Autobusem se na letiště v Pardubicích často nesvezete. Jízdní řád speciální autobusové linky do centra se totiž přímo váže na letový řád a ten prořídl. Stejně jako na třech dalších regionálních letištích v Brně, Karlových Varech a v Ostravě. Může za to uzemnění problematických Boeingů 737 MAX. Čekání na návrat těchto letadel na oblohu je pro letiště i cestovní kanceláře nákladné, ale stále ne tak bolestné jako čekání na výsledek hospodaření, který by neskončil hlubokou ztrátou.
Skončit v černých číslech se v posledních čtyřech letech podařilo jen brněnskému letišti, druhému největšímu v Česku, které chce letos investovat sto milionů korun. Zbylá tři každoročně vykazují ztráty v řádu desítek milionů korun. Letištím kromě krize s boeingy neprospívá ani nejistota trhu spojená s brexitem, nedostatečnou kapacitou dopravců a s jejich častými krachy.
Výsledky za loňský rok zatím jako poslední zveřejnila společnost East Bohemian Airport provozující pardubické letiště. Firma vlastněná ze dvou třetin městem a třetinově Pardubickým krajem loni prodělala přes patnáct milionů korun. Nejoptimističtější výhledy pro letošní rok počítají se stejným výsledkem.
„Problém jsou pravidelné linky, regionálním letištím se je nedaří získávat a řada se jich ruší. Bez nich si vedou špatně hlavně v zimě. Brnu konkuruje Vídeň, Ostravě zase Katovice,“ říká Tomáš Hampl z portálu Airways.cz.
Pardubice postihl výpadek boeingů v nejméně vhodnou dobu. Letiště loni dokončilo výstavbu terminálu za 266 milionů korun, ale přišlo o pravidelnou linku do Londýna, kterou kvůli odstávce boeingů zrušila společnost Ryanair. Ta postupovala stejně i na desítkách dalších evropských letišť. Loni přitom letadla irského nízkonákladového dopravce tvořila skoro polovinu veškerého pohybu po pardubické ranveji.
Ze stejných důvodů jako Ryanair zrušil své linky z Pardubic i dopravce Smartwings, který letišti zajišťoval 95 procent charterových letů. Nahradit se jich podařilo jen část. Podobným ranám čelí i tři zbylá regionální letiště.
Pardubičtí akcionáři dál ujišťují, že peníze budou. „Jsme připraveni investičně pomoci. Letos počítáme s podporou do třiceti milionů korun. Odhaduji, že v příštích letech bude poloviční,“ říká náměstek primátora Pardubic Jan Mazuch (ODS). „Obzvlášť v letecké dopravě nelze počítat s okamžitou návratností veřejných investic. I když jsou nemalé věříme, že letiště bude mít vliv na životní úroveň města,“ dodává Mazuch.
Právě ekonomický vliv letišť na přilehlou oblast může do budoucna znamenat největší přínos, myslí si ekonom Jan Švejnar, který předsedá dozorčí radě Letiště Praha. „Jinde ve světě včetně Evropy jsou středně velká letiště perspektivní. Jde o to, jak je správně specializovat a zaměřit. Těžit mohou například z nákladní dopravy,“ tvrdí Švejnar.
Na cargo se zaměřují hlavně letiště v Ostravě a v Brně, v roce 2017 přepravila náklad v objemu 5,3 tisíce tun, respektive 3,9 tisíce tun. Pardubické letiště předloni získalo přes osm milionů korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury mimo jiné na bezpečnostní rentgeny. Nákladní dopravci díky tomu mohou na letišti zboží zkontrolovat a naložit.
