Zlatá horečka na D1: pumpy válcují restaurace a sázejí na elektromobily | E15.cz

Zlatá horečka na D1: pumpy válcují restaurace a sázejí na elektromobily, developeři zdražují

Jiří Liebreich

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Nejen nekonečnou frustraci řidičů, ale i značné byznysové ambice obchodníků vytváří klíčová dopravní tepna. S opravenou dálnicí D1 mají velké plány provozovatelé čerpacích stanic, fastfoody i pronajímatelé průmyslových nemovitostí. Zatímco pumpy sázejí miliardy na rozvoj gastra a rozmach elektromobilů, developeři se chystají mnohem častěji stavět haly po celé délce D1, nikoli „jen“ v okolí Prahy či Brna.

Pandemie zásadně urychlila růst e-commerce, což se projevuje i na nedostatku skladových kapacit. „Naši klienti jsou proto nuceni hledat lokality pro sklady dále od hlavního města. Soustřeďují se hlavně na dálniční tahy, především na D1,“ uvádí ředitelka industriálu a logistiky v realitní poradenské společnosti Knight Frank Markéta Vrbasová.

Nedostatek kapacit – neobsazenost na českém trhu se pohybuje jen kolem 2,5 procenta – v kombinaci s rostoucí poptávkou po skladech a dražšími stavebními materiály žene ceny nájmů vzhůru. Nárůst je patrný především u sjezdů z „déjedničky“ v okolí velkých měst.

Měsíční výše nájemného ve skladech podél D1 se pohybuje mezi 4,5 až 4,9 eura, zhruba od 115 do 125 korun, za metr čtvereční. Avšak areály developerů P3, CTP nebo GLP ležící blíže Praze stojí nájemce až 6,5 eura.

Otázkou je, zda například logistické firmy obchodující s nízkou marží dokážou takové nájmy platit v dlouhodobém horizontu, upozorňuje Vrbasová: „Alternativou zůstávají lokality dále od Prahy na D1, třeba Ostředek. Očekáváme, že se výstavba rozšíří do blízkosti prakticky všech sjezdů z dálnice, které nabízejí vhodné pozemky a dostupnou pracovní sílu v dojezdové vzdálenosti.“

Miliardu do nového logistického areálu investoval například developer UDI Group. Čtyři haly budou stát na 34. dálničním exitu a kapacity jsou zamluvené již ze tří čtvrtin. Využije je například společnost Nagel-Group, jež zajišťuje logistiku potravin, nebo český logistický operátor WeDo.

Z „penězovodu“ D1 těží i sítě čerpacích stanic. Jejich byznys však zdaleka nekončí tištěním účtenek za načerpání pohonných hmot. Stanice postupně vytlačily klasické restaurace a čím dál častěji sázejí na vlastní gastro.

Další velký potenciál navíc vidí v očekávaném nástupu elektromobility. Jednak v provozování sítě dobíjecích stanic, jednak v nabídce rozmanitějších odpočinkových zón – a to nejen pro řidiče, kteří na stanicích stráví podstatně více času během nabíjení elektromobilů než při dotankování benzinu či nafty.

„Na D1 vidíme potenciál pro další expanzi. V budoucnu se proto budeme zapojovat do případných výběrových řízení ze strany Ředitelství silnic a dálnic,“ uvádí mluvčí společnosti Orlen Unipetrol Michal Procházka. Petrochemický holding provozuje na D1 devět čerpacích stanic Benzina Orlen. „Na dálnice se chceme více zaměřit a podstatně rozšířit nabídku gastra,“ dodává Procházka s tím, že tam návštěvníci najdou pokrmy od české klasiky po mezinárodní kuchyni.

„Byznys stanic velmi posílí s příchodem elektromobility. Řidiči si dobijí auto a během té hodiny více utratí. Otevírá se nový prostor i pro zábavní a odpočinkový byznys zaměřený mimo jiné na děti, byť jsme teprve na začátku,“ tvrdí prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Připomíná, že čerpacím stanicím společně s fastfoody se v posledních letech z D1 podařilo zcela vytlačit klasické restaurace.

„Vzniká zajímavý fenomén, lidé jsou ochotni zaplatit osmdesát korun za bagetu, ale diví se, že za guláš v restauraci mají platit 110. Náklady na kuchyni jsou přitom neporovnatelné,“ dodává Stárek.

S rostoucím významem D1 na podnikání do budoucna počítají i sítě rychlého občerstvení KFC a McDonald. „Letos plánujeme na D1 posílit a otevřít další restauraci v Ivanovicích ve směru do Brna. Expanze do menších měst a podél hlavních silničních a dálničních tahů je pro nás klíčová také kvůli dalšímu rozvoji KFC Rozvozu a dalších digitálních inovací,“ vysvětluje ředitel KFC pro Česko, Rakousko a Německo Libor Hubík.

Zatímco KFC otevřelo v Antošovicích první restauraci na D1 „až“ v roce 2008, konkurenční McDonald zprovoznil první pobočku už v prosinci 1993 ve Velkém Meziříčí na 145. kilometru ve směru na Prahu. Poté přidal několik dalších, nejvíce v roce 1997, kdy otevřel tři restaurace. Další, a zatím poslední, McDonald na D1 vznikl v roce 2010 na 66. exitu.

„I nadále hledáme vhodné lokality na D1, případně na exitu pro nové restaurace,“ potvrzuje finanční ředitelka McDonald’s ČR a SR Ivana Prosecká. Sázce na D1 nebrání ani ztráty na tržbách v řádu stovek milionů korun, o které „mekáč“ přišel kvůli uzavírkám dálničních úseků v posledních letech.

Zatímco restaurací má přibývat, odstavných ploch a parkovacích míst pro kamiony je dlouhodobě nedostatek, přičemž chybějí i rampy, kde by řidiči smetli sníh a led z plachet. „Místo toho sníh a led za jízdy odlétávají na auta za kamiony. Poškození kapoty či okna osobního vozu jsou pak tím nejmenším problémem,“ uzavírá mluvčí Ústředního automotoklubu ČR Igor Sirota.

Takhle probíhala dlouholetá modernizace dálnice D1:

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah