Hranici příjmové chudoby vymezuje částka 111 953 korun na rok a člena domácnosti. To znamená, že ohrožení lidé měli v průměru měsíčně k dispozici maximálně 9329,40 korun.“V protikladu s tímto trendem ve skupině nezaměstnaných naopak osob ohrožených chudobou ubylo přibližně o 6,5 procenta,“ uvedli statistici. Je za tím nárůst počtu osob, které se staly nezaměstnanými až v průběhu roku, a po jeho určitou část tak pobíraly nějaký pracovní příjem. Díky tomu nebyl jejich celkový roční příjem tak nízký, aby se ocitly pod hranici chudoby.
Přibylo lidí, kteří obtížně vycházeli se svými příjmy
Podle průzkumu s obtížemi vycházelo s příjmem 65,4 procenta domácností, velké obtíže přitom přiznalo 8,2 procenta. Čtyřicet procent rodin si nemohlo dovolit týdenní dovolenou mimo domov, jíst obden maso nemohla více než desetina domácností a 5,7 procenta nemohlo dostatečně vytápět byt. Pokud by rodiny potkal neočekávaný výdaj ve výši 8500 korun, téměř dvě pětiny z nich by na to neměly. Splácení půjček kromě bytových bylo pak problémem téměř pro 17 procent domácností. Oproti tomu problémy s úhradou nájemného posledních 12 měsíců před průzkumem přiznalo jen 2,8 procenta, problémy se splácením hypoték a půjček na byt 0,5 procenta a problémy se splátkou ostatních půjček 1,7 procenta domácností. Problém s úhradou plateb za elektřinu, plyn a vodu mělo 3,7 rodin.
Výsledky šetření odráží situaci rodin ve znamení dopadů světové finanční krize, která se v ČR projevila s určitým zpožděním. Negativní vývoj se významně promítl na trhu práce a zasáhl zejména domácnosti samostatně výdělečně činných lidí, tedy podnikatelů a živnostníků. Postupně pak zasáhl i další skupiny domácností.
Počet lidí ohrožených příjmovou chudobou
| Rok | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
|---|---|---|---|---|
| Počet osob pod hranicí chudoby | 980 000 | 925 000 | 884 900 | 936 400 |
| Podíl z celkového počtu populace (v procentech) | 9,6 | 9,0 | 8,6 | 9,0 |
| Hrranice příjmové choduby (v korunách na rok) | 92 212 | 101 083 | 109 184 | 111 953 |
Zdroj: ČSÚ (Pozn.: U roku 2010 se jedná o předběžné údaje)
Průměrný čistý roční příjem na osobu byl v roce 2009 podle statistiků 143 100 korun, což je asi o 3400 více než v předchozím roce. Tento růst byl ovšem způsoben pouze zvýšením sociálních příjmů a ostatních příjmů, jako jsou příjmy z pronájmu, prodeje a z pojištění. Podíl příjmů pocházejících ze zaměstnání nebo podnikání se oproti roku 2008 naopak mírně snížil.
Nejvyšší průměrný čistý roční příjem na osobu byl v domácnostech zaměstnanců s vyšším vzděláním. Oproti předcházejícímu roku u nich vzrostl o 3,4 procenta na 170 400 korun. Naopak u domácností osob samostatně výdělečně činných poklesl o 3,2 procenta na 162 400 korun. „Tento vývoj je odrazem ekonomické situace, kdy samostatně činní měli horší odbyt pro své výrobky či služby než v minulých letech,“ konstatují statistici.
V zaměstnaneckém sektoru byli zase propouštěni lidé s nižšími příjmy, a tím došlo naopak k navýšení průměrného výdělku. Nejnižší příjmy potom měly domácnosti nezaměstnaných, průměrně 78 600 korun, a to i přesto, že se jim příjmy oproti roku 2008 zvýšily o 16,4 procenta. Tento trend zapříčinil vysoký podíl nově nezaměstnaných, kteří o práci přišli v průběhu roku 2009, a tak měli určitou část roku také příjmy ze zaměstnání či z podnikání.
ČSÚ v souvislosti s výsledky šetření zveřejnil také informace o tom, jak se vyvíjela zadluženost českých domácností, a to i přesto, že nejsou jeho součástí. Dynamika zadluženosti podle něj v posledních třech letech klesla a dále se snižuje. Půjčky od nebankovních institucí zůstávají stále v hlubokých meziročních poklesech. Půjčky od bank v prvním čtvrtletí 2011 stouply o 6,5 procenta proti průměrným 31 procentům za roky 2005 až 2007 nebo 13 procentům za roky 2008 až 2010.
Zadluženost domácností k jejich ročním příjmům byla v roce 2009 v ČR jen na 55 procentech oproti 96 procentům v celé Evropské unii. Ve srovnání s objemem peněz, které mají domácnosti k dispozici, však dosáhla 56 procent, což je o tři procenta více než evropský průměr.
Zadluženost však lze porovnat i k celkovému bohatství českých domácností definovanému nejen výší jejich finančních aktiv, ale i těch hmotných v podobě domů a bytů. V poměru k takto vymezenému bohatství činila v roce 2010 zadluženost českých domácností zhruba 17 procent. Srovnání s evropským průměrem není v tomto případě možné, neboť stav hmotných fixních aktiv vyčísluje kromě České republiky pouze pět dalších evropských zemí.
