Těžební giganty omezují zelené plány a vracejí se k ropě a plynu. Ekologové zuří

Těžba ropy v Norsku

Těžba ropy v Norsku Zdroj: profimedia.cz

Shell nechce utlumovat těžbu ropy do roku 2030.
Aktivisté tvrdí, že Shell nadsazuje své zelené investice. Zaměstnanec firmy  prochází novým zařízením společnosti Quest na zachycování a ukládání uhlíku v Kanadě.
Mezi firmy, které snižují emisní ambice patří i BP.
4
Fotogalerie

Velké evropské těžební společnosti Shell, BP či TotalEnergies revidují své plány na odklon od fosilních paliv a příklon k obnovitelným zdrojům. K přehodnocení záměrů je přiměly válka na Ukrajině, obavy o dostatek ropy a plynu a lákavé zisky z nich. Shell kupříkladu upouští od záměru snižovat v nejbližších letech objem produkce ropy. Tento vývoj vyvolal ostrou kritiku ze stran ekologických aktivistů.

Ještě v roce 2021 těžební kolos Shell plánoval postupné utlumování produkce ropy o jedno až dvě procenta ročně. Firma si rovněž stanovila za cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Nyní je však vše jinak. V půlce června gigant oznámil, že těžba zůstane do roku 2030 stabilní. Do ropy a plynu navíc plánuje investovat do roku 2025 čtyřicet miliard dolarů. Pro srovnání, na nízkouhlíková řešení má jít v tomto období deset až patnáct miliard.

Společnost na vlně energetické krize spojené s válkou na Ukrajině loni dosáhla rekordního zisku v celé své historii, a to 39,9 miliardy dolarů. Podobně si v uplynulém roce vedli i další velcí těžaři jako BP, Equinor, TotalEnergies či ExxonMobil.

Shell přitom tvrdí, že ze svého cíle neuhýbá a už ho vlastně splnil jinak – odprodejem svého ropného pole Permian Basin v Texasu v roce 2021. „Náš cíl snížení těžby ropy do roku 2030 se nezměnil. Jen jsme ho splnili o osm let dříve,“ řekl mluvčí společnosti podle Euronews. Tento obchod se společností ConocoPhillips však nijak nepřispěl ke snížení globálních emisí skleníkových plynů.

Ekologové se tak bouří a hovoří o klimatickém vandalismu. „Shell jsou klimatičtí zločinci, znečišťují naši planetu a sklízejí rekordní zisky pro akcionáře,“ uvedla podle zmíněného webu britská zelená poslankyně Caroline Lucasová. „Stejně jako ostatní fosilní obři, kteří také omezili své ambice, nyní i Shell přiznává, že nemá v plánu měnit svůj byznysový model,“ dodala nevládní organizace Přátelé Země.

Aktivisté už počátkem roku nařkli Shell z toho, že nadsazuje své zelené aktivity a provádí takzvaný greenwashing (uvádění zavádějících informací ve snaze vylepšit svůj zelený obraz). Analýza nevládní organizace Global Witness tvrdí, že zatímco firma hovoří o dvanácti procentech investic na zelené projekty ročně, ve skutečnosti šlo v roce 2021 o pouhých 1,5 procenta.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) přitom už v roce 2021 varovala, že rozvoj nových nalezišť ropy a zemního plynu se musí okamžitě zastavit, aby se splnil cíl na světovou uhlíkovou neutralitu do roku 2050 a zabránilo klimatické katastrofě. Aktuálně předpovídá, že celosvětová poptávka po ropě poroste už pomalejším tempem a vrcholu dosáhne do konce dekády.

Shell ovšem není jedinou velkou společností, která ve vleku událostí tlumí zelené ambice. Těžař BP už v únoru oznámil, že plánuje do roku 2030 snížit emise o dvacet až třicet procent v porovnání s rokem 2019. Dříve přitom sliboval redukci o 35–40 procent. Firma rozhodnutí zdůvodnila potřebou nadále investovat do ropy a plynu, aby uspokojila současnou poptávku. Společnost TotalEnergies později své emisní záměry oslabila se stejným zdůvodněním.

Tyto plány popudily i některé investory, kteří se jim snažili v uplynulých týdnech zabránit a narušili valné hromady společností. „Rozhodnutí, které BP učinila, je politováníhodné, vezmeme-li v úvahu, že cíle byly schváleny investory na poslední výroční schůzi, “ řekla Reuters Angela Quirogaová, ESG analytička  společnosti Union Investment.

„BP zjevně nevidí neočekávané zisky jako příležitost více investovat do obnovitelných zdrojů, ale jako povzbuzení k dalšímu investování do fosilních paliv,“ řekl Bloombergu Mark van Baal, zakladatel aktivistické akcionářské skupiny Follow This, která disponuje podíly v několika velkých těžařských firmách.

Téma se silně řeší i v Norsku, které se v době odklonu od ruských surovin stalo největším unijním dodavatelem zemního plynu. Vláda v Oslu tak vybízí firmy k dalším průzkumným a těžebním aktivitám v arktických vodách.

Norský ministr pro ropu a energetiku Terje Aasland řekl, že je to společenskou zodpovědností tohoto sektoru, který by neměl nechat v Barentsově moři kámen na kameni. „Chceme prozkoumat více a myslíme si, že najdeme více,“ potvrdil zájem o tyto aktivity mluvčí Equinoru.