Konec tunelování v Česku. Raziči musejí za prací do světa

Profil ejpovického tunelu

Profil ejpovického tunelu Zdroj: Metrostav

Ivan Piršč, hlavní stavbyvedoucí projektu Nordfjordurský tunel
Velvyslanec na Islandu a v Norsku Jaroslav Knot, manažer severských projektů Aleš Gothard, ředitel zahraniční sekce Metrostavu Václav Soukup a stavbyvedoucí Ivan Piršč
Vjezd do Nordfjordurského tunelu. Ražená část je dlouhá 7566 metrů a dva portály 120 a 246 metrů, celková délka díla se tak blíží osmi kilometrům. Profil tunelu je 53 metrů čtverečních a celková cena zakázky byla 9,292 miliardy islandských korun včetně DPH. Bez daně to představovalo 7,404 miliardy islandských korun.
Razicí stroj Viktorka v Ejpovicích
Prorážka tunelu v Ejpovicích
18
Fotogalerie

V Česku poprvé po padesáti letech nebude probíhat ražba tunelu či tendr na ní. Jediné práce, které v rámci podzemní výstavby probíhají, jsou na pokládce kolejí do tunelu v Ejpovicích.

„V říjnu loňského roku jsme ukončili ražby železničních tunelů u Ejpovic. A žádná další tunelová stavba na českém trhu není. Razicí štít jsme museli zpětně odprodat a pro lidi hledat práci jinde, rozumějte za hranicemi.“ říká Pavel Pilát, generální ředitel Metrostavu.

V novém tisíciletí byl pro tunelářské divize stavebních firem v Česku nejnabitější rok 2005. Tehdy probíhaly práce na osmi tunelech. Rok poté se pracovalo na šesti podzemních stavbách. Poté nově zahájených a soutěžených staveb ubývalo.

Podívejte se, jak probíhala ražba tunelu na Islandu:

Video placeholde
Tuneláři se dali do díla... • e15, Michal Nosek

V roce 2014 se sice rovněž nerazilo, probíhala nicméně soutěž o tříletou zakázku na zatím poslední tunel v Ejpovicích mezi Plzní a Rokycany.

"Ejpovické tunely mají být podle předpokladu kompletně dokončené do konce letošního roku. To je zatím poslední realizovaná tunelová stavba. Soutěží se železniční stavba Sudoměrice - Votice, kde má tunel být. Ostatní aktuálně soutěžené stavby jsou ale bez tunelů. Obecně ale tunel musí vycházet z toho, že je na stavbě ekonomicky a stavebně potřebný, není žádnou mantrou stavět každý rok tunely. Obecně jsou investičně i provozně náročné, leč u některých staveb se jim nelze vyhnout," uvedl k situaci mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

„Situace, kdy se v Česku nerazil vůbec žádný tunel, nastala pouze v roce 2014. Stav, kdy by se v Česku nerazil žádný tunel a žádný nebyl připraven k soutěžení, je ale za posledních 50 let bezprecedentní,“ říká Vojtěch Kostiha, tiskový mluvčí Skupiny Metrostav.

Divize podzemních staveb společnosti Metrostav proto hledá uplatnění v zahraničí. Loni jeho týmy dokončily tunel na Islandu a vzápětí začaly razit na ostrově další. Podnik se podílí i na pracích na tunelech metra ve finských Helsinkách, razí tunely v Norsku, ale i na Slovensku a v Turecku.

S výstavbou tunelů má zkušenosti také společnost Eurovia, která například v rámci tunelového komplexu Blanka v Praze budovala spojnici mezi Strahovským tunelem a tunelem Blanka. Současný stav ale podnik nekomentuje.

„Naší společnosti nepřísluší komentovat důvody, proč se v Česku neprovádějí stavby tunelů, jelikož stavby nenavrhujeme, neprojektujeme a ani nezadáváme. Naše společnost stavby realizuje na základě projektu, který máme od investora,“ uvedla mluvčí stavební firmy Iveta Štočková.

Jediný větší tendr v oblasti podzemního stavitelství, s jehož vypsáním by mohly firmy počítat, má představovat geologický průzkum plánované trasy metra D.

V současné době navíc probíhá územní řízení na tunel na dálnici D35 pod Hřebečským hřbetem. Další tunely jsou také naplánované na středočeské dálnici D3 a na dálnici D55 u Bzence. Největší tunelová díla chce ministerstvo dopravy v budoucnu realizovat v rámci projektu sítě vysokorychlostních tratí. "Pod Krušnými horami vzniknou v budoucnu tunely o délce přes 20 kilometrů a další tunely vzniknou mezi Prahou a Brnem. Kratší tunely jsou plánovány též na připravované trati Brno - Přerov," uzavřel Neřold.