Digitální obři typu Facebook či Alphabet, provozovatel vyhledávače Google, vzbuzují kontroverze kvůli své ohromné tržní síle. Na ni reaguje stále více státních činitelů. Naposledy prokurátor amerického státu Ohio podal žalobu s cílem domoci se právní klasifikace Googlu coby veřejné služby. Sílí také debaty o nutném rozdělení technologických konglomerátů v souladu s antimonopolními zákony. Kritika míří na Facebook či Google i kvůli jejich přístupu k moderování veřejné debaty. Tržní postavení největších technologických firem znázorňuje infografika E15.cz.
Digitální daň, sankce za porušování antimonopolních zákonů či tlak ze strany Evropské unie, aby se Facebook a Google dělily o zisk s mediálními domy, jejichž obsah pomáhá americkým firmám generovat část z mimořádně vysoké návštěvnosti. Z platforem, které řada publicistů například v době „arabského jara“ vnímala jako nástroj demokratizace, se postupně v očích západních zákonodárců stává prvek ohrožení volného trhu či svobody slova. A vytvářejí proto stále nové nástroje, jak moc těchto obřích firem omezit.
Za podobnými obavami stojí mimo jiné skutečnost, že firmy jako Amazon, Apple či Alphabet už dávno nepůsobí jen v oblastech, kde svůj byznys začínaly. Například z internetového knihkupectví Amazon se postupně stal hlavní poskytovatel cloudových služeb na světě. A Google s Facebookem už v mnoha směrech spíše než sociální síť připomínají mediální domy s vlastní editorskou politikou, ale i závislostí na příjmech z reklamy. Oblasti digitální reklamy Facebook, Google a Amazon dominují.
Postavení těchto firem je do značné míry důsledkem jejich odvážné akviziční strategie. Analýza listu Washington Post ukázala, že technologičtí obři za dobu své existence přebírali zhruba ve dvojnásobné míře firmy z jiných odvětví než z těch, kde původně začínali podnikat.
Zástupci Googlu (Alphabetu) ale argumentují, že jejich tržní postavení není v rozporu se zájmy spotřebitele. „Americké antimonopolní zákony vznikly s cílem prosazovat inovace a pomáhat spotřebitelům. Nikoliv s cílem naklánět hrací plochu ve prospěch konkrétních účastníků nebo se záměrem ztížit lidem přístup ke službám, které chtějí,“ napsal viceprezident Googlu pro globální záležitosti Kent Walker.
Z pohledu konzumentů nemusejí být některé praktiky velkých digitálních firem viditelné. Během loňského „grilování“ šéfa Amazonu Jeffa Bezose a zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga kongresmani mimo jiné uvedli, že největší světový e-shop nemá problém chovat se jako cenzurní orgán a na své tržiště zkrátka nevpustit toho, kdo by mohl Amazonu nějakým způsobem konkurovat.
Podobně měl Facebook při akvizici Instagramu mít v první řadě na mysli zachování vlastního postavení. Ovládnutí sociální sítě na sdílení fotek motivovala hlavně snaha osedlat si konkurenci, vyplynulo z interní komunikace firmy.
V neposlední řadě vyvolává postavení technologických společností debaty o svobodě slova. Ač jde o soukromé firmy, působení Amazonu, Facebooku či Googlu výrazně ovlivňuje veřejnou debatu. Nejde jen o otázku mazání příspěvků na sociální síti. Amazon počátkem letošního roku oznámil, že odřízne sociální síť Parler od svých cloudových služeb.
Na Parler se plánovali přesunout podporovatelé amerického exprezidenta Donalda Trumpa poté, co jeho účty zablokovaly platformy Facebook a Twitter. Trumpa vinily z toho, že jeho slova značně napomohla podnítit násilnosti v okolí amerického Kapitolu. Části výtržníků, rozčarovaných výsledky amerických voleb, se do budovy podařilo proniknout.
Nakonec lze dominanci digitálních firem vyjádřit podílem jejich tržní hodnoty na celkové valuaci firem v indexu S&P 500. Amazon, Apple, Microsoft, Alphabet a Facebook se podílejí na hodnotě známého akciového indexu z pětiny.
