Domácí ekonomika klesla v letošním třetím čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Oproti předchozím třem měsícům se snížila o 0,3 procenta. V poklesu je tak už třetí kvartál za sebou. Česko tak zklamalo očekávání analytiků a je zároveň poslední zemí Evropské unie, která stále nedosáhla na předpandemickou úroveň HDP z konce roku 2019. Ekonomové a byznysmeni si při hodnocení současné hospodářské situace neberou servítky.
„Aktuální čísla a dosavadní ekonomický výkon ukazují, že Česko letos v podstatě uvízlo na hraně stagnace a mírné recese. Optimistická očekávání vývoje se tak posouvají více do budoucna,“ napsal na sociální síti X Svaz průmyslu a dopravy.
„Česká ekonomická mizerie pokračuje,“ přidává se hlavní ekonom makléřské společnosti Cyrrus Vít Hradil. „Po krátké recesi, kterou jsme si prošli ve druhé polovině roku 2022, se první dvě letošní čtvrtletí nesla v duchu balancování na hraně poblíž nulového růstu a nyní opět míříme do záporu,“ míní Hradil.
Ještě ostřeji komentoval na sítích současný ekonomický výkon České republiky známý investor Michal Šnobr. „Hlavní příčinou je výrazný propad spotřeby domácností, a to přes předvolební zvýšení příjmů/zrušení superhrubé mzdy. Chaos/nedůvěra. Placatá vize postavená na tragické komunikaci vlády,“ kritizuje Šnobr.
🇨🇿ekonomika jako jediná v 🇪🇺nedosáhla úrovně před pandemií. Hlavní příčinou je výrazný propad spotřeby domácností a to přes předvolební zvýšení příjmů/zrušení superhrubé mzdy.
— Michal Šnobr (@michalsnobr) October 31, 2023
Chaos/nedůvěra. Placatá vize postavená na tragické komunikaci vlády! https://t.co/A0lckZrvaI
Domácnosti neutrácí, stagnuje i export
Meziroční pokles HDP byl podle expertů způsoben několika faktory. Tím nejvýznamnějším je výrazný propad spotřeby domácností, který je i ve srovnání s ostatními státy EU překvapivě velký. „Může za to zejména skutečnost, že nárůst kompenzací zaměstnanců ve srovnání s růstem průměrné inflace byl v tuzemské ekonomice nejslabší,“ myslí si hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Roli mohly hrát i další efekty, například nákupy domácností v zahraničí nebo přechod do šedé ekonomiky,“ dodává Seidler.
Česko zaostává za evropským průměrem také v míře investic nebo exportech. Naopak nad průměrem EU je ve srovnání s koncem roku 2019 spotřeba vlády a import. „Citlivost tuzemské ekonomiky na energetickou krizi a potíže v dodavatelských řetězcích tak patřily mezi nejvyšší v sedmadvacítce z titulu vysoké energetické náročnosti výroby a zaměření na průmysl,“ doplňuje Seidler.
Hrubá přidaná hodnota (HPH), tedy výsledek rozdílu mezi produkcí zboží a služeb a náklady na produkci, v meziročním srovnání klesla. Vliv na to měl především průmysl, obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Naproti tomu se dařilo informačním a komunikačním činnostem a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem. V mezičtvrtletním srovnání klesla HPH ve většině odvětví národního hospodářství.
Česká republika se tak společně se strádajícím Německem stává nemocným mužem Evropy. Jedná se o jediné ekonomiky Evropské unie, které nedosáhly z pohledu hrubé přidané hodnoty předpandemické úrovně posledních čtvrtletí roku 2019. Ani výhled do budoucna mnoho optimismu nepřináší.
Česko míří za rok 2023 do mírné recese
Tuzemská ekonomika za celý letošní rok míří do mírné recese, zatímco dřívější odhady počítaly s černou nulou. Také výhled na příští rok se posouvá níže, jelikož zahraniční poptávka slábne a ochlazení je patrné zejména z Německa, kde tamní ekonomika ve třetím čtvrtletí rovněž mírně poklesla.
„Stav české ekonomiky dokládá, že více než kdy jindy je nutné zavést prorůstová opatření od zlepšení podnikatelského prostředí a výrazného zjednodušení povolovacích procesů až po efektivní podporu klíčového byznysu, například zatraktivněním daňových odpočtů na výzkum a vývoj. I s ohledem na vývoj posledních let je třeba v dalších letech zvýšit investiční aktivitu,“ nabádá ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.
Navzdory nynějším potížím však některé indicie podle Čížka naznačují možné zlepšení situace, možná už během příštího roku, pokud by se například meziročně zvýšila reálná mzda nebo mírně rychleji rostla evropská ekonomika. To druhé není úplně nereálné.
Hospodářství celé Evropské unie ve třetím čtvrtletí vzrostlo ve srovnání s předchozími třemi měsíci i meziročně o 0,1 procenta. Ve druhém čtvrtletí ekonomika proti předchozím třem měsícům stagnovala, meziročně ale vykazovala růst o 0,4 procenta.
