Kvůli stávce zůstalo zavřeno 1221 škol. Více než 2700 škol omezilo provoz. Téměř tři tisícovky dalších institucí sice nestávkovaly, stávku ale nějak podpořily. Uvedla to místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Ministr školství Robert Plaga ve vyjádření k situaci řekl, že ke stávce nebyl důvod. Do protestu se tak podle ní zapojila víc než polovina škol v Česku. Podle odborářů vláda neplní slib o růstu učitelských platů, který dala. Odbory proto chtějí ještě jednat ve Sněmovně, aby se ve druhém čtení státního rozpočtu zvýšilo množství peněz určených pro učitele.
Ministr školství Robert Plaga označil stávku ve školách kvůli růstu učitelských platů za debakl odborů. Nevidí k ní důvod. Počty zapojených škol, o nichž odboráři mluví, podle ministra neodpovídají obrazu, který odbory o svém protestu vytvářejí.
"Rozhodně to není tak, že odborářská stávka byla masově podpořena. To je iluze, kterou se snaží vytvořit pan Dobšík (předák školských odborů František Dobšík," uvedl Plaga. Podle něj se řada učitelů připojila k protestu ne kvůli požadavkům odborů, ale kvůli podpoře přidávání peněz do školství.
„Odmítám, že stávka je zpackaná, že neměla žádný důvod a že nic neovlivní. Není to pětina nebo desetina škol, o kterých hovoří pan ministr (školství Robert Plaga, ANO),“ řekla Seidlová. Upozornila, že se do stávky zapojila i řada škol, kde neexistuje odborová organizace.
„Snažili jsme se vyjednávat korektně. Bohužel korektnost a sociální dialog se přestává v této zemi nosit. Chceme jednat už ne s vládou, ale s Poslaneckou sněmovnou,“ uvedl Dobšík.
Seidlová také odmítla kritiku, že se stávka uskutečnila velmi krátce po jejím vyhlášení. Podle ní na odbory tlačil čas, chtěly akci prosadit ještě předtím, než vláda schválí nařízení o zvýšení platů. To, že kabinet příslušné nařízení neplánovaně zařadil už na své pondělní jednání a následně schválil, označila Seidlová za podpásovku.
Podle Seidlové se zapojily do stávky víc střední školy. V Olomouckém kraji převažovaly. Na jihu Čech se zúčastnily i mateřské školy. Nejvyšší počet stávkujících institucí byl v Moravskoslezském kraji, dodala místopředsedkyně odborů.
Dobšík také řekl, že bude ještě jednat ve Sněmovně o možné úpravě státního rozpočtu, aby bylo pro učitele vyčleněno více peněz. Odbory se podle něj zaměří zejména na projednávání rozpočtu ve školském a rozpočtovém výboru, aby bylo možné ve druhém čtení zákona předložit příslušné návrhy. O spolupráci s konkrétními stranami nebo poslanci zatím nechtěl mluvit. Vytvoření příslušných návrhů už avizovali Piráti nebo TOP 09.
Vláda na jaře původně plánovala zvýšení sumy na výdělky učitelů o 15 procent. V navrženém rozpočtu na příští rok nakonec počítá se zvednutím částky o deset procent, tedy zhruba o 11 miliard korun. Odbory chtěly co největší část peněz do základu platu. Požadovaly do tarifů deset procent a zbytek do odměn. Kabinet v pondělí schválil navýšení tarifního základu o osm procent.
„Čeští učitelé si v mezinárodním srovnání stojí stále velice špatně. Dokonce hůře než učitelé prakticky z jakékoli jiné ekonomicky srovnatelné země. Například v takové Kostarice bere učitel ve vztahu k průměrnému výdělku zaměstnance s vyšším či vysokoškolským vzděláním více než dvakrát tolik, co učitel v Česku,“ uvedl k aktuální situaci hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda.
Za stávkování nesmí zaměstnavatel pracovníky postihovat. Účast na stávce se považuje za omluvenou nepřítomnost v práci. Plat za prostávkovanou dobu se nevyplácí. Hradí se ale zdravotní odvody, a to jako v době bez příjmu, tedy z výše minimální mzdy. Platí se také sociální pojištění.
Podle statistik ministerstva školství v minulém školním roce kraje a obce zřizovaly celkem 9748 mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol. Pracovalo v nich 144 727 učitelů a učitelek.
