Koronakrize výrazně zasáhla byznys stravenkových společností. Vydavatelé poukázek se museli částečně přeorientovat z pohledu provize na méně ziskové obchodní řetězce, aby lidé měli kde poukázky utratit. Snížili i provize restauracím a pod tlakem očekávaného stravenkového paušálu nabízejí lepší cenu i firmám při výběrových řízeních. Urychlil se tak přechod k elektronické stravence.
„Podíl papírových stravenek a digitální karet je přibližně půl na půl a konec papírových stravenek očekáváme na konci roku 2022,“ uvádí Daniela Pedret, šéfka komunikace společnosti Edenred.
U společnosti Sodexo na digitální stravenky už nyní připadá většinu portfolia. Odhaduje, že do konce roku 2022 budou stravenky již jen v digitální podobě. „I když jsou české firmy poměrně konzervativní a digitalizace se nám nedaří tak rychle, jak jsme předpokládali,“ dodává mluvčí Sodexa Tereza Knířová.
Pandemie koronaviru přechod na elektronické stravenky urychlila. „Celkem už je na tuzemském trhu využívá odhadem přes půl milionu zaměstnanců,“ dodává Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika. Největší přesun lidí z papíru k elektronické stravence zaznamenala společnost mezi červnem a srpnem, kdy počet uživatelů eStravenky v restauracích rostl každý měsíc o více než deset procent.
I přesto však Nicoletti očekává, že papírová stravenka nezmizí zcela a určitá část uživatelů jí dál bude dávat přednost.
Nižší provize pro restaurace
Ze stravenek dosud platily nejvyšší provize restaurace, podle lidí z oboru od čtyř do sedmi procent. Restaurace však letos byly většinu roku zavřené nebo nějak provozně omezené. Vydavatelé stravenek se proto museli soustředit více na obchodní řetězce. Ty ale vzhledem ke své síle platí provize řádově menší.
„Papírovými stravenkami Chèque Déjeuner i kartou eStravenka lze platit v řetězcích Albert, Billa, Tesco, Penny Market a od listopadu také nově v řetězcích Globus, Kaufland a Lidl,“ potvrzuje větší průnik do obchodů šéf společnosti Up Nicoletti.
„Naše stravenky Gastro Pass přijímá většina obchodů s potravinami jako Tesco, Albert, Billa, Lidl, Globus, Jednota Coop, Hruška. Jednáme ale i s dalšími partnery tak, abychom měli nejatraktivnější síť na trhu,“ uvádí i Knířová za Sodexo.
Změna nastala i v tom, že ve většině obchodů neplatí striktní omezení například pěti stravenek na nákup. V Globusu lze lístečky zaplatit nákup v hodnotě až tisíc korun. „K rozšíření plateb stravenkami jsme se rozhodli, abychom vyhověli zákazníkům. Jednak není tolik míst, kde by je mohli uplatnit, ale také u nás dělají velké nákupy, více doma vaří,“ vysvětluje mluvčí Globusu Lutfia Volfová.
V Tesku lze dokonce podle mluvčího Václava Koukolíčka zaplatit jeden nákup až patnácti papírovými stravenkami v celkové hodnotě do tří tisíc korun. „V případě elektronických stravenek si maximální denní limit určuje společnost, která je vydává,“ vysvětluje. Například Sodexo má na stravenkové kartě denní limit dva tisíce korun.
Menší prodejny jsou na tom ve vztahu k poskytovatelům stravenek hůře. „Malé nezávislé prodejny mají provize často podobné jako restaurace. Větší obchodníci mívají provize ve srovnání s malými obchodníky zhruba poloviční,“ popisuje Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu a zároveň předseda skupiny COOP, která zahrnuje 2500 družstevních prodejen.
Celý stravenkový systém podle Březiny ztratil svůj účel a je v krizi. „Celý náklad na fungování stravenkového systému spadl na ty, u kterých stravenky končí, na restaurace a obchody. Dříve zaměstnavatelé na provoz stravenkového systému drobně přispívali v podobě malé provize za pořízení stravenek pro zaměstnance,“ vysvětluje s tím, že dnes některé stravenkové společnosti hlavně větším zaměstnavatelům za odebírání stravenek pro zaměstnance naopak provizi vyplácejí.
To je patrné například při namátkovém pohledu do vypsaných veřejných zakázek. Například Agentura pro podnikání a inovace uzavřela letos v srpnu smlouvu se společností UP na odběr 136 tisíc poukázek. Za padesátikorunové bude platit 49,75 koruny a za osmdesátikorunové 79,6 koruny.
Stravenky utraťte letos
Velké obchody také před koncem roku registrují zvýšený zájem o platby stravenkami, což u těch papírových může souviset s končící platností. Vydavatelé platnost zatím prodlužovat nemíní, odvolávají se většinou na to, že od října vydávají stravenky s platností do konce příštího roku.
Ze zisku stravenkových společnosti letos ukrajují i nižší provize pro restaurace. Všichni tři velcí hráči je více či méně snížili. Edenred podle své mluvčí restauracím, které o to prostřednictvím webového formuláře požádaly, snížil provize na 4,5 procenta do konce března příštího roku.
S platností od 30. října do konce roku odpouští provize v gastro sektoru i společnost Up, a to jak pro platby papírovými poukázkami, tak eStravenkou.
„Na začátku listopadu jsme snížili provize na tři procenta pro malé nezávislé restaurace, které o to požádají. Trvání programu bylo naplánováno na šest měsíců a případné změny budou reflektovat aktuální situaci,“ uvádí za Sodexo Knířová.
Podržet restaurace a tím i svůj byznys se společnosti snaží i nejrůznějšími věrnostními programy. Například Edenred vrací pět korun za každý oběd zaplacený jeho stravenkovou kartou. I společnost Up odměňuje hosty za útraty eStravenkou v restauracích tak, že zákazník za každých sto korun získá deset bodů, které se při dosažení stovky promění v peníze na účtu.
Podobný program má i lídr trhu Sodexo. Z útraty v restauracích a u dalších vybraných partnerů získají uživatelé Gastro Pass Card až patnáct procent zpět.
Konec pěkných zisků
Stravenkářské společnosti své očekávané hospodářské výsledky za letošní rok komentovat nechtějí.
„Celý rok byl náročný pro všechny sektory. Naštěstí si klienti uvědomují důležitost benefitů i za této situace a většina z nich je zachovala,“ uvádí za Sodexo Knířová.
Také vydavatelé stravenek Up a Edenred očekávané letošní výsledky nekomentují.
V časech před koronavirem představovaly stravenky velmi výdělečný byznys. Sodexo Pass podle účetní závěrky utržilo za poslední známý rok končící loňským srpnem 990 milionů korun s čistým ziskem 410 milionů korun. Vydavatel stravenek Edenred měl loni tržby 629 milionů korun a dosáhl zisku 166 milionů.
Trojka na trhu, Up Česká republika, v roce 2018 utržila 261 milionů korun a dosáhla čistého zisku 98 milionů korun.
Pro všechny společnosti platí, že se kromě digitalizace snaží stále více zaměřovat na volnočasové aktivity, tedy poskytování poukázek do posiloven, bazénů a podobně. „Stále více klientů poptává benefity pro volný čas, které navzdory koronavirové situaci neustále rostou. Pokud se klient zaváže k odběru stravenek i volnočasových benefitů, samozřejmě se jedná také o výhodnějších cenách,“ dodává Knířová.
