Drahá elektřina a plyn nutí některé státy k úpravě své energetické koncepce. Francie oznámila plán znovu začít v zemi stavět jaderné reaktory. K atomové energii se přiklání stále více Němců, záměr odklonu od jádra ale stále platí. Rozdílné přístupy obou států se výrazně projevují také ve vypouštěných emisí CO2, ukazuje infografika E15. Francie je na tom výrazně lépe.
Francie znovu zahájí výstavbu jaderných reaktorů, aby si tak zajistila energetickou nezávislost, dosáhla svých klimatických cílů a udržela ceny elektřiny pod kontrolou, oznámil tento týden francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten dříve sliboval, že do roku 2035 sníží podíl jádra na pokrývání spotřeby elektřiny ve Francii na 50 procent ze 75 procent. Nynější energetická krize v Evropě však postoj francouzské vlády změnila.
Francie však musí myslet do budoucna i s ohledem na stáří svých reaktorů. Poslední jaderný blok uvedla do provozu před 22 lety, většina začala generovat elektřinu koncem osmdesátých či začátkem devadesátých let.
V únoru letošního roku sice rozhodl tamní regulátor o prodloužení životnosti jaderných bloků ze 40 na 50 let, aktuální průběh výstavby dalších atomových elektráren varuje, že posílení francouzské pozice coby jaderné velmoci nemusí být jednoduché.
Energiewende v plném proudu. Podívejte se na odpal chladicích věží německé jaderné elektrárny Philippsburg:
Tamní energetická společnost EDF nyní staví nový jaderný blok Flamanville 3, projekt má ale deset let zpoždění. Měl by být dokončen na konci příštího roku. Rozpočet se zatím zvýšil více než trojnásobně – asi na 11 miliard eur (zhruba 277 miliard korun).
Podobným směrem jde budování třetího reaktoru ve finské jaderné elektrárně Olkiluoto, který by měl po řadě odkladů podle informací ze srpna 2020 začít v pravidelném režimu vyrábět elektřinu od února 2022. Cena za třetí reaktor se odhaduje na zhruba deset miliard eur (252 miliard korun). Původní hodnota smlouvy na výstavbu jaderného reaktoru na klíč francouzsko-německým konsorciem Areva-Siemens byla tři miliardy eur.
Vlády se mohou částečně upínat k rozvoji takzvaných modulárních reaktorů, jejichž produkce by mohla být výrazně snadnější a rychlejší než v případě dosavadních bloků.
„Jisté překlenovací období, kdy budou menší modulární reaktory relativně dražší než ty velké, tu zcela jistě bude,“ uvedl již dříve pro deník E15 Marek Ruščák, který řídí vývoj českého modulárního reaktoru v Centru výzkumu Řež.
„Není to ale tak, že si velké a malé reaktory konkurují, spíš se doplňují. Problémem je, že na západní polokouli má tato nová technologie ke spuštění zatím stále daleko a i plány na spuštění se postupně posouvají. Nejdál je projekt společnosti Nuscale, která měla začít první reaktor stavět už v roce 2023, přišlo ale odložení o dva roky.
Zdražující plyn, blížící se odklon od uhlí a neúplný přechod na obnovitelné zdroje energie ovšem vede ke změně pohledu na jádro i ty občany, kteří mu dosud nebyli příliš naklonění.
Prohlédněte si fotogalerii německých a francouzských elektráren:
Například každý druhý Němec podle aktuálního průzkumu zadaného listem Die Wielt míní, že německý plán ukončení provozu jaderných elektráren do konce příštího roku by měl být „definitivně“ nebo „spíše“ odvolán. 36 procent dotazovaných by pokračovalo v odklonu dle plánu. Přede dvěma roky bylo pro konec jádra 60 procent respondentů, doplnily Novinky.cz.
V německém energetickém mixu hraje stále poměrně výraznou roli uhlí a plyn, což vede k obavám, že odstavení jaderných elektráren ještě zvýší emise CO2. Ty jsou ve Francii díky jinému složení energetického mixu znatelně nižší.
Francouzský postoj konvenuje postoji české vlády. Mluvčí českého ministerstva průmyslu a obchodu minulý měsíc uvedla, že Česká republika a Francie chystají spojenectví členských států Evropské unie v jaderné energetice.
Ve společném prohlášení se podle ní mimo jiné píše, že „má-li Evropa v klimatickém boji zvítězit, potřebuje jadernou energii. Pro všechny představuje zásadní a spolehlivý zdroj pro zajištění nízkouhlíkové budoucnosti.“ K záměru se připojily také Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Francouzská EdF patří mezi zájemce o stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech.
