Zatím vévodí v produkci větrné elektřiny Evropa. Tu ale mezi roky 2020 a 2025 předstihne podle odhadů MAE Čína. Spojené státy budou světová trojka ve výrobě elektřiny z energie větru. Pokud by se naplnil scénář 18 procent větrné energie, nevypustilo by se ročně po roce 2050 4,8 miliardy tun skleníkového oxidu uhličitého. Tento úbytek emisí by byl vyšší než veškeré emise, které dnes vypouští Evropa.
Pro větší rozšíření větrných turbín hovoří několik faktorů. Zlepšuje se rychle technologie větrných elektráren. Turbíny jsou vyšší, silnější a lehčí, což umožňuje stavět elektrárny se stále větším průměrem vrtule. Větrníky jsou schopny využít i slabšího větru, zlepšit tak pravidelnost své výroby a zvýšit míru využití instalovaného výkonu.
Ruku v ruce se zlepšující se technologií klesá i cena elektřiny vyrobené elektrárnami instalovanými na souši. Cena za vyrobenou megawatthodinu se pohybuje od 60 do 130 dolarů, spočítala MAE. Tam, kde jsou příznivé klimatické podmínky a levné financování, se tak větrné elektrárny obejdou bez podpory.
V některých státech, jako například v Brazílii se větrníky prosazují proti svým fosilním alternativám v aukcích na dlouhodobé dodávky proudu. Jsou podle MAE pojistkou, že se cena takto nakoupené elektřiny do budoucna nebude zvyšovat. Na rozdíl od elektřiny z fosilních paliv, jejich cen by měla postupně růst.
Pro opravdový boom větrné energetiky by však musela cena za vyrobenou megawatthodinu klesnout do roku 2050 u elektráren na souši o 25 procent a u dražších příbřežních elektráren o 45 procent. Rovněž je nutné přizpůsobit novým obnovitelným zdrojům přenosové a distribuční soustavy a posílit pružnost celého elektrizačního systému, aby větší nasazení větrníků neohrozilo stabilitu sítě.
