Nadnárodní firmy by měly danit své zisky ve všech unijních zemích, kde působí, nejen tam, kde se jim to vyplatí nejvíc. Takový cíl mají evropské směrnice o zavedení společného konsolidovaného základu korporátní daně, kterým se ve zkratce říká CCTB a CCCTB. Přestože první ze směrnic europoslanci schválili už loni, konečné slovo mají v daňové oblasti hlavy států v Evropské radě, které se zatím ale nedohodly. Česko je k návrhu podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) opatrné. Shoduje se na tom i tripartita, která o návrhu jednala těsně před prázdninami.
„Pozice Česka vůči CCTB je v tuto chvíli značně rezervovaná. Uvedeného cíle lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li přijaty na úrovni EU dostatečně podrobné právní předpisy,“ řekla Schillerová s tím, že dohoda na politické i technické úrovni je zatím v nedohlednu. „V současné době se tento cíl jeví jako téměř nedosažitelný,“ dodala.
Obě směrnice reagují na rozvoj digitálních firem, které často daní své zisky v zemích s nejnižší sazbou, ať už v EU nebo mimo ni. Unie chce nejdříve sjednotit pravidla pro sestavování základu korporátní daně. Poté by se měla vytvořit pravidla pro přerozdělení daňového základu mezi země, například podle počtu zaměstnanců či jiných ukazatelů, kde daná firma působí. Každá země by si pak svůj díl zdanila podle své sazby, jejíž výše zůstává v kompetenci národních vlád. Nový způsob výpočtu daní by se týkal jen firem s obratem vyšším než 750 milionů eur.
Teoreticky by to zemím jako Česká republika mohlo přinést peníze, naopak třeba Nizozemsko, kde sídlí kvůli výhodným podmínkám spoustu firem, by mohlo o část peněz z daní přijít. „Ke zdanění zisku by docházelo tam, kde byl vytvořen. Na tom by vydělal i český státní rozpočet. Odhadujeme, že by se jeho příjmy ročně zvýšily o šest miliard korun,“ řekla ministryně práce a sociální věcí Jana Maláčová (ČSSD). Sociální demokraté zavedení směrnic dlouhodobě podporují. „Na druhou stranu musíme být ostražití v oblasti předávání kompetencí do Bruselu – zejména v daňové otázce,“ dodala Maláčová.
„Každá členská země sleduje v diskuzi své národní zájmy. Žádná země se nechce vzdát svých rozpočtových příjmů ve prospěch jiného členského státu,“ říká o složité dohodě v EU Ladislav Minčič z Hospodářské komory, podle kterého panují obavy, aby opatření nevedlo k harmonizaci dalších daní v EU.„Stále více členských států vyzývá k větší flexibilitě, aby bylo možné rychle reagovat na vnitrostátní potřeby jejich daňových poplatníků,“ řekla Schillerová. Na odhady, jak se opatření dotknou českého rozpočtu, je podle ministryně brzy, varuje ale před zvýšenými administrativními náklady.
Opatrnější než Maláčová jsou i odboráři. „Původní záměr odstranit z EU daňové ráje považujeme za správný,“ uvedla mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová. „Tyto původní záměry však začínají erodovat. Nabádáme k ostražitosti, protože určité signály naznačují, že by to mohlo mít na veřejné finance ČR paradoxně negativní dopad,“ dodala.
