„K této bilanci nám pomohl především včasný a efektivní asanační postup v lese v loňském roce a také použití obranných zařízení ve formě trojnožek, lapáků a insekticidních sítí, které jsou ekologicky nejšetrnější,“ uvedl odborník na ochranu lesa parku Petr Kahuda. Správa parku tak podle něj letos nebude nucena proti kůrovci zasahovat v takovém rozsahu jako loni. Nejhorší je momentálně situace v západní části Šumavy, kde je hodně smrků. Kůrovec se tam po polomech v roce 2007 nekontrolovatelně rozmnožil. Jde o lesy na Modravě, v okolí Srní a na Prášilsku. Stejně jako loni použije správa parku v lesích i odkorňování napadených stromů na stojato.
„Bude to v podobném rozsahu jako loni. Pracovat se bude na stejných místech - na Smrčině, kde nás k asanaci kůrovcem napadených stromů zavazuje Česko-rakouská dohoda, a také na Křemelné,“ řekl náměstek ředitele Tomáš Fait.
Těmito ekologicky šetrnými, ale ekonomicky velmi náročnými způsoby asanace se vedení parku podle ředitele Jana Stráského snaží předejít možné blokádě likvidace kůrovcem napadených stromů. I přes protesty ekologických aktivistů podle něj správa parku používá insekticidní obranná protikůrovcová zařízení legálně, na základě platného rozhodnutí státní správy ochrany přírody. Používané množství klesá.
V Národním parku Šumava se loni meziročně vytěžilo o více než 100.000 metrů krychlových kůrovcového dříví méně. Firmy zpracovaly přes 230.000 krychlových metrů napadeného dříví. Těžbu provázela blokáda ekologů.
