Kde se berou nugetky: maďarská farma je chloubou McDonald's | E15.cz

KoronaHelpdesk E15

Jak ekonomicky přežít koronavir

Více k tématu

Kde se berou nugetky: maďarská farma je chloubou McDonald's

Aneta Ščotková

Aneta Ščotková

McDonalds má program na podporu udržitelného zemědělství v Evropě. V říjnu přijal nové globální závazky pro lepší životní podmínky kuřat na farmách, které odborníci hodnotí jako pokrokové. Ceny produktů prý zvyšovat nebude.

Idea vlajkových farem

Nenápadná malá obec Baktalórantháza na východě Maďarska nabízí náhodnému projíždějícímu málo k vidění. Čtyřtisícové městečko uprostřed hvozdů zdánlivě ničím nevyniká, přece však má jedno své malé skryté „nej“. Tedy alespoň tak to vidí řetězec rychlého občerstvení McDonalds, který místní dodavatelskou farmu na kuřecí maso jmenoval svou „vlajkovou lodí“.

Brojleří farma maďarské společnosti Master Good, která v Baktalórantháze sídlí, zásobuje kuřecím masem řadu českých i dalších evropských provozoven McDonald´s. Takových dodavatelů má populární řetězec spoustu, východomaďarská farma se od těch ostatních ale přece jen liší.

Její klient ji totiž před nedávnem udělil prestižní cejch “Flagship Farm”, kterým se teď pyšní jako jediná svého druhu v Evropě. Certifikaci začal řetězec udílet výjimečným dodavatelům v roce 2009, kdy se spojil s oxfordským centrem zemědělského výzkumu a inovací Food Animal Initiative (FAI).

Na Štědrý den se jedí i smažené housenky nebo kůže z velryby

Jádrem poloakademického projektu je zejména ekologie a trvale udržitelné postupy v zemědělství, ale třeba i etický přístup k chovaným zvířatům. Pozitiva takového přístupu pak mají demonstrovat právě konkrétní vybrané farmy, které jsou reálnou součástí dodavatelského řetězce společnosti.

Sám manažer nákupu pro McDonalds v České republice a na Slovensku Ivo Lamich přiznává, že jde hlavně o reakci na tlaky zvenčí. „Tady v Evropě existuje taková iniciativa už delší dobu. A není to o tom, že by se McDonalds tak rozhodl. Jde o to, že zákazníci se víc a víc ptají na to, odkud potraviny pocházejí,” vysvětluje Lamich, který pro společnost pracuje již od jejího příchodu na český trh na začátku devadesátých let.

Zvýšený důraz na kvalitu a původ potravin ale podle něj není výsledkem revoluce, nýbrž postupné změny priorit českého (potažmo evropského) spotřebitele.

Přesto jsou ekologické “flagship” farmy mezi dodavateli řetězce zatím jen pouhou kapkou v moři, ačkoliv se jejich počet z původních sedmi v roce 2009 rozrostl na dnešních šestadvacet. Zhruba sedm tisíc provozoven McDonalds totiž po celé Evropě surovinami zásobuje na půl milionu farem.

Ty řetězci dodávají pšenici, zeleninu, ovoce, mléko, vejce, ale samozřejmě i hovězí, kuřecí a vepřové maso. Do českých restaurací se tak (a jen příležitostně) dostanou produkty pouze jedné ze všech těchto šestadvaceti „vlajkových lodí”: již zmiňované maďarské farmy s brojlery. Maso zde chovaných zvířat putuje například do u nás prodávaných kuřecích nugetek či burgerů.

Factory: V Maďarsku denně vyrobí miliony kuřecích nuget pro McDonald's, kupují je i Češi

Maďarská kuřecí moderna

Celá farma v Baktalórantháze a na ni navazující závody jsou produktem maďarské rodinné firmy, která před více než sto lety začínala jako dodavatel drůbeže pro dominium maďarské šlechtické rodiny Széchenyiů, a je tak nejstarší rodinnou drůbežárnou v Maďarsku. V posledních několika letech prošla farma modernizací, za kterou v roce 2015 získala ocenění Flagship Farm.

Deset nových a navlas stejných chovných hal zde pojme vždy na několik týdnů celkem 260 tisíc kuřat, za rok farma pro své účely vychová necelých 1,7 milionu zvířat. Vlastník farmy, společnost Master Good, ovládá také nedalekou líheň i zhruba 30 kilometrů vzdálená jatka, vyrábí si vlastní krmivo i podestýlku. Použitou podestýlku zase zpracovává na hnojivo, které opět putuje lokálním dodavatelům obilovin a slámy.

Celá farma je pod dohledem počítačových systémů, ty kontrolují a udržují v halách vlhkost, teplotu vzduchu, množství světla a další parametry. „Životní prostředí má velký dopad na zdraví. Například špatná kvalita vzduchu ovlivňuje dýchací systém ptáků a zvyšuje míru úmrtnosti,“ vysvětluje majitel Master Good Péter Bárány, proč se mu vyplatilo do automatizovaných systémů investovat.

