Nedávné výrazné snížení těžby ropy, které odsouhlasila skupina OPEC+, je tvrdou ranou pro amerického prezidenta Joea Bidena a jeho demokraty před blížícími se volbami do Kongresu. Šéf Bílého domu sklízí od republikánů kritiku nejen za nezdařenou snahu dostat na svoji stranu Saúdskou Arábii, ale i za útlum domácí produkce ropy v souvislosti se zelenými plány. Washington nyní ve snaze zachránit situaci zvažuje řadu kroků včetně tvrdšího postoje vůči Rijádu. Na Evropu by dopadlo zejména omezení vývozu nafty, nad nímž Bílý dům rovněž přemýšlí.
„Myslím si, že rozhodnutí OPEC je neužitečné a nemoudré,“ komentovala americká ministryně financí Janet Yellenová pro Financial Times krok Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců v čele s Ruskem. Skupina se minulý týden dohodla, že sníží produkci ropy o dva miliony barelů denně. To je největší pokles od začátku koronavirové pandemie a podstatně víc, než kolik experti čekali.
Biden se přitom celé měsíce snaží zajistit, aby byl na trhu dostatek ropy a její ceny tolik nestoupaly a nepůsobily Západu další potíže v době energetické krize. Záležitost je zvlášť naléhavá s blížícím se prosincovým startem unijního embarga na ruskou surovinu a listopadovým termínem amerických kongresových voleb.
Kritizovaná schůzka s princem
Těžaři tvrdí, že omezením produkce reagují na očekávaný pokles poptávky v souvislosti s globálním ekonomickým útlumem. Ze Spojených států ale okamžitě zazněla obvinění, že v čele těžařů stojící Rijád dal přednost Moskvě před Washingtonem. Biden přitom v červenci navštívil Saúdskou Arábii, aby ukázal vůli vylepšit se zemí vztahy ve snaze přimět ropnou velmoc k navýšení těžby.
Při té příležitosti se setkal i s korunním princem Muhammadem bin Salmánem, což vzbudilo velkou vlnu nevole. Kritici už tehdy tvrdili, že USA nic nezískají a prezident si tímto gestem pouze poškodil reputaci. Před oznámením produkčních škrtů se k tomu objevily zprávy, že se Washington rozhodnutí snaží na poslední chvíli zvrátit. Frustrace demokratů je tedy nyní velká, někteří hovoří přímo o nepřátelském aktu a vyzývají k ráznému postoji vůči Rijádu i Spojeným arabským emirátům.
„Obě země se dlouho spoléhaly na americkou vojenskou přítomnost v Perském zálivu, aby chránily svou bezpečnost a ropná pole. Nevidíme žádný důvod, proč by američtí vojáci a dodavatelé měli pokračovat v poskytování této služby zemím, které aktivně pracují proti nám,“ uvedli v prohlášení podle Al-Džazíry tři demokratičtí zákonodárci. „Jako národ musíme přehodnotit náš vztah se Saúdy a připomenout jim, kdo je ta supervelmoc,“ prohlásil další demokratický kongresmen Matt Cartwright.
Zazněly také výroky, že pokud je Rijád v tak dobrém vztahu s Moskvou, může nadále nakupovat armádní vybavení tam. Saúdská Arábie byla dosud v tomto směru největším zákazníkem Washingtonu, v uplynulé pětiletce tam šla téměř čtvrtina amerického zbrojního exportu. Ještě v srpnu Biden oznámil, že Američané do země na Arabském poloostrově prodají rakety do systému Patriot a další zboží v hodnotě více než tří miliard dolarů.
Možné scénáře
Bílý dům podotýká, že existuje řada možností, jak ropný kartel potrestat a zmírnit dopady jeho politiky na americké spotřebitele. Ještě se však nerozhodl pro konkrétní kroky. Ve hře je návrh antimonopolního zákona zvaný NOPEC, který by americkému ministerstvu spravedlnosti umožnil žalovat země omezující obchod se surovinou. Tento plán se však objevil už několikrát a dosud vždy ztroskotal na odporu ropné lobby, včetně té domácí. Kritici také varují před nezamýšlenými důsledky včetně obdobných odvetných kroků, které by zasáhly například americké zemědělce.
Další cestou může být uvolnění sankcí vůči ropné Venezuele a Íránu, to je však politicky problematické. Washington rovněž zvažuje zákaz či omezení vývozu produktů rafinerií. To by mělo velmi negativní dopad na Evropu, která se americkou ropou a naftou stále více snaží nahrazovat dosavadní ruský import.
Biden si je vědom toho, že krok by ohrozil transatlantické partnerství, přesto aktuálně nechal tuto možnost podle Bloombergu ministerstvo energetiky důkladně prozkoumat. Prezident je totiž pod domácím politickým tlakem, jelikož průzkumy před volbami, jež se budou konat 8. listopadu, naznačují, že vysoké ceny pohonných hmot kazí vyhlídky demokratických kandidátů.
Proti omezení přitom vystupují i samotné rafinerie. Argumentují tím, že stávající infrastruktura stejně neumožňuje posílit dodávky do některých míst země. „V USA nemáme kam dát přebytečné palivo. Museli bychom zpomalit chod rafinerií, abychom vyrobili méně nafty a benzinu,“ řekl pod podmínkou anonymity šéf jedné z nich listu Houston Chronicle.
Málo licencí na těžbu
Republikáni před volbami zároveň rozhodnutí OPEC+ využívají ke kritice Bidena za to, že utlumuje domácí těžbu. Tvrdí, že za jeho zelené plány Američané zaplatí u čerpacích stanic. Vyzývají ho, aby změnil kurz a pomohl místním těžařům.
Někteří experti však podotýkají, že útlum americké produkce souvisí spíše než s aktivitou administrativy s nezájmem samotných ropných společností investovat do nových vrtů a s problematickým financováním. Pokles je přitom globální, společnost Rystad Energy uvádí, že letos se po celém světě uskuteční pouze 44 licenčních kol na těžbu ropy a plynu, což je nejméně od roku 2000.
