Riskantní hra o dvouprocentní sen. Inflace hrozí zásekem vysoko nad cílem ČNB | e15.cz

Bývalí guvernéři Rusnok a Singer pro E15 Cast: Inflace hrozí zásekem vysoko nad cílem ČNB

Video se připravuje ...

Jaroslav BukovskýNikita Poljakov

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
1

Dvouprocentní inflace. Do roka má takto podle prognózy České národní banky vypadat tuzemská ekonomická realita. Odborná obec si však stále není jistá, zda se to opravdu do roka stihne. Ekonomové se shodují, že inflaci se podaří masivně zpomalit, i tak ale ceny mohou napřesrok růst násobně rychlejším tempem, než předpokládá ČNB. Horizont zkrocení inflace je přitom klíčový. Déletrvajícímu vyššímu růstu cen se totiž přizpůsobí ekonomika a inflace se stane chronickým problémem namísto přechodného. Samotná ČNB věří, že inflační efekt případného růstu sazeb je jen omezený.

„Otázkou je, jestli inflace klesne na dvojku, nebo se začne zadrhávat třeba někde mezi čtyřkou až šestkou,“ uvedl pro E15 Cast exguvernér ČNB a hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding Miroslav Singer s tím, že ekonomika ovšem nenabízí žádné signály, ze kterých by se trajektorie inflace dala vyčíst.

„To se dozvíme, až v té fázi budeme. Debata probíhá o tom, zda by sazby neměly jít ještě výše, aby to populaci dalo výrazný signál, že banka třeba pětiprocentní inflaci nedopustí,“ dodává Singer ovšem s tím, že aktuální sedmiprocentní sazbu ČNB považuje za adekvátní. A to především díky silné koruně, která růst sazeb dokázala suplovat. 

Celý díl E15 Castu v Miroslavem Singerem a Jiřím Rusnokem si můžete poslechnout tady:

„Co procento posílení koruny vůči euru, to podle hrubého pravidla odpovídá tomu, jako by ČNB zvýšila sazby o 25 bazických bodů. Tedy pokud koruna k euru zůstane na současných úrovních, bude to dodávat podobný efekt jako další mírné zvýšení sazeb,“ uvádí ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Prognóza ČNB z počátku února počítá s tím, že během druhého čtvrtletí příštího roku inflace v Česku dokonce klesne pod dvě procenta. Ceny mají napřesrok na jaře oproti letošku vzrůst „jen“ o 1,95 procenta, tempo růstu cen by se tak prakticky vrátilo na úroveň sklonku pandemického roku 2020. „Intuitivně bych byl mírně pesimističtější. A to ve smyslu, že na tu dvojku inflace nesedne tak rychle a skončí někde mezi trojkou a pětkou,“ uvedl v E15 Castu exguvernér ČNB Jiří Rusnok. 

Právě pod Rusnokovou guvernérskou taktovkou centrální banka loni během prvního pololetí tváří v tvář enormně sílící inflaci vyšroubovala základní úrok v ekonomice z 3,75 na současných sedm procent. „Ještě během loňského druhého pololetí se zdálo, že by bylo zdrávo sazby ještě navýšit. Ale nevěděli jsme, že koruna tolik posílí a ceny energií se budou vyvíjet tak pozitivně,“ dodal Rusnok s tím, že aktuálně by s růstem sazeb počkal. Ne tak jiní z ekonomů.

„Bankovní rada z nepochopitelných důvodů odmítá přijímat opatření, která by pomohla návratu k brzké cenové stabilitě. Centrální banka se spoléhá na optimistický scénář, kdy inflace samovolně odezní,“ varuje ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler. 

ČNB v únoru při ponechání sazby na stávajících sedmi procentech rovněž argumentovala nečekaně silnou korunou. Ta kupříkladu proti dolaru představuje momentálně podle dat Thomson Reuters letos desátou nejrychleji rostoucí měnu na světě. Koruna byla zároveň na počátku února zhruba o dvě procenta silnější, než pro tento okamžik předpovídala Česká národní banka.

„Bance může nezvyšování sazeb díky silné koruně vyjít. Stav ale nemusí trvat dlouho. ČNB v očích mnohých začíná hrát rizikovou hru, která může přinést sladké ovoce, nebo značné celospolečenské náklady, pokud se inflaci nepodaří porazit dostatečně rychle,“ zdůrazňuje specialista poradenské společnosti PwC Petr Jablonský. 

Samotná ČNB s možností zvýšení sazeb počítá. „Na příštím zasedání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. Bankovní rada je stále připravena zvýšit měnověpolitické sazby, zejména pokud vzroste riziko poptávkové inflace,“ napovědělo směr další debaty o sazbách únorové prohlášení bankovní rady. Jak ovšem pro deník E15 uvedla v lednovém rozhovoru viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová, vyšší sazby automaticky nemusejí znamenat dramatické snížení inflace. 

„Naše modely ukazovaly velmi malý rozdíl v budoucí míře inflace v závislosti na růstu sazeb. Výsledná roční inflace nebyla natolik odlišná od situace, kdy sazby jsou sedm procent,“ vysvětlila Zamrazilová. ČNB naposledy zvýšila základní sazbu v červnu loňského roku. Bankovní rada pod vedením guvernéra Aleše Michla od počátku drží sazby na stejné úrovni. 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery