Zastropování cen energií: Od kdy novela platí? Kolik Češi ušetří? | E15.cz

PŘEHLEDNĚ: Kdy dojde k zastropování cen energií a kolik Češi ušetří

Anna Kanta

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Ceny energií pro domácnosti a maloodběratele neporostou do konce roku 2023. Ve středu 21. září prezident Miloš Zeman podepsal novelu energetického zákona, která vládě umožní nastavit maximální ceny elektřiny a plynu. Na jaké hodnotě chce vláda ceny zastropovat? Na koho se bude zastropování cen energií vztahovat? 

Kdy budou ceny energií zastropovány?

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) přislíbil, že vláda vydá nařízení o cenách hned, jak novela začne platit. Zpravodajka hospodářského výboru Hana Žáková (STAN) s odkazem na náměstka ministra průmyslu Reného Nedělu uvedla, že by vláda měla nařízení vydat pátého října. Bude to poté, co se 30. září mimořádně sejdou ministři energetiky EU, aby jednali o návrzích mimořádných opatření k regulaci cen energií předložených Evropskou komisi.

V čem zastropování cen energií spočívá

Vláda návrhem reaguje na růst cen energií v poslední době. Novela zákona má více chránit ty spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách. Vláda bude také určovat rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, ale i kategorie odběratelů, jichž se bude cenový strop týkat. 

Dodavatelé energií budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. V rámci mimořádné tržní situace vláda bude moci v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách.

Zastropování cen energií pro firmy

Pokud rada ministrů energetiky zemí EU na konci září schválí návrh, na kterém pracuje Evropská komise, bude moci vláda rozšířit cenový strop i na malé a střední firmy bez ohledu na to, na jaké hladině napětí elektřinu odebírají. Strop má sahat až do 80 procent maximální spotřeby energie za posledních pět let.

Odstoupení od smlouvy s dodavatelem energie

Novela umožní spotřebitelům snáze vypovědět smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny, tedy ceny odvozené od vývoje na burzách. Vypovědět smlouvu se spotovými cenami během měsíce však budou smět pouze spotřebitelé, nikoli například firmy. Bude se to týkat smluv na dobu určitou i neurčitou. 

Ceny energií po zastropování

Cenu elektřiny chce vláda omezit nařízením na základě novely na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele.

SPD chce přímo v zákoně cenu omezit až na 1,50 koruny u elektřiny a jednu korunu u plynu. Hnutí ANO by chtělo, aby maximální ceny energií byly stanoveny pro výrobce, nikoli distributory. U elektřiny by horní hranice měla představovat 1500 korun za megawatthodinu, tedy trojnásobek výrobní ceny, uvedl místopředseda ANO a sněmovny Karel Havlíček.

Kolik ušetřím po zastropování cen

Před zastropováním cen energií

Rodina s běžnou spotřebou elektřiny, která dosahuje 2000 kWh za rok a jako dodavatele využívá společnost Innogy s tarifem Elektřina Garance 36, aktuálně platí přibližně 23 tisíc korun ročně. 

Po zastropování cen energií

Rodina v případě uvedeném výše zaplatí 16 500 korun, a ušetří tak zhruba 6500 korun. 

Příklady současných cen energií

ČEZ (Elektřina bez závazku) – 7,82 koruny za kWh
E.ON (Varianta PRO 24 Jaro I.) – 9,25 koruny za kWh
Pražská energetika (PRE Proud Nefix) – 9,08 koruny za kWh
Innogy (Elektřina Garance 36) – 9,29 koruny za kWh
Energie Pro (Pro) – 8,83 koruny za kWh

Ceny energií pro rok 2023

Zastropované ceny energií budou platné od letošního listopadu do konce roku 2023.

Zastropování cen energií v Evropě

Vlády Evropské unie hledají společnou odpověď na vysoké ceny energií, které vyvolávají obavy z výpadků průmyslové výroby a širších sociálních problémů. Evropská komise před týdnem navrhla balík krizových opatření zahrnující povinné snížení spotřeby elektřiny či omezení příjmů dodavatelů za elektřinu vyráběnou jinak než z plynu. Plány mají 30. září projednat unijní ministři na další mimořádné energetické radě v Bruselu. Některé evropské státy však k zastropování cen energií již přistoupily.

Zastropování cen energií ve Francii

Zaměstnanci ve Francii mají dostat nezdaněnou prémii na podporu kupní síly až 600 eur, tedy zhruba 14 600 korun. Více peněz slíbil prezident Emmanuel Macron i samostatně výdělečně činným. Zhruba dvacet miliard eur už vláda vydala na zastropování cen elektřiny a plynu. Další investice mají plynout do zdravotnictví a školství. Řádný minimální důchod má v budoucnu činit 1100 eur a zvýšená má být i podpora rodičů samoživitelů.

Zastropování cen energií v Británii

Země v květnu oznámila zavedení mimořádné 25procentní daně ze zisků ropných a plynárenských společností. Získané peníze vláda poskytne nejchudším domácnostem formou jednorázového příspěvku, z nichž ten nejvyšší dosahuje 650 liber, tedy 18 800 korun.

