Stát by měl svoji velkorysou pomoc financovat z pokuty, kterou maďarské „zelené úřady“ stanovily na bezprecedentních 135 miliard forintů (11,5 miliardy korun). Je to zhruba čtyřnásobek ročních příjmů společnosti Maďarské hliníkárny (MAL). Může to však vést ke krachu firmy.
Mnozí odborníci počítají s tím, že MAL ohlásí bankrot, což by bylo horším řešením i pro stát, protože by majetek společnosti a jejích šéfů zdaleka nepostačil na odškodnění. Bylo by tedy lepší žádat od firmy méně peněz, které by dokázala zvyšováním výroby postupně splatit.
Podle maďarského odborného tisku za znečišťování životního prostředí nebyla ještě nikdy stanovena tak vysoká pokuta. Dosud nejvyšší nedosáhla ani desetiny nyní požadované sumy. Do loňské katastrofy se také úřady snažily zohlednit vymahatelnost pokuty.
Přitom v okamžiku, kdy státní tajemník zodpovědný za ochranu životního prostředí Zoltán Illés a šéf Národní majetkové agentury Kristóf Szatmári nebývalou pokutu oznamovali, tvrdili, že k dalšímu fungování MAL se váže národohospodářský zájem. Hliníkárny totiž zaměstnávají 1200 lidí přímo a poskytují obživu dalším 4800 dodavatelům. Kapacita MAL umožňuje dodávat na trh osminu oxidu hlinitého potřebného na území Evropské unie.
Na přetřes přišla také otázka, zda bude dobré ponechávat firmu v soukromých rukou. Momentálně ji vlastní tři rodiny. Stát nad ní hned po katastrofě dočasně převzal kontrolu. Toto mimořádné opatření ale skončilo 1. července. Vláda přitom neskrývá záměr stát se vlastníkem hliníkáren. Potvrdil to i Szatmári, ale neví se, jaký podíl by měla získat. I majitelé společnosti nabídli podíl státu, aniž by uvedli konkrétní podíl.
Původní management hlíníkáren MAL, vůči němuž prokuratura vznesla trestněprávní obvinění, si vzal jako obhájce Györgyho Ruttnera. Ten avizoval, že se proti výši pokuty odvolá s tím, že pokud by byla kupříkladu třináctimiliardová, postupně by se dala splatit. Kromě toho nejen obhajoba, ale i mnozí ekologičtí experti namítají, že rozhodnutí o pokutě nestojí na pevných základech.
Samotná hliníkárna se nevzdává tvrzení, že protržení stěny nádrže na červený kal způsobily pohyby přírody – posuvy půdy hluboko pod zemí a podobně. Odmítá tedy přímou zodpovědnost a hlavně obvinění z nedbalosti.
Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu v kategorii zpravodajství.
