Mezi českými řetězci zuří tuhý boj. Do prodejen investují miliardy

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Albert v Centru Chodov
Globus
3
Fotogalerie

Tuzemské obchodní řetězce dávají do modernizace prodejen čím dál větší množství peněz. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu je celkový objem investic retailových firem každoročně kolem deseti miliard korun, loni byla tato částka překročena. Celkem v letech 2015 až 2018 proinvestovaná suma dosáhla 46,2 miliardy korun.


Řetězec Albert, patřící do nizozemské skupiny Ahold Delhaize, modernizoval za poslední dva roky polovinu svých prodejen za zhruba dvě miliardy korun. V Česku provozuje kolem tří set obchodů. “Rekonstrukce prodejen zahrnují nejen prodejní plochu, ale také zázemí, technologie chlazení, nábytek, osvětlení a infrastrukturu,” uvedl ředitel komunikace Albertu Jiří Mareček.

Všechny své prodejny postupně vylepšuje také řetězec Globus z německé stejnojmenné skupiny. “Například v Českých Budějovicích letos zavedeme nové značení i koncepci regálů na prodejní ploše. Půjde o celkové provzdušnění prostoru, snížení regálů, uspořádání sortimentu do příbuzných tematických celků a nově například i prostor pro seniory,” řekla vedoucí externí komunikace Globusu Rita Gabrielová. Investovanou částku neuvedla. Globus provozuje v Česku patnáct hypermarketů.

Další investice směřují do logistiky a vůbec vylepšování skladových prostor a modernějších informačních technologií. “Postupně jsme vyměnili pokladny i IT infrastrukturu ve všech prodejnách, což si vyžádalo v letech 2017 a 2018 investici více než tři sta milionů korun,” doplnil Mareček z Albertu.

Zvýšenou motivací řetězců pro investice je podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy konkurence na českém retailovém trhu, která je větší než v některých zemích západní Evropy.

V Česku má podle údajů Evropské komise 11 obchodních řetězců rozděleno 75 procent trhu. Ve Velké Británii zabírají čtyři řetězce 85 procent trhu a v Německu si stejný počet řetězců dělí 77 procent trhu. “Je to dědictví devadesátých let, kdy byla střední Evropa vnímána jako zajímavý růstový trh. Vstupní investice tehdy nebyly tak výrazné,” vysvětlil Prouza.