Česko je před vegetariánským výbuchem, říká bývalý šéf Kosteleckých uzenin Jan Hanuš

Potravu a vodu kuřatům přináší plně elektrifikované linky. Vše je zhotoveno tak, aby se na farmě muselo pohybovat jen minimální množství osob, které zvyšují riziko přenosu chorob. Farma tak zaměstnává pouhých sedm pracovníků, jejichž pohyb po halách podléhá velmi přísným hygienickým nařízením.

Kromě bezpečnosti a ekologického přístupu ocenil McDonalds svého dodavatele i za etické zacházení se zvířaty. To je představováno dostatkem denního světla, volností pohybu ptáků po celé délce haly, instalací různých obohacujících prvků jako plošin, bidýlek, lepenkových krabic a provázků, které ptákům dávají prostor chovat se stejně jako ve svém přirozeném prostředí.

“Šetrné” usmrcení

Pobývání v prosvětlené hale ale pro kuřata nemá příliš dlouhého trvání a po několika týdnech je čeká převoz na nedaleká jatka. Zde jsou ve speciálních komorách omráčena oxidem uhličitým a poté je jim useknuta hlava, načež se nechají vykrvácet.

Pro následné zpracování masa je důležité, aby bylo zvíře omráčeno a ne usmrceno, aby mohlo dojít k úplnému vykrvení a maso neztratilo kvalitu. Ve velké části evropských farem je proces stále prováděn pomocí elektrického proudu, který způsobí pouze znehybnění kuřat. Na používání šetrnější “uspávací” metody tak v současnosti tlačí i největší světová neziskovka za práva zvířat PETA.

Podle výrobního manažera Barna Nándora patří McDonalds k odběratelům s nejvyššími požadavky na kvalitu a srovnává jej například s britským obchodním řetězcem Tesco, které je prý také velmi náročné.

„Pozor, nejedná se ale o naše maďarské a asi ani vaše české Tesco, jen to britské,” upozorňuje na často diskutované rozdíly mezi kvalitou potravin v jednotlivých částech Evropy. „Takto nároční klienti přijíždějí dělat audity celého výrobního cyklu od líhně, přes kvalitu krmiva až po finální zpracování,” popisuje Nándor podmínky, za jakých musí farma fungovat.

Přežily fast foody i čínská bistra. V Polsku roste obliba mléčných barů

Zvýšený zájem o podmínky života kuřat na farmách svým způsobem pozitivně hodnotí i Zuzana Coufalová, externí spolupracovnice české Nadace na ochranu zvířat: „Je jasné, že taková globální velmoc jako McDonalds má vzhledem k tlaku veřejnosti určitou povinnost brát ohledy i na životní podmínky (nejen) drůbeže, chované pro své provozovny...Je dobře, že se ve snaze za zlepšení podmínek připojuje ke společnostem jako Tesco nebo Hellmans,“ potvrzuje Nándorova slova o zvyšujících se požadavcích některých výrobců a prodejců.

Jedním dechem ale dodává, že stále není nad čím jásat. Zlepšení totiž ještě neznamená ideální podmínky. Kvůli vysoké koncentraci zvířat na jednom místě a produktivitě je podle ní nutné činit opatření, která jsou s přirozeným prostředím neslučitelná. “Ať už je to třeba jen pouhých šest hodin tmy nebo to, že zvířata dostávají pouze průmyslově připravenou stravu,“ říká aktivistka.

I sám Nándor uznává, že chov kuřat lze provozovat také za lepších podmínek, než jaké jsou garantovány na této farmě. Master Good vlastní i jinou farmu, ve které kuřata žijí ve volném venkovním výběhu a nejsou tak zavřena celý život v hale.

Jejich vykrmování je také díky jiné krmné směsi pomalejší. „Kuřata ve volném výběhu dosáhnou hmotnosti dvou kilogramů za 12 týdnů, kuřata zde v halách této hmotnosti dosáhnou už za pět týdnů,” přiznává Nándor s tím, že takto chovaná kuřata jsou ale mnohem dražší a mají pro ně tedy jen úzký okruh odběratelů.

Lepší svět pro kuřata?

Při současné poptávce po kuřecím mase a jeho cenách se tak významnější rozšíření volných chovů jeví jako v podstatě nemožné a ani McDonalds se svými „čím dál náročnějšími zákazníky“ tímto směrem nepohlíží. Jeho strategii do budoucna teď určují zbrusu nové globální závazky pro chov kuřat, které chce podle svých slov implementovat do roku 2024.

Trendy: Místo hambergerů salát. Jídelníček mladé generace se mění, přizpůsobit se musí i fastfoody

Jejich převod do praxe by znamenal zavedení zhruba stejných podmínek na všech dodavatelských farmách jako na té maďarské včetně popsané metody usmrcování. Závazky už okomentovala i známá akademička z coloradské univerzity Temple Grandin, která radí firmám v živočišném průmyslu ohledně chování zvířat (a toho, jak by se lidé měli chovat k nim), a neskrývala nadšení, když je označila za „jeden z nejkomplexnějších programů pro kuřata, které dosud viděla“.

A pokud jde o ceny, McDonalds tvrdí, že zvyšovat je nebude. Ředitel společnosti zodpovědný za živočišné produkty Bruce Feinberg už v říjnu pro Reuters řekl : „McDonalds nezvýší své ceny...Vyšší náklady budou pravděpodobně kompenzovány přílivem nových zákazníků, kteří by k nám za jiných podmínek možná nešli.“

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!