Snížená valorizace důchodů z loňského června u Ústavního soudu obstála, senioři a další oprávněné osoby si zpětně nepolepší zhruba o tisícikorunu měsíčně. Ústavní soud zamítl návrh 71 poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů. Oznámil to předseda soudu Josef Baxa, odůvodnění čte soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček, který nahradil původního zpravodaje Jan Svatoně. Jednací sál zaplnili novináři a veřejnost, zejména penzisté. Po oznámení výroku zazněl v sále výkřik „Hanba!“.
Soud zkoumal tři hlavní argumenty opozice, které se týkaly možného zneužití stavu legislativní nouze, v němž Poslanecká sněmovna o úpravě paragrafů rozhodla, a údajných rozporů s jednacím řádem dolní komory parlamentu. Podle zákonodárců ANO byly navíc přijaté změny retroaktivní.
Proti zrušení novely zákona se vyslovila jasná většina dvanácti z patnácti soudců a soudkyň Ústavního soudu. Zbývající tři vyjádřili odlišné neboli disentní stanovisko. „Nález je rozhodnutím pro budoucnost. Ekonomické okolnosti byly výjimečné,“ řekl Baxa.
Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová neskrývala rozčarování. „Z rozhodnutí soudu jsem zklamaná. Vnímám ale, že je ho třeba respektovat,“ reagovala.
Naopak ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ocenil, že soud uznal oprávněnost kroků kabinetu. „Jednoznačně potvrdil, že se vláda v otázce mimořádné valorizace zachovala zcela správně,“ uvedl. „Nešlo dál neúměrně zadlužovat Českou republiku a navyšovat důchody takovým tempem, na které jednoduše příjmy státního rozpočtu nestačí. Doplatili bychom na to všichni vysokými platbami z úroků dluhů, tedy i senioři a budoucí důchodci,“ dodal Jurečka.
Soudce zpravodaj Šimíček zdůraznil, že tribunál se mimo jiné opíral o své předchozí verdikty. „Ústavní soud se nenacházel na zelené louce. Existuje velmi rozsáhlá judikatura, která byla v této věci plně respektována,“ řekl.
Projednávání vládní předlohy věnovala sněmovna 12 dnů, čistého času to bylo 67 hodin, připomněl Šimíček. Podle něj tak měla opozice jako menšina v parlamentní komoře dostatečný prostor k vyjádření svých postojů. „Rolí Ústavního soudu není chránit parlamentní procedury. Stav legislativní nouze nutně nevyvolává protiústavnost takto schváleného zákona,“ podotkl Šimíček.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk:
Ve snížení valorizace soud neshledal ani nepřípustnou retroaktivitu, tedy zpětnou působnost. Novela byla schválena ještě před vznikem právního nároku příjemců důchodů. Nárok podle soudu vzniká teprve splatností konkrétní dávky.
Soud také uvedl, že neexistuje základní právo na trvalé zvyšování důchodů či kopírování růstu cen. Stát garantuje spravedlivý a přiměřený důchod, nikoliv jeho automatické navyšování, a musí zohledňovat aktuální stav veřejných financí. Klíčové je to, aby při uskutečňování důchodové politiky nedošlo k vyprázdnění samotné podstaty základního práva na přiměřené zabezpečení ve stáří, což se ale loni nestalo, míní soud.
Tribunál tak z větší části uznali hlavní opěrný pilíř obhajoby vládní koalice, kterým bylo riziko značných hospodářských škod. „Předpokládaný a dlouhodobý dopad loňské mimořádné valorizace mohl v delším časovém horizontu představovat až 400 miliard korun. Hrozící dopady jsou zcela reálné, byť je částka jen odhadovaná,“ dodal soudce.
Šimíček vyzdvihl i skutečnost, že schodky důchodového systému dosahují v posledních letech výše desítek miliard korun ročně. Ty si stát musí půjčovat, jinak by na výplaty důchodů neměl dostatek peněz. Na celou problematiku je tedy třeba podle soudce nazírat i z pohledu zadlužení státu. Šimíček zmínil také nedobrý demografický vývoje, kdy přibývá seniorů a naopak ubývá ekonomicky aktivních občanů hradících sociální pojištění.
Vládní novela zákona o důchodovém pojištění změnila pravidla pro valorizaci penzí z loňského června. Podle původního znění normy by každý důchodce dostal přidáno o jedenáct procent, tedy asi o tisícikorunu. Vyplacení této tisícikoruny všem oprávněným osobám by jen za rok 2023 vyšlo státní rozpočet na dvacet miliard korun. Zásadní problém ale spočíval v tom, že důchody a tedy i výdaje systému by vzrostly trvale.
Aby tomu vláda zabránila, přijala ve stavu legislativní nouze úpravu zákona, podle níž lidé na odpočinku nebo invalidé dostali přidáno jen 2,3 procenta a k tomu každý ještě 400 korun. I když ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) tehdy zdůrazňoval, že pro penzisty s nejnižšími důchody to bude výraznější přidání než podle původní varianty, většina důchodců si polepšila méně. V průměru to bylo 760 korun.
Vláda to zdůvodňovala hlavně rozpočtovou odpovědností, jen za loňský rok ušetřila 19,4 miliardy korun. Poslanci ANO, za které k soudu přišla bývalá ministryně financí Alena Schillerová, se domnívali, že vláda zasáhla do práv důchodců. Kvůli inflaci prý měli nárok na výraznější růst penzí. Navíc podle ANO vládní většina zneužila stav legislativní nouze.
