Čína začátkem měsíce oznámila, že od srpna uvalí exportní kontroly na gallium a germanium. Komentátoři míní, že jde o dosud nejvážnější tah Pekingu v čipové válce s Washingtonem. Restrikce týkající se málo známých prvků důležitých pro výrobu polovodičů, solárních panelů a elektromobilů mají zřejmě sloužit Spojeným státům jako varování. Ceny gallia vzrostly a výrobci elektromobilů jsou znepokojení. Reakce naznačují, do jakých potíží by se Západ dostal, kdyby ho asijská velmoc odřízla od dalších kritických materiálů.
Čína je významným vývozcem obou surovin, v případě gallia se podílí podle unijní studie na světové produkci z 94 procent, u germania pak z 83 procent. Exportéři budou muset od srpna žádat u čínského ministerstva obchodu o povolení. Peking to zdůvodňuje národní bezpečností. Všeobecně se však má za to, že jde o reakci na americké omezování přístupu Číny k vyspělým polovodičům.
Získávání gallia a germania se Západu zřejmě prodraží
„Číně se zjevně nelíbí zpráva, že Bidenova administrativa zvažuje širší zákaz polovodičových čipů, a rozhodla se stopnout vývoz gallia a germania, které se používají v polovodičích, základnových stanicích 5G a v solárních panelech,“ citoval web Oil Price Louise Navelliera z investiční společnosti Navellier & Associates.
„Gallium a germanium jsou šachové figurky v geopolitické hře obrovských rozměrů,“ podotkl pro Foreign Policy těžební expert Christopher Ecclestone z poradenské firmy Hallgarten & Company.
Oba prvky nejsou extra vzácné, jsou vedlejším produktem těžby a zpracování jiných surovin. Čína však držela jejich ceny nízko, produkce jinde se může prodražit a nějakou dobu potrvá, než se ji vůbec podaří spustit. Trh s galliem a germaniem je v porovnání například s hliníkem či mědí velmi malý. Ve dnech po oznámení stouply ceny gallia o 27 procent a obchodníci s ním si začali tvořit zásoby. Ty však vydrží maximálně několik měsíců.
Automobilky se bojí války o kritické suroviny
Čína chce podle expertů Západu svým krokem názorně ukázat, že prakticky kontroluje trh se strategickými surovinami, jako jsou prvky vzácných zemin, grafit či hořčík. Z velké míry na ní závisí například také produkce lithia, jelikož ovládá nejenom některé doly, ale také významnou část kapacit na jeho zpracování.
„Zdaleka nejde o nejdrastičtější reakci, kterou si mohla vybrat. Kontroly vývozu gallia a germania se zdají být prvním varovným výstřelem. Čína kontroluje jiné kovy, jejichž prostřednictvím může způsobit závažnější následky,“ konstatoval podle Fortune Bernard Dahdah, analytik investiční banky Natixis.
Pohrůžka Pekingu už také vzbudila rozruch u výrobců elektromobilů. Šéf Renaultu Jean-Dominique Senard uvedl, že by měla být pro unijní lídry varovným signálem a jasnou ukázkou, že je třeba pracovat na snížení závislosti na Číně a budování alternativních dodavatelských řetězců.
„Příští válkou bude válka o kovy,“ řekl. Automobilky, které jsou v časných stadiích návrhů budoucích generací elektromobilů, se dokonce mohou využití gallia vyhnout a upřednostnit jiné materiály, i když nejsou tak vhodné, uvedla agentura Reuters.
Aktuální zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA) uvádí, že příklon k zeleným energiím dramaticky pohání poptávku po kritických materiálech, jako je lithium, kobalt, nikl či měď. Od roku 2017 do roku 2022 byl energetický sektor hlavním faktorem, který kupříkladu vedl ke ztrojnásobení poptávky po lithiu. Trh s nerostnými surovinami potřebnými pro energetický přechod dosáhl loni podle agentury hodnoty 320 miliard dolarů a čeká se jeho další rychlý růst.
Roztáčí se spirála odvetných opatření
Přestože se Západ v poslední době usilovně snaží čínskou dominanci na poli klíčových surovin omezit, vnímá i limity této snahy, především nepopularitu domácí těžby. Je tak otázkou, jaký dopad bude mít čínský tah s galliem a germaniem na americko-čínskou technologickou válku.
Spojené státy loni v říjnu zavedly exportní kontroly, které mají omezit Číně přístup k polovodičům amerického původu. K obdobnému kroku se jim podařilo přimět i Japonsko a Nizozemsko, což se v praxi týká například společnosti ASML, jež je klíčovým dodavatelem zařízení pro výrobce čipů.
V poslední době navíc média psala o tom, že Bílý dům se chystá omezit čínským společnostem přístup ke cloudovým službám. Američtí národněbezpečnostní analytici totiž varovali, že čínské firmy zaměřené na umělou inteligenci jejich používáním fakticky obcházejí restrikce.
Omezení vývozu gallia a germania je ze strany Číny už druhým odvetným krokem. Koncem května zakázala některým důležitým domácím průmyslovým odvětvím nakupovat u amerického výrobce paměťových čipů Micron. Peking zároveň minulý týden varoval, že pokud americký tlak na čínský technologický sektor neustane, přijdou další reakce.
Před pár dny se pokusila napětí mezi zeměmi zklidnit během návštěvy Pekingu americká ministryně financí Janet Yellenová. Podotkla, že právě takováto čínská opatření vedou USA ke snaze snižovat závislost na Číně. „Dala jsem jasně najevo, že Spojené státy neusilují o naprosté oddělení našich ekonomik. Snažíme se diverzifikovat, nikoli oddělovat,“ zdůraznila však podle The New York Times.
