Realitní trh se dívá na letošní rok s velkým očekáváním. Pokles základních úrokových sazeb a lepší nálada na trhu povedou letos k oživení poptávky, a to i o velké nájemní projekty. Trendem má být ale také zmenšování bytů, omezená výstavba, příklon k ESG nebo nástup umělé inteligence. Vyplývá to z čerstvého průzkumu Trend Report, který každoročně zpracovává Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN).
Odborníci oslovení v průzkumu se shodují, že letos vzroste aktivita rezidenčního sektoru. Poptávka bude podle nich tažena zejména institucionálními investory, kteří v posledních dvou letech rozšiřují svá portfolia o nájemní projekty. Levnější hypotéky ale pomohou oživit i poptávku domácností, které dosud vyčkávaly, zda kromě úrokových sazeb neklesnou i ceny bytů.
Průzkum nicméně ukazuje, že navzdory propadu prodejů ceny nových nemovitostí zůstávají stabilní. V loňském roce zlevňovaly hlavně starší byty a domy v horším technickém stavu, celkově došlo podle analytiků k poklesu cen o čtyři procenta. Meziročně se v České republice prodalo o 2,9 procenta méně bytů, průměrná cena dosáhla 97 785 korun za metr čtvereční.
Odborníci očekávají, že ceny nyní zase porostou, byť už ne tak závratně rychle jako v roce 2021, kdy lidé uprostřed pandemie využili nízkých sazeb a pořizovali si nové nebo větší bydlení. Letos by ceny bytů měly podle bankéřů vzrůst o tři až pět procent. Vidět to bude zejména v Praze. „Na trh nově uvedené projekty překonaly v průměru cenovku 160 tisíc korun za metr a jsou tedy jedním ze zdrojů opět rostoucích nabídkových cen v hlavním městě,“ píše se ve zprávě.
Na oživení čekají rezidenční developeři, kteří se loni vyrovnávali s prudkým propadem poptávky. Vysoké úrokové sazby, a tím pádem drahé úvěry zapříčinily, že loni byl v České republice uskutečněn nejnižší objem investic do nemovitostí za deset let. Investice dosáhly 1,36 miliardy eur, což je o čtvrtinu méně než v předchozím roce. Přestože klesla výstavba bytů a kanceláří, dařilo se naopak výstavbě maloobchodních prostor a také průmyslových a logistických areálů, které těží z obliby online nakupování.
V loňském roce se projevil dopad války na Ukrajině, kdy se z českého trhu stáhla řada zahraničních investorů. „Poptávka po realitách u nás byla ovlivněna především výrazně dražším financováním a také odlivem zahraničních investorů,“ potvrdila šéfka ARTN Zdenka Klapalová. „Zahraniční kapitál aktuálně není na našem trhu aktivní, a to kvůli geopolitickým rizikům i možnosti nakupovat výhodněji v klíčových světových destinacích, kde došlo k razantní korekci cen.“ Podle Klapalové se tak otevírá unikátní příležitost pro domácí kapitál, tedy tuzemské investiční fondy a české investory.
Ti dnes často investují do kanceláří. „Podle mého názoru to souvisí s generační obměnou,“ poukázala Klapalová na probíhající předávání rodinných firem vybudovaných v devadesátých letech nové generaci. „Spravovat kancelářský projekt je přece jen snazší než řídit průmyslový holding nebo výrobní závod.“
Mezi podnikateli, bankéři a dalšími hráči na trhu nyní panují obavy z uvedení nového stavebního zákona do praxe v polovině letošního roku. Ministerstvo pro místní rozvoj teprve pracuje na digitalizaci celého procesu, na nové programy i zákonné postupy se musejí úředníci také teprve proškolit.
„Očekávání trhu od nového stavebního zákona byla a jsou mnohem vyšší. Převládají obavy, že některé principy a postupy nového stavebního zákona nemusejí přinést očekávané zrychlení řízení, ale mohou v konečném důsledku vést k opačnému výsledku, kterým je zahlcení odvolacích orgánů. Věříme však ještě v možnosti dalších úprav tak, aby se celková doba přípravy staveb podstatně zkrátila,“ uvedla Klapalová.
