Jediný pojem stačí k vykreslení roku 2019 v leteckém průmyslu: Boeing 737 MAX. Úřady po dvou nápadně podobných katastrofách těchto letounů zakázaly v krátké době jejich provoz. Americkému výrobci i světovým aerolinkám okamžitě narůstaly finanční náklady do astronomických výší. Dodnes bolí o to víc, že je nikdo nečekal.
Z moderních letadel se stala drahá koule u nohy, která krátce před klíčovou letní sezonou připravila dopravce často o významnou část flotily. Celý rok se tak nesl ve znamení nebezpečně vysokých nákladů. A problém trvá.
Nekončící výdaje
„Už nyní je to jedno z nejdelších uzemnění letadel v historii,“ říká bývalý kapitán Boeingu 737 a letecký publicista Ladislav Keller. Samotné rozhodnutí uzemnit daný typ letadla není výjimečné – dříve například postihlo největší dopravní letoun světa A380 vyráběný konkurenčním sdružením Airbus. Účetní Boeingu a jeho zákazníků ale ničí doba, po kterou zapisují pouze do kolonek výdajů, nikoli příjmů. Draze platí od března, a to stále.
Odbyt Boeingu se za letošních prvních jedenáct měsíců meziročně propadl o polovinu na 345 letadel. To se promítlo do hospodaření firmy. Téměř sedmdesát miliard korun prodělala ve druhém čtvrtletí, loni ve stejném období byla v plusu přes padesát miliard korun. Propad pokračoval i ve třetím čtvrtletí, čistý zisk se propadl meziročně o polovinu na 27 miliard.
Drahá snaha udržet zaměstnance
Výrobce odhaduje, že další balík přinejmenším 115 miliard korun vydá na kompenzace dopravcům. Rozhodnutí pozastavit výrobu letadel MAX bez propouštění zaměstnanců vyjde firmu navíc na 23 miliard korun měsíčně, jak odhadují analytici banky JP Morgan.
Boeing kromě toho čelí vyšetřování americkým ministerstvem spravedlnosti a Kongresem stejně jako desítkám soudních sporů s rodinami cestujících, kteří při nehodách přišli o život. Firma bez ohledu na žaloby slíbila vyplatit pozůstalým 3,4 milionu korun za každou oběť.
Náklady strmě rostou také aerolinkám. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu zhoršilo výhled letošního čistého zisku leteckých společností o 46 miliard korun. K nejpostiženějším patří americké Southwest Airlines, které mají 34 uzemněných letadel, nejvíce z amerických dopravců. Škody aerolinky se pohybují v desítkách miliard korun. Podobně je na tom také jedna z největších aerolinek na světě American Airlines.
Dopad kauzy pocítil i český dopravce Smartwings. Na stroje MAX v době uzemnění připadla třetina jeho flotily. Majitel firmy Jiří Šimáně vyčíslil škody na sto milionů měsíčně, uvedl deník LN. „Nevybavím si, co horšího může aerolinky nebo výrobce potkat než takto dlouhé uzemnění,“ dodává Keller.
Tratily také cestovní kanceláře, které musely shánět náhradní letadla. Uzemnění boeingů tvrdě pocítil největší turistický koncern na světě TUI. V uplynulém finančním roce mu klesl čistý zisk téměř o polovinu na necelých jedenáct miliard korun.
Jeho největší konkurent, britský Thomas Cook, mezitím zkrachoval. Nikoli však kvůli boeingům, ale dluhům.
Vyšší bezpečnost
Odborník na leteckou dopravu ze společnosti EY Petr Kováč nachází na celoroční anabázi i pozitiva: „Kauza ukázala na robustnost i sílu odvětví a na poptávku po tomto druhu dopravy. Většina firem tu ránu ustála, byť reputace Boeingu zásadně utrpěla.“ Bezpečnost létání podle něho se má navíc díky odhalení chyb v kontrolách letadel či posádek ještě zvýšit.
Na zásadní otázku, kdy se letadla vrátí do vzduchu, zatím nedokáže nikdo s určitostí odpovědět. Boeing očekává návrat letadel do provozu v lednu. Ředitel Evropské agentury pro bezpečnost letectví EASA Patrick Ky hovoří o prvních třech měsících příštího roku. „To se mi zdá jako nejreálnější odhad,“ říká Kováč. Společnost American Airlines přitom s letouny nepočítá až do dubna.
