Loňská rekordně raná sklizeň révy vinné přinesla s sebou jak nadšené reakce, tak i mnoho otázek pro budoucnost. Celkové oteplování se samozřejmě dotýká i České republiky. Za posledních 60 let se průměrná teplota na Moravě zvýšila přibližně o jeden a půl stupně Celsia.
Odborníci se shodují, že oteplování bude pokračovat, a tak vinaři a milovníci vín jásají – Česko se stane lukrativní vinařskou oblastí. Klimatické modely využívající Huglinův index (viz. grafika) tomu nasvědčují. Ale má to svá úskalí.
Současný stav
Vinaři jsou vesměs spokojeni, a to především s kvalitou červených vín. „Před dvaceti lety, když jsem začínal vinařit, tak pokud frankovka dosáhla 20 stupňů cukernatosti, byl to svátek. Dnes je běžných 22,“ říká vinař Jan Stávek ze stejnojmenného vinařství z oblasti modrých hor. Zároveň se na trhu stále častěji objevují moravská vína z odrůd, které donedávna český konzument znal jen z jižnějších oblastí.
„Vinice rodí tak třicet let, takže vinař při vysazování révy musí přemýšlet na takové období dopředu,“ říká profesor Zdeněk Žalud z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně. „Objevují-li se dnes u nás teplomilné odrůdy, je to důkaz, že vinaři věří či už před časem uvěřili v klimatickou změnu,“ dodává.
Nejsou to samozřejmě jen moravští vinaři, kteří uvažují dopředu. „Ve Franci angličtí investoři skupují poměrně levně pozemky ve vinařských lukrativních oblastech na severních svazích a vysazují tam vinice,“ upozorňuje Jiří Hort z Vinařství Hort, který využívá pro svá vína jak moravskou, tak francouzskou vinnou révu. Zároveň se v současné době objevují vinice v zemích, kde pěstování révy vinné bylo do nedávna nemyslitelné, jako je Polsko, Belgie či Nizozemsko.
Prodloužení vegetační doby
Avšak pěstování vinné révy nezávisí jen na teplotních předpokladech. Podle Zdeňka Žaluda je jedno z největších „ale“ pro vinaře z hlediska klimatické změny prodloužení délky vegetační sezony. „Jak začne jarní klima, réva zahajuje vývoj a ztrácí mrazuvzdornost. Čím se to stane dříve, tím budou škody jarními mrazíky častější a větší,“ upozorňuje. Existují samozřejmě efektivní obranné systémy, ale většinou jsou poměrně drahé. „Velmi důležitá je přesná a včasná informace o počasí, tedy mít možnost vystihnout ty tři čtyři kritické noci. Možností se nabízí poměrně dost. Například na našem webu intersucho.cz máme pro vinaře přesné předpovědi z různých pohledů.“
Důležité je z tohoto hlediska i správné položení vinice. „Vinice na nevhodných místech budou mít stále více problémů,“ upozorňuje Stávek.
Zimní mrazy
Podle Zdeňka Žaluda si musíme i uvědomit, že se nezmění geografická poloha republiky, takže mohou být nadále třeba jen místy extrémně nízké teploty během zimy, což pro teplomilné jižní odrůdy révy může být vražedné. „Je třeba při výběru netradičních odrůd toto brát v potaz,“ doplňuje.
Sklizeň
Brzký sběr révy vinné přináší několik významných potíží. Některé rané odrůdy se musejí sbírat kvůli vysokým denním teplotám v noci. „Hrozny by se měly sklízet v chladnější části dne, protože jakmile je odstřihnete, nastává fáze oxidace aromatických látek. Takže čím víc otálíte v teple, tím se víc ztrácejí,“ říká Hort.
Kvůli kyselině se začaly sklízet i některé ranější odrůdy s pozdními ve stejný čas. „Museli jsme kvůli tomu investovat i do technologického vybavení ve vinařství a zrychlit sběr hroznů,“ říká David Šťastný, ředitel Château Valtice – Vinné sklepy Valtice. „Dnes už nejde o získání vyšší cukernatosti, ale uhlídat vyváženost cukru a kyseliny,“ upozorňuje.
Cukernatost, alkohol a kyselina
Vyšší cukernatost byl sice sen našich vinařských předků, ale jak se říká, všeho moc škodí. Jednoduše řečeno, vysoká cukernatost připraví sladká vína, přeměníte-li ji v alkohol, je ho zase moc a do toho se ztrácí pro bílá vína základní parametr – kyselina.
Nezbývá než hlídat bedlivě stav či situaci v hroznu a v pravý okamžik sklidit. Což většina vinařů činí. Jenže není vždy ideální souhra cukernatosti a kyseliny a technologické zralosti. „Proto mnohdy není ranější sklizeň nejlepší řešení,“ říká profesor Pavel Pavloušek z Mendelovy univerzity v Brně. Řešení podle něj existuje několik, ale nejsou jednoduchá. „Nejpřirozenější možností je zpomalit zrání hroznů pomocí zelených prací,“ vysvětluje. To spočívá v odstranění určité části listů na počátku zaměkání bobulí.
Nové choroby
Nové klimatické poměry přinášejí i nové choroby. Například v současné době pustoší vinice nová houbovitá choroba ESCA, která zasahuje kmen révy vinné. Podle tiskové zprávy Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se odhaduje, že těmito chorobami je ve světě včetně českých zemí napadena až pětina vinohradů.
Vražedné teplo a sucho
Obecně se neustále mluví o suchu jako o přicházejícím velkém problému především pro zemědělce. I když na rozdíl od jiných plodin je réva suchu o něco odolnější, týká se to jednoznačně i jí. Například při překročení určitého teplotního prahu hroznové víno přestane fotosyntetizovat, aby si udrželo dostatek vody. Pokud teplota stoupne ještě víc, hrozny změní svou chuť, a to k horšímu.
Jako každý jiný rolník by měli i vinaři podnikat kroky například k zadržování vody. „Mimo jiné vysazujeme pro udržení vody u vinic stromy. Samozřejmě tak, aby neovlivňovaly révu,“ říká Miroslav Volařík ze stejnojmenného vinařství.
