Nově zavedená cla, ostré výroky amerického prezidenta, přírodní pohromy nebo obyčejné sucho. To vše může ovlivnit cenu komodit ropou počínaje a zemědělskými plodinami konče. Ve strojírenství je práce s rizikem častější a mnohé podniky se naučily, že se proti výkyvům cen mohou zajistit, v jiných oborech to taková samozřejmost není. „Každá negativní zkušenost mezi našimi klienty vede ke zvýšenému zájmu o produkty zajištění,“ říká manažer Finančních trhů ČSOB Jan Boháč.
Jak ovlivňuje celní bitva mezi USA a EU, případně Čínou ceny průmyslových komodit?
Velmi. Typický příklad jsme zaznamenali v polovině června, kdy americký prezident Trump zmínil zavedení dalších cel vůči čínskému zboží. Trhy zareagovaly bezprostředně a cena barevných kovů spadla o pět procent, protože se očekávají problémy a menší spotřeba.
Co by naopak vyvolalo zvýšení cen?
Obecně je to „souboj“ poptávky a nabídky. Vysvětlím to na nedávném příkladu u mědi. Do její ceny se promítala velká rizika stávek v Chile. V momentu, kdy hrozilo, že se nebude těžit, šly ceny mědi nahoru.
Uvedu ještě jeden případ: když se zveřejní hospodářské výsledky Číny nebo Indie se sedmiprocentním růstem podpořeným výstavbou, automaticky roste cena mědi z důvodu její očekávané vyšší spotřeby. Konkrétně kvůli vyšší spotřebě kabelů. A naopak, pokud se v případě zmiňované Číny mluví o zpomalování ekonomického růstu, ceny barevných kovů obratem klesají z důvodu očekávané nižší světové spotřeby.
V čem jsou největší rizika vývoje cen komodit?
V tom, že ceny – ať ropy, barevných kovů nebo agrokomodit – jsou obecně méně stálé než třeba kurzy měn nebo úrokové sazby.
Vědí čeští podnikatelé o možnostech zajištění proti vyšším cenám?
Ještě ne úplně. Když odmyslíme finanční zajišťování kurzů či úrokových sazeb, trh se teprve rozvíjí. Ale podle nás jde o velmi důležitou věc v podnikání. ČSOB zajišťuje tři oblasti komodit: ropu a ropné destiláty, barevné kovy a zemědělské komodity. Polovina zajištění připadá na barevné kovy (měď, hliník, zinek, olovo, cín a nikl), 35 procent na ropu a zbytek na agrokomodity, což jsou potravinářská pšenice, řepka, kukuřice a sójový šrot.
Proč jsou v zajištění tak velké rozdíly?
U barevných kovů zákazníci zajišťují rizika z podnikání na denní bázi. Funguje to tak, že jakmile získají zakázku a nemají na ni nakoupený materiál, obratem si na ni zajistí cenu vstupních komodit. To se týká především oblastí, kde jsou dodavatelé pod velkým cenovým tlakem a často pracují s minimálními maržemi, například v automotive.
Dodávky jsou také smluvně vázány na delší časové období. Jakýkoliv nepředvídaný výkyv cen vstupních surovin by společnost poslal skoro do okamžité ztráty. Nebo jsou to firmy, které jsou významně závislé na vstupech. Zinkovna, kabelovna, tedy společnosti, které pravidelně odebírají velké množství nějakého materiálu. Zajišťování zemědělských komodit bankovními operacemi není u nás ještě tak obvyklé.
Jak lze zemědělcům pomoci?
Dokážeme pomoci zajištěním zemědělské plodiny, kterou daný zemědělec vypěstuje, před poklesem ceny. Zemědělec potřebuje, aby jeho plodina, než vyroste, příliš nezlevnila. Letos v zimě byla burzovní cena pšenice poměrně nízko, kolem 150 eur za tunu.
Brzy na jaře, kdy začala sucha, vzrostla na 186 eur. V červnu začalo pršet, také se ochladilo a velké vývozní země jako Francie, Ukrajina nebo Rusko oznámily, že sucho se na stavu úrody nijak katastrofálně nepodepsalo. Burza na tyto zprávy okamžitě reagovala a cena klesla během dvou dnů o 15 eur. A právě toto umíme zajistit.
Změnilo se chování českých farmářů po takových zkušenostech?
Každá negativní zkušenost mezi našimi klienty vede ke zvýšenému zájmu o produkty zajištění. Největší práce je pro nás ale v osvětě. Pro klienty děláme školení, snažíme se jim ukázat veškeré detaily zajištění, aby znali princip jeho fungování a dokázali jej vhodně využít.
Uvedu příklad: agronom už v létě ví, jaký bude plán setby a kam vysadí jaké plodiny, jak jsou pozemky bonitní a jaká se dá očekávat úroda. Už v tento okamžik, pokud chce klient ošetřit riziko a cena na burze je příznivá, může si zajistit cenu například až deset měsíců dopředu. Pokud cena propadne, banka mu doplatí jako kompenzaci tolik, o kolik se cena snížila.
| Do ČSOB přišel v roce 1998, do týmu Finančních trhů pro obchodování s cizími měnami. Posledních jedenáct let se věnuje obchodování s burzovními finančními deriváty. Řídil implementaci obchodování s OTC (mimoburzovními) komoditními deriváty, díky čemuž banka získala schopnost aktivně nabízet produkty sloužící k zajištění komoditního rizika. Oceněním těchto aktivit je skutečnost, že se Finanční trhy ČSOB staly v roce 2008 v rámci skupiny KBC Centre of competence v oblasti komoditního zajištění. Vystudoval Ekonomickou fakultu Technické univerzity v Liberci. |
