PPF bude šlapat na paty Agrofertu. Stala se dvojkou na trhu pěstování chmelu
Skupina PPF Renáty Kellnerové ovládla českou chmelařskou dvojku, společnost Agro-Chmel Holding. Akcie získala od svého dlouholetého manažera Ladislava Chvátala. Kellnerová držela 90 procent akcií firmy už dříve a využívala tak finančních výnosů z firmy, dosud ale Agro-Chmel Holding podle PPF plně ovládal právě Chvátal. Finanční detaily obchodu kupující ani prodávající nekomentovali.
Informaci, která vyplývá z obchodního rejstříku, e15 potvrdil mluvčí PPF Leoš Rousek. Změny jsou podle něj součástí „dlouhodobého plánu racionalizace vztahů a posilování finanční stability společnosti Agro-Chmel Holding“.
„Nová struktura zlepšuje schopnost společnosti naplno využít stabilní zázemí a silnou kapitálovou pozici skupiny PPF,“ dodal Rousek. Odkazuje tak na skutečnost, že velká investiční skupina si může bezproblémově obstarat mnohem výhodnější financování než malý samostatný podnik. Jaké má PPF s firmou plány a zda chystá nějaké strategické změny, Rousek neuvedl.
Pod Agro-Chmel Holding spadá pěstitel chmele Chmel Spol. a obchodník s chmelem Arix. V roce 2023 holding pohltil také firmu LCHA, která pěstuje pšenici a kukuřici a kromě toho chová stovky kusů dobytka.
Nejprve soukromá investice
Ladislav Chvátal, který je předsedou dozorčí rady PPF banky, začal chmelařský byznys budovat v roce 2016. Na začátku roku 2020 e15 zjistila, že po koupi dalších chmelnic se Chvátal stal lídrem českého chmelařského byznysu. Tehdy PPF expanzi Agro-Chmelu komentovala slovy, že jde o soukromou investici Ladislava Chvátala, a to přestože firmě na provoz půjčila 289 milionů korun.
O tři roky později se Kellnerová stala majoritním nabyvatelem konečných výhod firmy, ale veškeré akcie, s nimiž byla spojená hlasovací práva, stále ještě vlastnil Chvátal. To se změnilo až nyní.
Změna přichází v době, kdy se chmelařům nedaří. Hlavními důvody jsou podle odborníků klesající spotřeba piva, dopady klimatických změn a nadbytečná produkce alfa kyselin, které dodávají pivu hořkost.
Pokles spotřeby
„V klíčových destinacích, jako je třeba Japonsko a Čína, obliba piva klesá,“ řekl na začátku ledna šéf Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda s tím, že z Česka se vyvážejí až čtyři pětiny úrody. Reagoval tak na strategii ministerstva zemědělství, podle níž se má v budoucnu výrazně zvýšit plocha pro pěstování chmele. Dnes se chmel pěstuje asi na 4850 hektarech, plán počítá s navýšením plochy na 5500 hektarů k roku 2030. Tento záměr je však podle Hejdy v dnešních podmínkách nerealizovatelný, a to kvůli riziku převisu nabídky nad poptávkou.
V Česku pěstuje chmel zhruba 120 zemědělských podniků. Jejich loňská úroda byla podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského průměrná. Celkem sklidily 6494 tun, což je o 500 tun méně než předloni.
Dlouhodobě nejpěstovanější odrůdou zůstává žatecký poloraný červeňák. A právě v žatecké oblasti obhospodařuje půdu i společnost Agro-Chmel Holding, která loni podle Rouska prodala více než 1200 tun českého chmele, z toho více než 800 tun pocházelo z vlastní produkce. Pro srovnání, v roce 2021 skupina vypěstovala 1048 tun chmele.
Výsledky hospodaření Rousek neposkytl, pouze uvedl, že skupina loni utržila 400 milionů korun. Dříve firma generovala zisky v desítkách milionů korun, v roce 2023 se však propadla do konsolidované ztráty ve výši 11 milionů korun.
Největším chmelařem v Česku je dnes Agrofert Andreje Babiše. Jeho společnost Top Hop pěstuje klíčovou plodinu pro výrobu piva na 800 hektarech. V roce 2023 vydělala zhruba sedm milionů korun.
Do zemědělství poslední dobou investuje čím dál více miliardářů a významných byznysových skupin. Kromě Agrofertu a PPF je to například skupina J&T, podnikatelé Tomáš Němec a Tomáš Chrenek, spolumajitel Sev.en Energy Jan Dienstl nebo například majitel energetické skupiny Energo-Pro Jaromír Tesař či majitel průmyslové firmy Agrostroj Pelhřimov Lubomír Stoklásek.
