Co by vláda ještě chtěla stihnout v ekonomice: Méně byrokracie pro byznys a splněné přání startupů

Vládní pětikoalici už příliš času na velké reformy nezbývá.

Vládní pětikoalici už příliš času na velké reformy nezbývá. Zdroj: Úřad vlády ČR

Vládě Petra Fialy zbývá do konce volebního období 15 měsíců, pokud chce tedy provést ještě nějaké výraznější změny, musí s nimi přijít v blízké době. Redakce e15 proto oslovila koaliční strany s dotazy ohledně možných změn v oblasti ekonomiky, které by rády prosadily. Široká shoda v koalici panuje na potřebě podpory školství a změnách na trhu práce, reálnou šanci na posun mají také zaměstnanecké akcie, po nichž dlouhodobě volají tuzemské startupy. 

Některé koaliční strany v posledních měsících představily své dlouhodobě ekonomické vize pro Česko: ODS Restart Česka, TOP 09 Česko musí zrychlit a Piráti Republiku v pohybu. Zatímco občanští demokraté spíš jen ve velmi hrubých obrysech naznačili směr, jakým se má země podle nich ubírat, TOP 09 a Piráti byli ve svých opatřeních konkrétnější. Strana vedená Ivanem Bartošem pak jako jediná definovala i opatření, která cílí zejména na krátkodobý ekonomický efekt. 

Na nedostatek času na rozsáhlejší reformy, které by mohly některé věci výrazně změnit, upozorňuje Lukáš Vlček, první místopředseda STAN. „Myslím si, že na úrovni legislativy už mnoho prostoru nebude,“ uvedl pro e15 koaliční poslanec druhé největší vládní strany. 

Jestli se pětikoalice na nějaké ekonomické prioritě pro zbytek volebního období shodne, je to potřeba věnovat se školství. Rezort je přitom nejméně stabilním prvkem vlády, od roku 2021 se v něm vystřídali už tři ministři. „Školství je za mě největší nevyužitá příležitost vlády,“ přiznává bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík, který za Piráty řeší ekonomické priority. 

Pozornost ministerstvu vedenému Mikulášem Bekem (STAN) potvrdil také premiér Petr Fiala, když mluvil pro ČTK o vládních prioritách pro nadcházející měsíce: „Některé kroky se tu už udělaly, ale chceme to posunout do konce volebního období období ještě dál.“

„Ministerstvo školství pracuje na zajištění zdrojů na budování nových kapacit ve školkách či na revizi rámcových vzdělávacích programů. Obecně chápeme vzdělání jako klíč k hospodářskému růstu,“ doplňuje dvojka Starostů Lukáš Vlček.

STAN, TOP 09 a Piráti svorně mluví i o tom, že by se do dalších sněmovních voleb měly výrazně snížit byrokratické povinnosti, se kterými se musejí vypořádávat podnikatelé a firmy. „Poměrně rychle se dá odstraňovat byrokratická zátěž podnikatelům, ať už z hlediska času, nebo nákladů. Tedy urychlení celého procesu, aby mohly vznikat nové firmy, startupy, které potřebujeme,“ říká ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový.

Sledujte nový pořad FLOW: Rozhovor s ekonomem Filipem Matějkou o důchodech

Video placeholde
Rozhovor pro pořad FLOW s ekonomem Filipem Matějkou o důchodech • e15

Podle Starostů by státní správa mohla stihnout dokončit projekt jednotného inkasního místa, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale už dříve řekl, že doufá, že smlouva s dodavatelem systému bude uzavřena do konce roku. A první fáze systému by podle něj mohla fungovat za dva roky po podpisu.

STAN chce ještě zrušit povinnost sestavovat písemný rozvrh čerpání dovolené a jeho odsouhlasení odborovými organizacemi, úpravy by se mohly dočkat i formuláře pro odevzdávání daňového přiznání nebo převody vozidel.

Samostatnou otázkou jsou zaměstnanecké akcie, které by uvítaly zejména mladé inovativní firmy. Minulý rok v této věci došlo k legislativní úpravě, nicméně zástupci startupů se změnou nebyli spokojení. V současné době se jedná o úpravě, na vládní úrovni pro startupy příznivější podobu chystala bývalá ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová. Doladění zaměstnaneckých akcií prosazují také Piráti, podle Ferjenčíka je to jedno z témat, které by mělo být do konce volebního období schváleno. Snahu vlády v tomto ohledu potvrdil i premiér Petr Fiala, když uvedl, že by se pravidla pro zaměstnanecké akcie měla brzy změnit.

Podle Nového z TOP 09 a Piráta Ferjenčíka by měla vláda větší pozornost směrovat k lákání zahraničních zaměstnanců. „Největší věc za mě jsou podmínky pro zahraniční pracovníky z prioritních zemí. Zákonný termín jsou dva měsíce, ale často trvá rok sem toho člověka dostat. Česko je země, kde lidé rádi žijí, jsme schopní sem lidi nalákat, ale ten následný střet s byrokracií je hrozný,“ říká Ferjenčík. 

„Z hlediska lákání zahraniční pracovní síly hodně převládají bezpečnostní limity, víme, že příliv pracovní síly, která není srostlá s kulturním prostředím dané země, přináší problémy etnické, náboženské, kulturní a sociální. Tomu rozumím. Ale zejména u zemí, u nichž víme, že tento problém nepřinášejí, je třeba agendu urychlit,“ doplňuje Nový.

Lidovci vidí aktuálně jako prioritní dvě oblasti. První je rodina, v tomto kontextu mluví zejména o navržené daňové slevě na dítě a menších odvodech pro rodiče. Druhou je i dalšími stranami akcentované snížení byrokracie pro podnikatele. „Za racionální považujeme inspirovat se u těch nejúspěšnějších, tedy ve Skandinávii, Pobaltí či v Izraeli,“ uvádí mluvčí KDU-ČSL David Jirušek.