Exšéf Národní galerie Fajt: Politici neumí využít potenciál české kultury | E15.cz

Exšéf Národní galerie Fajt: Politici neumí využít potenciál české kultury

Exšéf Národní galerie Fajt: Politici neumí využít potenciál české kultury
Bývalý šéf Národní galerie Jiří Fajt
• 
ZDROJ: Michal Šula / MAFRA / Profimedia.cz
Štěpán Kult

Štěpán Kult

Prezident Miloš Zeman jmenoval Lubomíra Zaorálka (ČSSD) ministrem kultury, ten dříve působil jako ministr zahraničí. Na tiskové konferenci Zaorálek potvrdil, že bude jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o navýšení platů v kulturní sféře. Krok nového ministra vítá bývalý ředitel Národní galerie Jiří Fajt, pozitivně vnímá i osobu nového šéfa rezortu kultury. „Lubomíra Zaorálka znám jako inteligentního člověka, i když s ním ne vždy mohu souhlasit,” popisuje Fajt v rozhovoru pro E15.cz.

Lubomír Zaorálek chce nové výběrové řízení na ředitele Národní galerie. Kdo by podle vás měl být vaším nástupcem? 

To si netroufám komentovat. Nikdy jsem o tom takto nepřemýšlel. Nicméně vím docela přesně, co se musí stát, aby v budoucnu nemohlo docházet k podobným mezním situacím, jakou byl můj nezdůvodněný "Velikonoční" vyhazov. Musí dojít k systémové změně řízení příspěvkových organizací, musí se narušit přímá vazba jejich ředitelů na politickou sféru, tj. na ministra. Musí dojít k zásadní odpolitizaci těchto institucí. To znamená např. vznik garančních rad po vzoru Národního divadla, které by se po přijetí zákona o veřejných institucích v kultuře transformovaly do správních rad. Ty by pak měly být tím hlavním orgánem, který jmenuje a odvolává ředitele, správní radě by se ředitel také zodpovídal. 

Mělo by se něco změnit i z hlediska financování? 

Určitě ano. Galerie hospodaří víceméně se stejným státním příspěvkem jako v roce 1990. Musí se tedy navýšit provozní zdroje. Nezbytné je také vytvoření dostatečného finančního zázemí v rozpočtu galerie na nákup současného výtvarného umění. Bez něj totiž galerie neplní svoje poslání, neboť nemůže soustavně dokumentovat aktuální dění na výtvarné scéně. Což je povinnost daná jí ze statutu. Stát již musí konečně změnit svůj přístup ke galerii, od slibů je třeba přejít k jejich naplňování. 

Národní galerie přišla po odvolání Jiřího Fajta o podporu miliardáře

Lubomír Zaorálek chce s ministerstvem financí vyjednat další peníze na platy kulturních pracovníků. Je to podle vás správný krok?

Platová úroveň v kultuře je naprosto tristní, a to i v porovnání s rezortem školství, nemluvě o dalších sektorech státní správy. Takže ano, otázka platů je zásadní a je dobře, že se nový ministr touto problematikou chce zabývat. Na druhé straně se však nesmí zapomínat na již zmíněné provozní rozpočty národních kulturních institucí. A chybí také odvážné investice do kulturní infrastruktury, zejména do novostaveb s kulturním využitím, jakými jsou divadla, galerie, koncertní sály apod.  

Je podle vás Zaorálek vhodnou osobou na post ministra kultury?

Nemyslím si, že ministr kultury musí nutně být ten, kdo aktivně kulturu vytváří. Může být tím, kdo ji (intenzivně) konzumuje, což je přesně případ nového ministra. Znám ho jako inteligentního člověka, i když s ním ne vždy mohu souhlasit, což byl případ podpory pročínského stanoviska Miloše Zemana v kauze Brady. Nepochybuji ani o tom, že bude schopný sehnat si kvalitní poradce, kteří mu budou důležitou oporou. 

Domníváte se, že je kultura v Česku opomíjena? 

Ano. Od 90. let jsme zapomněli na to, že základní hodnotové nastavení společnosti se neměří jenom penězi. Kulturní potenciál v Česku není dobře využívaný. Vždyť právě umění a kultura dokáže v lidech probouzet schopnost kritického a svobodného myšlení, což musí být s ohledem na neklidnou dobu, v níž žijeme a která nás vystavuje lavinám mystifikujících zpráv, navýsost ceněná schopnost. Kultura je ale politickou reprezentací většinou přehlížená.

Glosa Martina Čabana: Nastupuje ministr-údržbář

I ministerstvo kultury je popelkou. Tradičně jde o poslední rezort, který se při tvorbě vlády obsazuje. Je to obrovská škoda. Kultura kultivuje a vzdělává, jednotlivce i celou společnost. V Čechách je celá řada skvělých literátů, hudebníků, architektů, herců nebo výtvarníků, kterým je třeba vytvořit pevné existenční zázemí a dobré podmínky pro rozvoj jejich kreativity. A v tom vidím smysl existence ministerstva kultury, měl by to být také jeden ze stěžejních zájmů státu. 

Co dělat ve veřejné sféře jinak, aby se situace zlepšila? 

Podporovat empatii a ohleduplnost, rozvíjet schopnost dialogu, vyžadovat kritické a nezávislé myšlení a rozhodně potírat pokrytectví a maloduchost. Je smutné, že stále častěji slyšíme slova "s tím nic neuděláš", "to nemá smysl", což nápadně připomíná atmosféru před rokem 1989. Politika se tak musí začít obracet k lidem, musí uznat důležitou roli občanské společnosti a naslouchat jí. Po třiceti letech od sametové revoluce je třeba zamyslet se nad tím, jak lidem vrátit chuť v naší zemi žít a pracovat pro ni. A v tom mají kulturní instituce nezastupitelnou roli.  

Mělo by se ministerstvo kultury více zaměřit na památky, jak tvrdí prezident  Miloš Zeman? 

Péče o památky je jedním z pilířů činnosti ministerstva kultury a nelze říct, že se stát o ně málo stará. Národní památkový ústav, který péči o památky zajišťuje, funguje dobře. Nesmíme ale zapomínat na to, že vedle historického kulturního dědictví existuje kultura živá, která má svrchovaný nárok na kvalitní systémovou podporu. Každopádně je nutný vyvážený přístup k oběma sektorům kulturní politiky.

Je zde například potenciál v šíření české kultury do zahraničí? Vzhledem k tomu, že je Lubomír Zaorálek bývalým šéfem toho rezortu, se taková úvaha nabízí. 

Rozhodně ano. Dá se očekávat, že pan ministr bude usilovat o výraznější prezentaci české kultury v zahraničí. To je velmi důležité a snad s výjimkou úřadování Daniela Hermana dosud opomíjené téma. Zájem o českou kulturu a umění je mimo naše hranice velký, jde o to ho inteligentně využít a začít komunikovat. 

Komentář Petra Fischera: Prorazit klec české kultury

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!