Bezpečnostní složky se bojí škrtů
Úředníci v současnosti analyzují možné dopady. Už nehovoří o plošných úsporách, ale systémových „řezech do živého“. To znamená o úplném rušení některých jednotek, podřízených organizací a dalších složek.
„Mám velké obavy, že další snižování výdajů na obranu podkope naše postavení a závazky v NATO,“ řekl deníku E15 ministr obrany (ODS). Ten přitom doufal, že si jeho rezort udrží alespoň současnou výši rozpočtu, který se od roku 2009 snížil z 56 na 44 miliard. Vondra připomněl, že Česko spojencům slíbilo vydávat na obranu dvě procenta HDP, což už od roku 2004 nedodržuje. Nyní je tento podíl 1,2 procenta. „Další škrty mohou znamenat propad pod jedno procento. Můžeme se ocitnout na úplném chvostu evropských zemí,“ konstatoval ministr.
Podle odborníků by musela armáda výrazně zeštíhlet. „Plánované početní stavy okolo 25 tisíc vojáků by se staly pouhou iluzí. Nyní máme přes 21 tisíc vojáků, po škrtech by to mohlo být tak 15 tisíc,“ odhadl jeden z ekonomů ministerstva. Zcela by zanikly některé jednotky a tedy i vojenské schopnosti. Místo dosavadních osmi tisíc občanských zaměstnanců by jich v rezortu pracovalo zhruba o tři tisíce méně.
Zároveň by musely nedobrovolně odejít tisícovky policistů, hasičů a občanských zaměstnanců rezortu vnitra. A ministerstvo spravedlnosti by nemělo peníze ani na nejnutnější údržbu soudních budov a věznic, jejichž ostraha by mohla postupně zkolabovat.
Kalousek chce v příštím roce ušetřit celkem 20 miliard, v roce 2013 55 miliard a o rok později ještě dalších 35 miliard navíc. Rozpočet svého rezortu ministr plánuje snížit o plnou třetinu. Vedle bezpečnostních složek by škrty tvrdě dopadly také na školství, které by podle návrhu přišlo o rovných 33 miliard.
