Vidina míru rozpaluje slovenské fantazie o levném ruském plynu, jeho přínos je sporný
- Vidina možné normalizace vztahů s Ruskem vyvolává u členů slovenské vládní strany Smer snění o levných energiích a národních zájmech.
- Státní tajemník ministerstva obrany nemá problém s představou Ukrajiny coby vazalského státu Ruska.
- Ruský plyn by teoreticky měl dávat Slovensku zásadní ekonomickou výhodu oproti zbytku Evropské unie. Data ukazují něco jiného.
„Pro Slovensko by bylo nejlepší, pokud by Ukrajina byla v hranicích, které měla před rokem 2014, ale kompletně pod ruským vlivem. Abychom měli přístup k levným energiím a dostávali tranzitní poplatky,“ prohlásil před několika dny státní tajemník slovenského ministerstva obrany Igor Melicher (Smer) v souvislosti s mírovým rámcem na ukončení ruské agrese na Ukrajině.
Melicher zdůraznil, že jde o jeho osobní názor. „Co je víc než mít laciné energie pro vlastní průmysl a domácnosti a inkasovat tranzitní poplatky za to, že posíláme ruské energie dál?“ dodal Melicher. Později ale svá slova upřesňoval v tom smyslu, že měl na mysli ideální stav před rokem 2014 v podobě Ukrajiny nasměrované do Evropské unie a s ruským vlivem garantujícím stabilitu dodávek plynu, nikoliv nadvládu Moskvy nad Ukrajinou.
Premiér Robert Fico ale s jeho původním výrokem zásadní problém neměl. Melichera by prý pokáral jen za to, že jeho vyjádření bylo vůči Ukrajině měkčí než původní 28bodový plán představený Donaldem Trumpem. Rámec počítal mimo jiné s postupným koncem protiruských sankcí a znovuzapojením země do světového hospodářství, stejně jako s citelným omezením kapacity ukrajinské armády a s předáním i těch částí Donbasu, jež se Rusku nepodařilo dobýt.
Evropští vyvrhelové
I Fico dlouhodobě označuje přístup k ruským energetickým surovinám za předmět národního zájmu. Podobně jako maďarský premiér Viktor Orbán dává najevo, jak moc je pro jeho zemi důležité zachování výjimky z unijního zákazu dovozu plynu a ropy z Ruska. Jenže cenový vývoj na světových trzích nabourává představu o tom, že jsou energetické suroviny dovážené z největšího státu světa abnormálně levné.
„Cena plynu nyní padá na 18měsíční minima a blíží se nejnižším úrovním od roku 2021. Od začátku roku už v Evropě odepsal zhruba 40 procent,“ komentuje aktuální ceny analytik XTB Jiří Tyleček. „Krátkodobě hraje roli teplejší výhled na konec listopadu v Evropě, posun v jednáních o ukončení ruské války na Ukrajině a vyšší dovozy LNG spolu s dodávkami z Norska. Dlouhodobě je klíčové, že se Evropa už vyhrabala z energetické krize. Vyrostly nové LNG terminály, energetika se přizpůsobila novým tokům a spekulativní poptávka se přesunula jinam.“
I tento trend přispívá k faktu, že i peněženky Čechů postupně přestala tolik drtit inflace, protože ceny energií ovlivňují celý spotřebitelský koš, z něhož se míra inflace modeluje. Ta se ale stává citelným problémem na Slovensku: navzdory tomu, že země stále odebírá údajně výhodný ruský plyn. Nejde nicméně o jediný makroekonomický ukazatel posledních pěti turbulentních let – kdy mimo jiné začala Evropa včetně Česka omezovat závislost na Rusku –, v čemž Slovensko nevyniká. Podrobněji je včetně dalších statistik zobrazují zbylé části článku.
Inflace v Česku a na Slovensku
Slovenská inflace je nejvyšší za téměř dva roky. Ani společná evropská měna nepomohla Slovákům vyhnout se pádivé inflaci blížící se dvaceti procentům na přelomu let 2022 a 2023. Příčiny současného růstu cen jsou ale jiné než tehdejší nabídkový šok.
Inflaci na Slovensku letos ovlivňují i dopady vládního konsolidačního balíčku, který zejména zvýšil některé daně a zavedl daně nové. Například stoupla základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH), naopak na potraviny se vztahuje nižší DPH než loni. Stát rovněž novou daní zatížil slazené nápoje. Vláda to zdůvodňuje nutností hledat nové zdroje příjmů státního rozpočtu, protože už nemůže počítat s poplatky za tranzit plynu přes slovenské území dále na západ.
Poměr českého a slovenského dluhu k HDP
Fico se pokusil o konsolidaci veřejných financí mimo jiné z toho důvodu, že slovenský dluh, podobně jako ten český, v porovnání s posledním předcovidovým rokem během pandemie výrazně vzrostl. A za poslední dva roky stoupá rychleji než ten český.
Růst reálné mzdy
Průměrné výdělky očištěné o inflaci rostou v Česku za poslední rok citelně rychleji než u sousedů. Nominálně se přiblížily padesáti tisícům korun. V prvním čtvrtletí 2025 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 46 294 korun. Na Slovensku činila ve stejném období 1518 eur, tedy o skoro deset tisíc korun méně.
