efekty očekáváme na straně HDP a inflace, kdy Evropě v následujících měsících hrozí období stagflace – tedy slabý nebo žádný ekonomický růst ve spojení s vysokým růstem cen,“ uvedl v komentáři Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank.

„Další vývoj bude určovat zejména rozsah sankcí, k nimž se Evropa a Spojené státy uchýlí. Minimálně na straně inflace lze kvůli dopadům na ceny energií předpokládat v nejbližších měsících posun nad úrovně naší aktuální prognózy,“ dodal.

Zakročí ČNB?

Investoři zatím nemění sázky na další vývoj sazeb ČNB, říká hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. A to ani přesto, že zvýšená nejistota a potenciál slabšího ekonomického růstu jde proti dalšímu zpřísňování měnové politiky. „V opačném směru působí slabší koruna a vyšší proinflační rizika, což naznačil ve včerejším rozhovoru i guvernér Rusnok,“ poznamenal Seidler.

Hráči na trhu podle něj zároveň předpokládají, že v okamžiku výraznějšího oslabení koruny by mohla zakročit ČNB odprodáváním svých devizových rezerv. „Již od začátku letošního roku ČNB pravidelně odprodává výnosy z rezerv a mírně tak tlačí korunu k silnějším hodnotám,“ uvedl. „V případě nutnosti - a z důvodu omezení inflačního vlivu výrazně slabší koruny - by tak mohla ČNB prodeje zesílit, čímž by oslabení koruny brzdila,“ dodal.

Použití tohoto nástroje si dokáže za určitých okolností představit hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil: „Intervence přes kurz koruny, tedy její umělé posilování, by částečnou úlevu přinést mohlo, ovšem ČNB se k používání tohoto nástroje staví spíše rezervovaně,“ řekl s tím, že k něčemu takovému by mohlo dojít za situace, pokud by kurz měny oslabil výrazněji, například do blízkosti 26 korun za euro.

Koruna je odolnější než zlotý či forint

„Bez nadsázky si dovolím říci, že momentálně řádově vyšší měrou než kdy jindy nikdo neví, kde bude kurz koruny obrazně řečeno za hodinu, zítra či za týden,“ uvedl Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE. „Nicméně platí konstatování, že vzhledem k úrovni úrokových sazeb ČNB a jejích devizových rezerv by koruna mohla aktuální situaci zvládat lépe než třeba polský zlotý a maďarský forint,“ dodal.

Situace ani dle jeho názoru ani zdaleka nedospěla do bodu, kdy by ČNB měla zvažovat odprodej svých devizových rezerv s cílem zabránit oslabení koruny. „Nicméně pro krajní případ by se takové kroky jako možná reakce ze strany ČNB nabízely,“ podotkl Jáč. 

Podle něj ruská invaze na Ukrajinu způsobí stagflační šok, tedy o kombinaci faktorů nepříznivých pro hospodářský růst a zároveň tlačících náklady (a tedy inflační rizika) nahoru. „Pro centrální banky je stagflační šok z hlediska rozhodování o vhodné měnově-politické reakci obtížný takřka vždy, nyní se navíc bavíme o situaci, jež je zcela bezprecedentní minimálně na evropské poměry,“ řekl Jáč.

Podle jeho názoru by se ČNB měla v úvahách o dalším možném zvyšování úrokových sazeb držet představy již jen jemnějšího dolaďování úrovně úrokových sazeb „s případným posunem dvoutýdenní repo sazby do oblasti pěti procent“. Aktuální úroveň klíčové úrokové sazby ČNB je po sérii zvýšení v předchozích měsících 4,5 procenta.