Revoluční změny stavebního zákona. Větší projekty dostanou prioritu, bydlení bude veřejný zájem
- Nový stavební zákon zavádí „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“, což má urychlit proces povolování staveb.
- Bydlení se stává veřejným zájmem, což umožňuje zjednodušené schvalování projektů, včetně bytových projektů nad 10 000 m².
- Zákon podporuje fotovoltaiku, zjednodušuje procesy a přináší nové povinnosti pro městské plánování a kvalitu veřejných prostranství.
Stavební zákon prošel v minulých letech mnoha proměnami, žádná ale neměla výrazný vliv na rychlost stavění v Česku. Změnit to chce nová vláda, která nyní předkládá na české poměry revoluční opatření, která mají vyvést zemi z krize ve znamení nedostatku bytů a jejich vysokých cen.
Vláda se vrací k principu, se kterým přišla už v předminulém období. To znamená jeden úřad, jedno řízení a jedno razítko. Odpadnout by tak mělo obíhání úřadů a shánění různých povolení. Vše by se mělo dát vyřídit na jediném místě. Na konci řízení by pak žadatel měl obdržet razítko včetně správního a soudního přezkumu.
„Výchozím předpokladem pro takové řešení je vznik jednotné soustavy stavebních úřadů jako orgánů státní správy,“ stojí v návrhu. Cílem je vytvořit novou stavební správu, v jejímž čele bude Nejvyšší stavební úřad, dále Specializovaný stavební úřad a krajské stavební úřady. Mizí tak stavební úřady na úrovni obcí.
„Princip jednoho úřadu a jednoho rozhodnutí se dnes jeví jako jediná skutečně funkční cesta, jak odstranit roztříštěnost, průtahy a nejasnou odpovědnost v povolovacích procesech,“ říká k tomu viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Zdeněk Soudný.
Bydlení jako veřejný zájem
Není to ale jediná novinka. Jednotlivé zájmy, jako je například ochrana přírody, veřejného zdraví či zemědělského půdního fondu, se budou posuzovat během samotného řízení. Řešit by je měli stejní lidé jako dnes, nově by se ale měli přesunout přímo na stavební úřady. Pokud ale jednotlivé zájmy posoudil už samotný územní plán, pak už znovu žádnému schvalování podléhat nebudou.
Veřejným zájmem se nově stává samotné bydlení. Bude mít tak stejnou váhu jako například ochrana památek. Zákon zároveň definuje takzvané hromadné bydlení, které by se mělo posunout na úroveň dálnic nebo energetických staveb. To znamená, že se bytové projekty nad deset tisíc metrů čtverečních budou povolovat podle zákona o liniových stavbách, tedy ve zrychleném režimu.
Snazší by ale mělo být povolení i u menších domů, které mají do dvou pater s podkrovím. Nově u nich nebude povinnost pořizovat projektovou či prováděcí dokumentaci od projektanta, nebude potřeba vést stavební deník a nebude nutné je ani kolaudovat. Postačí pouhé oznámení úřadům.
Stavební zákon zároveň podporuje fotovoltaiku. Nově se bude moci na střechy budov umisťovat takřka libovolně, což platí i pro památkově chráněné domy. Podle zákona soláry nejsou v rozporu s charakterem území.
Důležité jsou v novele také lhůty na jednotlivá vyjádření. Ty se počítají vždy na třicet dní, případně šedesát dní. Pokud se do té doby úřad nevyjádří, pak platí fikce souhlasu. Stavebního řízení se i nadále budou moci zúčastnit obce, sousedé, dotčené osoby nebo občanská veřejnost, odvolat se ale bude možné jen jednou.
