Vytěží elektromobily a zrecyklují miliardy. Bateriový byznys láká největší hráče | e15.cz

Vytěží elektromobily a zrecyklují miliardy. Bateriový byznys láká ty největší hráče

Jiří Liebreich

Jiří Liebreich

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Nástup elektromobility vytváří značný byznysový potenciál v oblasti recyklace baterií. Skončí-li prodej vozů se spalovacími motory mezi lety 2035 až 2040, k pokrytí poptávky po bateriích bude jen v zemích visegrádské čtyřky zapotřebí třináct až sedmnáct nových továren, vyplynulo ze studie společnosti Deloitte. Byznys kolem baterií přitom ani zdaleka nekončí jejich výrobou a montáží do elektromobilů.

Použité baterie z elektromobilů lze využít například k ukládání energie ve stacionárních bateriových úložištích ve firmách, dobíjecích stanicích či v domácnostech, nebo pro stabilizaci rozvodných sítí.

Nových příležitostí chce využít například slovenský výrobce baterií InoBat podnikatele Mariána Bočka. Ve Voderadech u Bratislavy staví výzkumné centrum za sto milionů eur, zhruba 2,5 miliardy korun. V letech 2023 a 2024 má následovat továrna na baterie v hodnotě jedné miliardy eur. Součástí projektu bude i recyklační centrum.

Video se připravuje ...
Elektromobilita: Jaké jsou plány EU a světa?

„Evropský trh recyklace baterií se na tom světovém podílí z 36 procent, tedy největším dílem ze všech regionů. Je to dané významnou podporou vlád a Evropské unie. Věříme, že je proto právě teď správný čas na vybudování našeho recyklačního byznysu,“ řekl deníku E15 Boček.

Miliardové investice opírá mimo jiné o výzkum Allied Market Research, podle kterého má globální trh s recyklací baterií v následujících pěti letech zažít boom. Zatímco v roce 2018 byl ohodnocen na osm miliard dolarů, už v roce 2026 má narůst na 18,3 miliardy, uvádí Boček.

Do recyklačního centra poputují lithium-iontové baterie na konci své životnosti. „Nejprve se mechanicky sešrotují, poté projdou hydrometalurgickým procesem, jehož výsledkem bude materiál na výrobu nových katod do baterií. Ostatní materiály předáme zpracovatelům hliníku, mědi či plastu. Nic nevyhodíme, všechno se zpracuje,“ popisuje Boček.

Baterie vzniklé z recyklátu lze navíc dál opakovaně recyklovat. „Studie dokonce potvrzují, že baterie vyrobené z recyklovaného katodového materiálu dosahují lepších vlastností než baterie vyrobené z primárních materiálů získaných těžbou,“ dodává Boček.

Recyklací se zabývá i vedení automobilky Škoda Auto, která už spolupracuje například s českými firmami ARES a IBG. Společně chtějí zlepšit využití baterií z plug-in hybridních vozidel čili „hybridů do zásuvky“ ve stacionárních bateriových úložištích.

„Se zajímavou myšlenkou, která by mohla pomoci řešit vyšší ceny elektromobilů, přišel do dozorčí rady její dlouhodobý člen Daniell Porsche. Baterie by vlastnil Volkswagen nebo jiná koncernová značka a zákazníkům by se pronajímaly. Zákazník by si koupil jen auto. Hodilo by se k tomu, kdybychom dokázali baterie ku svému prospěchu recyklovat,“ uvedl odborový předák automobilky Jaroslav Povšík. „Baterie je plná těžko dostupných vzácných kovů a takřka stoprocentní recyklace by vytvořila jinou dimenzi e-mobility,“ dodal.

Velkou výhodu použitých baterií představuje nižší cena na úrovni čtvrtiny až třetiny nových baterií. „Je to velký vznikající trh. Objem použitých Li-ion baterií má v roce 2030 činit jedenáct milionů tun. Aktuálně se odhaduje celkový podíl recyklovaných Li-ion baterií na pouhých pět procent. Už v roce 2025 by mohla být poptávka po kobaltu uspokojena z dvaceti procent právě z recyklovaných baterií,“ říká partner EY a expert na autoprůmysl Petr Knap.

Nalézt „druhý život“ baterií je zásadní jak z ekonomického hlediska, tak z pohledu životního prostředí a dostupnosti klíčových kovů. „Třeba Tesla v létě oznámila, že dokáže zrecyklovat až 92 procent materiálů z baterie určené k likvidaci,“ dodává Knap.

Výrazné pohyby se mají v příštích letech dít také na trhu výrobců nových baterií. Aktuálně ovládá globální trh s přibližně sedmdesátiprocentním podílem čínská společnost CATL, jak ukazuje studie poradenské firmy Roland Berger. Nové továrny, jež se mají postarat o „rozhodující průlom“, staví v Evropě Volkswagen společně se švédským Northvoltem, Opel nebo Tesla.

Volkswagen začátkem roku oznámil, že v Northvoltu zvýšil svůj tržní podíl a že si u firmy objednal baterie na příštích deset let za více než čtrnáct miliard dolarů. Severský výrobce chce do roku 2030 ovládat čtvrtinu evropského trhu s bateriemi pro elektromobily.

„Studie počítá v Evropě do roku 2025 s výrobní kapacitou pěti set gigawatthodin, ovšem zhruba polovina z toho připadne na továrny postavené asijskými výrobci. Například čínský CATL buduje velkou kapacitu ve východoněmeckém Erfurtu. Náklady na jednu GWh kapacity činí v průměru sto milionů eur, takže představují pro výrobce značné riziko a musejí se snížit,“ uvedlo Sdružení automobilového průmyslu v pravidelném zpravodaji. 

Následujících deset let mají na trhu převládat lithium‑iontové baterie, postupně by je ale podle studie mnichovské poradenské společnosti Roland Berger měly nahrazovat baterie s pevným elektrolytem a s mnohem vyšší energetickou hustotou. S jejich masovým využíváním ale nelze počítat před rokem 2030.

„Potenciál trhu je obrovský. Předpokládáme, že poptávka po bateriích do elektromobilů vyráběných v Evropě dosáhne v roce 2040 zhruba 1200 gigawatthodin ročně. To je dostatek pro existenci osmdesáti továren s průměrnou roční kapacitou patnácti gigawatthodin,“ uvedla v dřívější analýze americká konzultační společnost McKinsey.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newslettery