Celková plocha farem v unii se ale nemění, což znamená, že se zvyšující se výměrou klesá počet zemědělských podniků. V Česku jich je nyní 23 600, téměř o dvě pětiny méně než před deseti lety. Podobný trend je patrný v celé Evropské unii.
Důvodem koncentrace vlastnictví je podle Pýchy důsledek ekonomického tlaku na provozovatele farem. „Pokud jste menší farmář, musíte mít dotace nebo vydělávat. To je u malých farem problém,“ říká šéf Zemědělského svazu sdružujícího rodinné farmy Martin Pýcha. Dalším důvodem úbytku majitelů farem je věkové složení majitelů.
Více než polovina provozovatelů farem je starší 55 let. To zhruba odpovídá i poměrům v Česku. „Nedochází ke generační obměně. Majitelé jsou často v důchodovém věku, a protože nemají nástupce, tak své podniky prodávají,“ říká Pýcha.
Česko je se 133 hektary průměrné výměry farem první v Evropské unii, Slovensko pak třetí. To je dáno zejména historickým vývojem a kolektivizací v padesátých letech.
Země bývalé federace jsou výjimkou nejen v EU, ale i v bývalém východním bloku, který přitom po druhé světové válce prošel stejně jako tehdejší Československo obdobím vlády komunistů.
Polsko, Rumunsko či Maďarsko jsou ale na chvostu tabulky. Důvodem je fakt, že v ostatních zemích buď kolektivizace neproběhla tak důkladně, nebo se od ní dokonce i ustoupilo.
