V dopadové studii pro různá tempa snižování spotřeby energií komisi vyšlo, že optimální by bylo zavázat členské země k energetickým úsporám od 30 do 35 procent v roce 2030. „Potenciál úspor po roce 2020 zdaleka není vyčerpaný. Měli bychom zvýšit podíl renovací budov z 1,4 na dvě procenta ročně. Úspory jsou i příležitostí pro průmysl,“ prohlásil na Týdnu udržitelné energetiky komisař pro energetiku Günther Oettinger. O pár dnů dříve přitom šéfovi komise navrhl, aby Brusel prosazoval cíl 27 procent, který by navíc nebyl pro členské státy závazný.
Oettingerův kotrmelec chápe v Bruselu málokdo. „Nevím, čeho se komise bojí. Jestli nákladů, které bude vyžadovat vyšší cíl pro úspory, nebo jestli je za tím skrytá agenda. Přitom až 60 procent investic nutných k boji s klimatickou změnou je právě v oblasti energetické účinnosti,“ říká lucemburský europoslanec Claude Turmes. Někteří zastánci úspor vidí závazek 27 procent jako ústupek lobbistům za obnovitelné zdroje, kteří se museli také spokojit s cílem 27 procent.
„Nejsilnějším argumentem proti vysokému cíli pro úspory jsou náklady. Existují obavy, že bude těžké na potřebné investice najít peníze,“ vysvětluje Paul Hodson, šéf oddělení energetické efektivity v Evropské komisi. Uvažuje se, že místo závazných cílů budou muset členské státy zahrnout svůj příspěvek pro energetické úspory do národních akčních plánů, stejně jako tomu bude pro obnovitelné zdroje. Komise by plány vyhodnotila a případně doporučila změny, aby se unie jako celek dostala na stanovené hodnoty.
Evropská energetika se bez obrovských investic ke spolehlivosti nevrátí
Petr Holub: Stát by měl přispívat na zateplování domů čtvrtinou