Závdavek reformy územního plánování
Odborníci dlouho upozorňují, že povolovací proces nejvíc urychlí reforma územního plánování. I na to přitom novela alespoň částečně myslí. Hlavní změna je především v pořizování územních plánů. Dnes plán pořizuje stát, ovšem v přenesené působnosti, obce pak finální podobu schvalují, mají ale minimální vliv na tom, jak plán na konci vypadá. To vede k tomu, že se plán ve velkých městech pořizuje několik let. Například Brno na něm pracovalo tři dekády, Praha ho připravuje čtrnáctým rokem, schválený zatím ale není.
Nově budou za plán zodpovědné samotné samosprávy, které si tak budou moci řídit vlastní rozvoj. Pokud by ale této možnosti například menší obce využít nechtěly, pak to za ně udělá krajský úřad.
„Novelu vnímáme jako největší pozitivní systémovou změnu v oblasti rozvoje měst za poslední dekádu. Otevírá cestu k reformě plánování, kdy je klíčem ke správné reformě ekonomická motivace měst a obcí k rozvoji. K samotné změně plánovací legislativy by mělo v budoucnu ještě dojít, současná novela stavebního zákona ale umožní jednodušší procesy a silnější pozici pro vedení měst. Pokud má Česko zjednodušit výstavbu a zároveň udržet kvalitu prostředí, je to krok správným směrem,“ říká k tomu šéf IPR Ondřej Boháč.
Města rozhodnou o svém rozvoji
V plánování se mění ještě jedna důležitá věc. Schválený územní plán sám o sobě vyjadřuje veřejný zájem. Pokud ale existuje podrobnější dokument, který se komplexně věnuje části území, pak kvůli tomu není potřeba územní plán měnit. I to často představovalo překážku v celém procesu stavění.
Krajská města si zároveň budou moci tvořit vlastní stavební předpisy, což jsou urbanistické principy a zároveň technické požadavky na stavby. Vliv mají ale například i na reklamu. Dříve mohla mít tyto požadavky jen Praha, od roku 2024 je zákon povoluje také Brnu a Ostravě. Iniciativa City Deal nicméně brojila za to, aby se tato výhoda týkala i dalších, což se nyní děje.
„Každé město se vyvíjí jinak. Liberec potřebuje jasná pravidla pro stavby ve svazích, protože se jedná o město na úpatí hor, Praha zase potřebuje zohlednit historické dědictví a Ostrava řeší kvalitní propojení svých městských částí. Stavební předpisy jsou klíčový nástroj, jak nastavit srozumitelná pravidla pro kvalitní a kultivované městské prostředí podle místního kontextu,“ líčí Zuzana Koňasová z liberecké Kanceláře architektury.
Kvalitní veřejná prostranství
Konečně nový zákon přichází také s požadavky na kvalitu veřejných prostranství a pobytovou kvalitu ulic ve městě. První opatření říká, že pokud je to možné, stavby se ve veřejném prostranství umisťují vždy tak, aby neomezovaly pohyb chodců a cyklistů a zároveň umožňovaly výsadbu zeleně. Podél vodních toků by zase měla vznikat veřejně přístupná nábřeží či parky.
Požadavky na pobytovou kvalitu ulic pak přicházejí s důležitým pojmem uliční čára a říkají, že zástavba se jí musí řídit. Uliční čára přitom území dává charakter klasické blokové zástavby.
Dojít by také podle návrhu mělo k úplné digitalizaci nejen stavebního řízení, ale i územního plánování.
Podle Soudného by měly po novele stavebního zákona následovat další kroky, a to sjednocení samotného výkladu zákona a zjednodušení souvisejících regulací. „Je potřeba, aby byl systém předvídatelný a stabilní pro všechny aktéry,“ míní viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.
Pro vládu je současná novela jednou z priorit. Aby její přijetí urychlila, zákon šel do sněmovny jako poslanecký návrh. Stojí za ním nicméně poslanci všech vládních stran. Cílem bylo dostat novelu na jedno z prvních jednání sněmovny. Nyní musí projít poslaneckým kolečkem a také Senátem. Cílem je, aby nová pravidla platila už od příštího roku.