Britská premiérka Liz Trussová se chystá podpořit i firmy, a to čtyřiceti miliardami liber, tedy 1,1 bilionu korun, aby jim pomohla vyrovnat se s prudkým růstem cen energií. Plán počítá buď se zastropováním cen, nebo s jejich snížením o stanovený procentní podíl. Pomoc nová vláda chystá i domácnostem. V tomto případě mají být ceny zmrazeny na současné úrovni po dobu zhruba osmnácti měsíců a energetické firmy mají získat státem podporované půjčky.

Zastropování cen v Chorvatsku

Chorvatská vláda nedávno představila další opatření, která mají pomoci firmám a domácnostem kompenzovat negativní dopad vysokého růstu cen energií a potravin. Představuje to balík v celkové výši 21 miliard kun, téměř 70 miliard korun. Zahrnuje nejen zastropování cen elektřiny pro firmy, veřejné instituce a domácnosti od prvního října do konce března příštího roku, ale i snížení a zastropování cen u některých potravin.

Zastropování cen energií na Slovensku

Slovenská vláda nejprve schválila první sadu příspěvků zhruba za 22 milionů eur, tedy 548 milionů korun, pro některé skupiny obyvatel jako částečnou kompenzaci vysoké inflace. Teď však stát chystá systém kompenzací a dalších opatření proti výraznému zdražení energií pro domácnosti. Zvažuje i zastropování cen spolu s programem pomoci některým skupinám spotřebitelů včetně podniků.

U zemního plynu navrhlo ministerstvo hospodářství využít k dodávkám pro domácnosti také levný plyn, který je dlouhodobě uskladněný v zásobnících. Další návrh počítá s kompenzacemi rodinám v souvislosti s cenami tepla. Stát se už dříve dohodl se soukromým akcionářem největšího výrobce elektřiny v zemi, společností Slovenské elektrárne, na tom, že firma část své produkce dodá za výrazně nižší než tržní cenu.

Zastropování cen energií v Německu

Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) schválila v březnu první balík pomoci pro potřebné, rodiny, nízkopříjmové občany a dojíždějící za více než třicet miliard eur, zhruba 735 miliard korun. Vláda snížila i cenu měsíčních jízdenek. Německo také plánuje od prvního října zatížit všechny spotřebitele plynu zvláštní daní. Ta má pomoci dodavatelským firmám, které se potýkají s vysokým růstem cen surovin, a přenést na spotřebitele devadesát procent jejich nákladů.

Nedávno Berlín oznámil další balík opatření o objemu 65 miliard eur, který má ulevit obyvatelům a podnikům od prudce rostoucí inflace a s tím souvisejících vysokých cen energií. Opatření zahrnuje návrh na rozšíření slev na veřejnou dopravu a daňové úlevy ve výši 1,7 miliardy eur (41,7 miliardy korun) pro devět tisíc energeticky náročných podniků. Polepší si také rodiny s dětmi, které v Německu bez ohledu na výši příjmů dostávají paušálně každý měsíc příspěvek na děti. Lidé, kteří dostávají od státu dávky na bydlení, dostanou jednorázový příspěvek na vytápění.

Zastropování cen energií v Polsku

Polská vláda plánuje odložit liberalizaci cen plynu pro domácnosti do konce roku 2027. Polsko také snížilo DPH u základních potravin na nulu ze standardních pěti procent. Domácnosti, které k vytápění používají uhlí, obdrží jednorázový příspěvek 3000 zlotých, zhruba 15 440 korun.

Vláda také schválila, že domácnosti používající uhlí je budou moci nakupovat za garantovanou cenu 996 zlotých, asi 5300 korun, za tunu. Firmy, které budou zákazníkům prodávat uhlí za tuto cenu, dostanou od státu náhradu ušlého zisku nejvýše 750 zlotých za tunu. Uhlí se v Polsku podílí z osmdesáti procent na výrobě elektřiny.

Zastropování cen energií v Rakousku

Rakousko v lednu představilo soubor opatření, která mají pomoci domácnostem čelit rostoucím nákladům na energie. Celková hodnota těchto opatření činí zhruba 1,7 miliardy eur, tedy 41,6 miliardy korun. Téměř všechny domácnosti v Rakousku v rámci těchto plánů obdrží jednorázový příspěvek 150 eur, téměř 3700 korun. V červnu vláda představila další soubor opatření, která mají domácnostem a podnikům pomoci řešit dopady vysoké inflace. Zahrnují mimo jiné jednorázový příspěvek 500 eur, tedy přes 12 tisíc korun, na dospělou osobu a 250 eur na dítě.

Zastropování cen energií v Maďarsku

Maďarská vláda s ohledem na rostoucí inflaci v červnu prodloužila do prvního října platnost stropu na některé základní ceny potravin. Cena elektřiny a zemního plynu, kterou platí spotřebitelé, je v Maďarsku pevná a stanovená legislativou. Obyvatelé jsou tedy chráněni před růstem cen na trzích. V červenci Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu.

Maďarsko také v květnu oznámilo mimořádné zdanění velkých firem v bankovnictví, pojišťovnictví, energetice i v letecké dopravě. Opatření má platit v letošním a příštím roce.

Drahé energie a zastropování cen

Video se připravuje ...

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery