Česko se otvírá penězům z muslimského světa

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: A.K PhotoPro CC BY-SA 2.0 Flickr

Česká republika je od počátku letošního roku jednou z mála evropských zemí, která otevřela dokořán dveře penězům z muslimských států. Novinka českého práva vyplývající z nového občanského zákoníku, svěřenský fond, totiž odpovídá principům islámského práva šaría.

Legislativní můstek k muslimským investicím nabízí nejen absolutní svobodu a volnost při správě majetku, ale na cestách islámského kapitálu po Česku ani jedinkrát nezazní slovo „úrok“. Ten je totiž ve finančnictví podle koránu slovem zapovězeným. K bonusům svěřenských fondů patří diskrétnost a vidina nižších daní.

„Svěřenský fond lze v Česku nastavit takovým způsobem, který odpovídá mimořádně přísným požadavkům kladeným právem šaría. Veškerý výnos investic je následně rozdělen v rámci podílů na zisku, úrok zde vůbec nefiguruje,“ vysvětluje Miloš Kocí z advokátní kanceláře Schönherr. Svěřenský fond tak funguje jako firma, ovšem s tím rozdílem, že jeho založení ani provoz zdaleka tolik nestojí.

Islámské finančnictví prochází bouřlivým rozvojem a z roku na rok prudce nabírá na síle. Podle poradenské společnosti Oliver Wyman roste objem spravovaných prostředků od počátku milénia ročně třicetiprocentním tempem. Do roku 2017 by měl muslimský finanční průmysl disponovat bezmála třemi biliony dolarů.

Ve Francii chybí anonymita

V kontinentální Evropě nemá Česko jako vábnička pro islámský kapitál příliš velkou konkurenci. Nejbližší vyspělou a stabilní ekonomikou slučitelnou s koránem je Francie. Finanční úřady v zemi galského kohouta ovšem investorům ve svěřenských fondech věnují větší pozornost. Na rozdíl od Prahy totiž Paříž vede jejich evidenci, která je přístupná finanční správě, a nenabízí tak investorům lákadlo v podobě anonymity a daňové neviditelnosti.

Muslimským investorům v České republice může svěřenský fond – ve světě běžně známý pod pojmem trust – posloužit k akvizicím. Stejně tak ale může fungovat jako nástroj kolektivního investování nebo správy majetku.

„Arabští investoři strukturují svůj rodinný majetek nebo investice pomocí trustů zcela běžně,“ konstatoval Daniel Čekal z PwC Legal. Obdoby svěřenského fondu existují rovněž v dalších zemích světa. V různých formách jej obsahují právní řády Spojených států, Velké Británie, Kanady, Japonska, Lucemburska, Lichtenštejnska, Rumunska nebo Ruska.

Nejnověji se mezi tyto země zařadilo také Maďarsko. „V kontextu svěřenských fondů užívaných pro islámské investování je obvyklý zejména britský model,“ připomíná Filip Čabart z advokátní kanceláře Schönherr.