Česko je osmá nejhorší země pro založení rodiny a výchovu dětí z hlediska jejich zdraví. Vyplývá to z nové studie australské marketingové společnosti Compare The Market, která zkoumala podmínky života dětí v 31 zemích, které patří mezi členské státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
K ohodnocení příznivosti zemí pro rodiny s dětmi použila společnost šestici veřejně dostupných statistik z důvěryhodných mezinárodních zdrojů. Mezi kritéria hodnocení patřily počet nemocnic na milion obyvatel, rozsah zelených veřejných ploch na milion obyvatel, úroveň proočkovanosti dětí, střední délka života, přístup k pitné vodě a podíl HDP investovaný do vzdělání.
Češi sice mají dobrou dostupnost pitné vody a vysokou úroveň proočkovanosti mezi dětmi, ale podíl výdajů na školství patří mezi ty nejnižší mezi zeměmi OECD. Zatímco Česko směřuje do školství 3,9 procenta HDP, například islandský vzdělávací systém dostává z veřejných rozpočtů dvojnásobný podíl.
Dalším důvodem pro neúspěch Česka bylo malé množství veřejné zeleně. Například Austrálie jí má téměř devítinásobek. Celkově Česku patří 25. příčka.
V anti-žebříčku Česko předběhly další středoevropské země jako Polsko nebo Slovensko a na devátém místě se usadilo Maďarsko. Oproti tomu sousední Německo skončilo v desítce nejlepších a nejlépe jsou na tom děti Austrálie, Islandu a Japonska.
„Evropa je obzvláště zajímavá, evropské země se totiž umístily jak v desítce nejzdravějších míst pro výchovu dítěte, tak v desítce nejhorších,“ konstatoval hlavní manažer divize pojištění v Compare The Market Anthony Fleming. Vrchol pomyslného anti-žebříčku obsadilo mafií sužované Mexiko, kde průměrná délka života činí jen 72 let a děti mají obtížný přístup k nezávadné pitné vodě. Pro srovnání, Japonci a Islanďané se v průměru dožívají 81 let.
Výzkumy zaměřené na kvalitu života dětí v zemích OECD často přinášejí rozporuplné výsledky. Například podle loňské studie cestovatelského páru Asher & Lyric byla Česká republika naopak desátou nejvhodnější zemí na světě pro založení rodiny a výchovu dětí.
Zatímco horní a spodní příčky žebříčku byly totožné se závěrem výše zmíněné studie – vítěznou pozici obsadil Island a nejhůř dopadlo Mexiko, umístění ostatních zemí se výrazně lišilo. Nejhůře si Česko vedlo v kategorii štěstí, která silně ovlivnila celkové umístění. Naopak v kategoriích zdravotní péče a vdělání dostalo hodnocení B, tedy dvojku.