Český a slovenský růst HDP
Česko získalo kvůli neduživému ekonomickému růstu nedávných let nálepku nemocného muže Evropy, Slovensko naopak rostlo, před rokem se ale situace změnila. Česko mezitím přestalo zásadním způsobem záviset na ruských energetických surovinách a současně obnovilo hospodářský rozvoj. Těží mimo jiné z ukrajinské migrační vlny, která přispěla k tomu, že tuzemské demografické vyhlídky jsou lepší než ty slovenské.
Jak výhodný je ruský plyn?
Slovensko dál využívá ruský plyn, i když jeho podíl na celkových dodávkách suroviny klesá. Slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková nedávno sdělila, že ruský plyn se na celkových dodávkách pro Slovenský plynárenský priemysel, největšího prodejce plynu na Slovensku, v roce 2025 podílí jen třetinou z důvodu omezené přepravní kapacity přes Maďarsko.
Jeho kapacitu musí Slovensko využívat z důvodu rozhodnutí Kyjeva neprodloužit tranzit ruského plynu přes své území. Na cenách plynu pro slovenské firmy ale není v celoevropském srovnání nezanedbatelný podíl údajně levného ruského plynu v energetickém mixu sousední země nijak znát. Slovensko patří mezi státy Evropské unie, kde je plyn pro velké odběratele nejdražší.
HDP na obyvatele v paritě kupní síly
Ve statistice, která zohledňuje, kolik zboží a služeb si lze za příjem v dané zemi koupit, se ale v porovnání s předpandemickým obdobím daří více Slovensku, které nedrtila recese. Metrika usnadňuje také porovnání skutečné kupní síly napříč různými ekonomikami.
Podle tohoto ukazatele se Česku oproti roku 2019 vzdálil průměr Evropské unie. Tato data ale ze Slovenska ekonomického tygra nutně nedělají. Rychleji než Slováci se k průměru EU přiblížili Chorvati nebo Rumuni.
Průmysl v Česku a na Slovensku
Slovensku se až do letošního jara dařilo překonávat Česko v růstu průmyslové výroby, tím spíše pak Německo, které odklonem od relativně levných energetických surovin z Ruska, drahým přechodem k zelenějším zdrojům energie a těžkopádnou adaptací svého autoprůmyslu na realitu 21. století ekonomicky zadrhává.
Část ekonomů ale nad případným vysvětlením relativně lepšího výkonu slovenského průmyslu vlivem levného ruského plynu pochybuje. „Slovensko v roce 2024 odebíralo primárně ‚laciný‘ ruský plyn, navíc ještě přes ‚ukrajinskou‘ trubku. Navzdory tomu měly tamní firmy druhý nejdražší plyn v EU,“ argumentoval na síti LinkedIn údaji z Eurostatu ekonom Martin Vlachynský.
Nezaměstnanost v Česku a na Slovensku
Česko vykazuje nižší podíl lidí bez práce než Slovensko, u sousedů byl ale trh práce na o něco příznivější trajektorii z pohledu zaměstnanců. Určité podobnosti trhu práce u obou zemí ale budou patrné vždy už jen z toho důvodu, že klíčovým odvětvím obou jejich průmyslů je výroba automobilů. Slovensko je světovým lídrem v produkci aut v přepočtu na jednoho obyvatele.
Demografie Česka a Slovenska
Statistika, která může znamenat pro Slovensko problém minimálně srovnatelný s případným úpadkem tamního autolandu. Sousední země ztrácí obyvatele. V Česku sice došlo k brutálnímu propadu porodnosti, populaci ale rozšiřuje imigrace nejen z Ukrajiny.
Citelný propad počtu narozených dětí nicméně trápí prakticky všechny vyspělé země světa. Nejstrmější demografický propad čeká v tomto století asijské země, konkrétně Čínu, Jižní Koreu a Japonsko.
Skutečná individuální spotřeba
Statistika, ve které se Slovensku relativně daří. Zahrnuje nejen to, co domácnosti přímo kupují, ale i služby poskytované vládou nebo neziskovými organizacemi, například zdravotní péči nebo vzdělávání. Právě v této metrice se například podle interpretace banky Crédit Agricole Group pozitivně projevilo vládní zastropování cen energií. Naopak Česko hlavně v roce 2023 postihla pomyslná „blbá nálada“.
„Krátkodobá spotřeba klesla v roce 2023 oproti roku 2019 zdaleka nejvíce ze všech evropských zemí. V takovémto makroekonomickém prostředí se zkrátka domácnostem nemůže dařit dobře,“ komentoval již dříve pro e15.cz ekonom Robin Maialeh. „Naše pozice regionálního premianta je ohrožena a překonání současné stagnace bude vyžadovat nejen strukturální reformy, ale také znovuobnovení důvěry, že cesta růstu je možná,“ sdělil dříve ekonom České spořitelny David Navrátil.
Důchody v Česku a na Slovensku
Demografický masakr mimo jiné zhoršuje také vyhlídky slovenských pracujících na slušnou penzi. Její průměrná vyplácená výše dosahuje na Slovensku v přepočtu více než 16 tisíc korun. V Česku jde o částku kolem 21 tisíc korun. Slováci ale dostali loni před Vánoci pomyslný 13. důchod, tedy mimořádný příspěvek ve výši od 300 do 606 eur (7,5 až 15 tisíc korun). Na tento předvánoční dárek se mohou těšit i letos.
