Rozvráceným globálním pracovním trhům v zemědělství se nedaří navrátit do někdejší předkovidové rovnováhy. Chybějí lidé na sklízení rýže, bourání masa i na rychlý rozvoz agrárních produktů, podotýká Bloomberg. Lze tak očekávat další zdražování potravin i nedostatek některých druhů zboží.
Světové zemědělství a potravinářství závislé na tvrdé manuální práci, sezonních a klimatických vlivech i na rychlosti dodávek, je jedním z nejpostiženějších sektorů z hlediska lidských zdrojů. Pracovníci scházejí v celém procesu od česačů ovoce přes řidiče a zpracovatele až po kuchaře a obsluhu v občerstveních.
Ve Vietnamu pomáhá se sklizní rýže armáda a tamní káva robusta a krevety se nemají jak dostat do přístavů. Malajsie přichází o miliardy dolarů na exportu palmového oleje. V Británii musejí zemědělci vylévat desetitisíce litrů mléka, protože ho nemá kdo rozvážet. Další omezují kvůli personální nouzi dojení.
Zaměstnavatelé po celém světě jsou tak nuceni zvyšovat platy a nabízet nevídané bonusy, aby přivábili nové lidi. Kupříkladu přední americký zpracovatel masa Smithfield Foods láká zaměstnance na hodinky Apple Watch po odpracování dvou měsíců.
Objevují se náznaky, že nedostatek pracovníků vážně dopadá na dodavatelské řetězce. Ve Spojených státech si stěžují velcí distributoři jako Sysco a United Natural Foods na zpoždění a potíže se sortimentem od slaniny a sýrů po kokosové mléko a koření. Ani v Evropské unii není situace ideální.
„Jsem v branži od osmdesátých let a nikdy jsem takovou situaci nezažil,“ řekl Bloombergu farmář z italského regionu Foggia Michele Ferrandino. „Rajčata velmi rychle podléhají zkáze a v době sklizně nebylo dost kamionů na přepravu do zpracovatelských závodů,“ uvedl.
Příčin potíží zemědělců a potravinářů je vícero. Některé jsou lokální, v Británii sehrál svou roli brexit. Ve Spojených státech přispělo k personální nouzi extrémní počasí, které komplikuje agrární činnosti a zvedá ceny potravin, kvůli vlně veder dokonce někteří pracovníci přišli o život.
Takřka všude je hlavním viníkem pandemie. Kvůli omezením se pracovní síla těžko dostává přes hranice nebo lidé v době útlumu odešli a našli si lepší práci. Někde ještě fungují vládní programy podpory zaměstnanosti, které přispívají k nedostatku volných osob na trhu.
Příkladem je australská firma Bonelah Pastoral Company, která byla zvyklá najímat na sklizeň lidi z Kanady a Dánska, což však kvůli covidové izolaci kontinentu není možné. Její představitel Rendall Groat se v srpnu pokusil přilákat personál prostřednictvím sociálních sítí.
„Zkouším několik způsobů, jak oslovit studenty a další potenciální uchazeče, kteří potřebují práci na léto,“ řekl stanici ABC. Zdůraznil, že neočekává vůbec žádné zkušenosti. Další farmáři podle něj řeší složitou situaci tak, že sezonním pracovníkům nabízejí práci nastálo.
Problémy zemědělců se sklizní a zvýšené náklady se pochopitelně promítají do globálních cen potravin. Jejich cenový index, který vytváří OSN, se v květnu vyšplhal na nejvyšší hodnotu za posledních devět let.
Vzrostly ceny prakticky všeho, nejvíce v případě olejů, cukru a obilovin. V červnu a v červenci ceny mírně klesly, ale minulý měsíc se tento trend zvrátil. Podle aktuální zprávy Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) byly v srpnu ceny o třetinu výše než loni.
