Koronakrize loni zdecimovala produkci českého automobilového průmyslu o rekordních 19,2 procenta na 1,15 milionu vozů. Konečný účet za tažení proti pandemii to však zdaleka není. Letos by výrobci měli smazat polovinu loňské ztráty. Na předkrizovou úroveň se mohou vrátit v příštích dvou letech, jak předpovídá Sdružení automobilového průmyslu. Nebo také výrazně později či vůbec.
Letos má v Česku vzniknout zhruba 1,3 milionu vozů, meziročně o deset procent více. „Narušení dodavatelských řetězců, rostoucí ceny komodit a nedostatek některých komponentů vyvolávají značnou nejistotu mezi finálními výrobci i dodavateli. Jakkoli situace není tak dramatická jako loni na jaře, na trhu je patrná velká nervozita z nejistoty a ztráty konkurenceschopnosti vůči levnější konkurenci na východ od nás,“ uvádí výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.
„Automobilkám uniká možnost zahojit se po katastrofálním roce 2020. Tržby finalistů a výrobců dílů v Česku přesahovaly v nejlepších letech 1,1 bilionu korun, takže se při poklesech o pět až deset procent bavíme o desítkách miliard ušlých tržeb,“ podotýká partner EY Petr Knap. V příštích letech očekává růst trhu ve smyslu finančního objemu. Množství vozů, které se ale v Evropě jako celku vyrábí, se už na rekordní úroveň z roku 2019 nemusí vrátit nikdy.
Automobilky sužuje především čipový hladomor. V průměrném vozidle se nachází až 150 čipů, v těch nejvyspělejších i dvojnásobek. Jejich nedostatek sužuje globální autoprůmysl více než půl roku a podle analytiků ještě půl roku i rok potrvá. Někteří dealeři kvůli tomu omezují modelovou nabídku a prodlužují dodací lhůty. Ze stejného důvodu zastavila kolínská Toyota koncem března výrobu, a to na dva týdny.
„Nebýt nedostatku čipů, celková česká produkce mohla být asi o dalších pět procent vyšší. Zákazníci by přitom o tyto vozy zájem měli, ale automobilky je nebudou schopné dodat,“ dodává Petzl. Nedostatek čipů tak letos znemožní výrobu sedmdesáti tisíc vozidel.
„Nižší oživená produkce oslabí zejména některé menší dodavatele, kteří navíc budou sevřeni mezi rostoucí ceny vstupů, nižší objemy a tlak odběratelů na udržení či snižování cen výstupů,“ varuje Knap.
Mladoboleslavská Škoda Auto loni doplatila na pandemii a 39 dnů dlouhou odstávku propadem výroby v českých závodech o 17,4 procenta. V Mladé Boleslavi, Kvasinách a ve Vrchlabí tak vyrobila téměř 750 tisíc automobilů. Letos zatím v Česku zhotovila přes 360 tisíc aut, tedy téměř stejně jako v rekordním roce 2019. Proti loňsku tak čeká růst. Kvůli nedostatku čipů nicméně skladuje nedokončené vozy na letišti v Hradci Králové.
„Držíme se plánů ze začátku roku. Cílem je udržet tržní podíl. Očekáváme, že český trh v meziročním porovnání zaznamená osmiprocentní růst, což by znamenalo přibližně osmdesát tisíc registrací nových vozů značky Škoda v Česku,“ říká mluvčí největší tuzemské automobilky Kamila Biddle. Loni bylo tuzemských registrací Škody 75 tisíc. Další vozy zamíří na export.
Předloňskou laťku pomalu dohánějí v nošovické automobilce Hyundai. Od ledna do května tam smontovali 117 tisíc aut, meziročně o 15 tisíc vozů méně. Letos chce automobilka vyrobit 275 tisíc aut oproti loňským 239 tisícům. „Samozřejmě i my pociťujeme celosvětové problémy s dodávkami polovodičových součástek, zatím ale sjíždějí z naší linky veškerá auta zcela dokončená,“ říká mluvčí firmy Petr Michník.
Podobně si vede Toyota, kde od ledna do dubna vzniklo 58 tisíc aut, meziročně o 8,4 procenta více. „Do konce roku očekáváme podobný trend jako nyní a zvýšení o několik procent oproti loňské výrobě,“ podotýká mluvčí automobilky Tomáš Paroubek.
Jako jedna z mála automobilek loni nepřerušila výrobu kopřivnická Tatra. Zhotovila stejně vozů jako v roce 2019, a to 1181, a plánuje růst výroby v rozmezí 1200 až 1300 vozů ročně. Důsledky pandemie se firmě nicméně nevyhýbají.
„Plech zdražil o vyšší desítky procent, situace dál trvá a sílí. Dodavatelé rámů říkají, že musejí objednávat materiál už na prosinec. Takové dodací lhůty jsou zcela atypické. Totéž dodavatelé motorů,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 šéf Tatry Pavel Lazar.
Důsledkem turbulentní doby je také zdražování. Ceny nových vozů na českém trhu vzrostly v prvním čtvrtletí jen oproti posledním třem měsícům roku 2020 téměř o procento. Důvodem bylo plošné zdražování značek Volkswagen, Škoda a Mercedes-Benz, vyplynulo z cenového indexu EY.
Zákazníci si připlatili například za modely Škoda Octavia, VW Passat, Škoda Karoq, VW Tiguan, Škoda Superb nebo Mercedes GLE. Například Passat byl zdražen ve všech motorizacích v průměru o více než šestnáct tisíc.
