Zájem firem o sezonní pracovníky oproti loňskému roku trochu ochladl. Podniky nabírají opatrněji, jak ukazují data z pracovních portálů. Zároveň však přibývají noví kandidáti, kteří si kvůli současné ekonomické situaci musejí hledat přivýdělek. V některých oblastech si tak mohou firmy vybírat, což ale neplatí všude, do gastronomie se například po covidu stále nedaří získat potřebný počet zaměstnanců, a to ani brigádně.
Běžně zaměstnavatelé od dubna do července nabírají podle společnosti LMC, která provozuje portály Jobs.cz nebo Práce.cz, zhruba 20 až 25 tisíc brigádníků. Letos se však situace mění. Z dat portálů vyplývá, že v květnu bylo celkově obsazeno necelých pět a půl tisíce pozic. To je zhruba o pětinu méně než v roce předešlém nebo v předcovidovém roce 2019.
Analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský však upozorňuje, že loňský rok byl co do náboru rekordní, meziroční pokles o dvacet procent je proto stále relativně dobrým výsledkem. Jenže nižší nabídce nenahrává ani výrazně zvýšená poptávka. Na portálech LMC v květnu zaznamenali více než 48 tisíc reakcí na brigádnické pozice, oproti loňským 41 tisícům. Meziročně tak zájem o brigádu vzrostl o sedmnáct procent, oproti roku 2019 je nárůst ještě silnější.
„Firmy nabírají o dvacet procent méně, kandidátů je skoro o pětinu více, průměrný počet reakcí je tedy letos výrazně vyšší. Je to dáno především tím, že si nyní více lidí potřebuje při jiné práci přivydělat – nejde pouze o nejběžnější brigádníky z řad studentů,“ říká analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Až pětina zaměstnanců podle průzkumu LMC nevyjde se mzdou, a tak dvě třetiny těchto lidí hledají další práci.
Pětinový pokles poptávky oproti předešlému roku potvrzuje i portál Fajn-brigady.cz. Ten však zároveň pociťuje přibližně o pět procent nižší zájem uchazečů. Nejhledanějšími jsou prodavači a prodavačky, s tím jde ruku v ruce počet odpovědí na nabídky. V květnu tvořily odpovědi na pozici prodavače dvanáct procent všech reakcí.
Souboj o letní brigády
„Vyšší poptávku na následující měsíce oproti roku 2022 evidujeme po skladnících. Trochu překvapuje, že se na tuto pozici hlásí druhý nejvyšší počet zájemců, přesněji devět procent ze všech. Skladníci tak představují druhou nejoblíbenější brigádnickou profesi mezi současnými uchazeči,“ dodává projektová manažerka portálu Martina Ryšková. V následujících měsících očekává zvýšený zájem o typicky prázdninové pozice typu animátorů, vychovatelů na táborech, delegátů nebo obsluh ve stáncích.
Trend vyššího počtu uchazečů potvrzuje stavební firma Gremis, která letos nemá o brigádníky nouzi. „Přibylo zájemců, patrně momentálně není tak snadné brigádu najít,“ popisuje jednatel společnosti Miroslav Štola. Například řetězec Kaufland žádné výrazné změny v počtu uchazečů nezaznamenal.
Problém sehnat brigádníky neměl ani hudební festival Colours of Ostrava, který letos na sezonu včetně subdodavatelů, cateringu a dalších sháněl zhruba čtyři tisíce pracovníků. „V letošním roce se nám podařilo potřebný počet lidí sehnat bez problémů. Lidé se dodnes hlásí na různé pozice. Je to velký rozdíl oproti loňsku, kdy to problém byl – i když jsme to nakonec zvládli,“ popisuje mluvčí festivalu Jiří Sedlák.
Přiznává ale, že uchazeči požadují vyšší mzdu. „U některých pozic jde o nárůst až o třicet procent,“ dodává. Stavební firma Elestav zase zaznamenala vzrůst požadované mzdy o 20 až 25 procent.
Naopak hudební festival Metronome se s náborem sezonních pracovníků, kterých potřeboval asi dva tisíce, potrápil. „Měli jsme všechny pozice obsazené. Jednoduché to ale nebylo. Často jsme slyšeli, že se museli zapojit kamarádi, příbuzní, kteří pak plnili jiné role než ve své hlavní práci,“ říká promotér Metronome Prague David Gaydečka. Obecně náklady festivalu, do kterých patří i ty personální, vzrostly o 25 procent.
Někde uchazeči chybějí
V Národním památkovém ústavu potřebují přes léto zhruba dva tisíce brigádníků. „Jsou památkové objekty, kde poptávka ze strany brigádníků převyšuje možnosti, a tam problém není. Jsou však památkové objekty, a často jsou to ty ve městech, kde je výrazně vyšší nabídka sezonních prací, a tam se s nedostatkem sezonních pracovníků potýkáme. Potkávají se dva faktory – jedním je cena práce a druhým náročnost výkonu. A v tomto směru i přes snahu zvyšovat hodinové sazby profesí na památkových objektech, zejména u průvodců a pokladních, nemůžeme některým jiným zaměstnavatelům konkurovat,“ vysvětluje mluvčí NPÚ Blanka Černá.
Podniky jsou s náborem opatrnější i kvůli ekonomické situaci. „V případě poklesu nabídky bych dal do souvislosti pokles důvěry v průmysl a negativní vývoj nových objednávek,“ popisuje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
„Výhodná“ situace pro zaměstnavatele tak nemusí panovat všude. V odlehlejších místech, kde je nižší hodinová mzda a menší počet uchazečů, mohou mít firmy problém sehnat brigádníky i letos. Úplně opačný trend zaznamenává Lidl. Hledá vyšší stovky zaměstnanců, což je zhruba o dvacet procent více než loni. A podobná situace je v gastronomii, odkud během covidu odešla třetina zaměstnanců do jiných odvětví a jen polovina se podle Luboše Kastnera z Asociace malých a středních podniků a garanta projektu „Moje restaurace“ vrátila zpět.
„Poptávka zejména v Praze a turistických oblastech, když už neplatí covidová omezení, je. Jen to lidé možná nemají jako první volbu jako kdysi,“ tvrdí Kastner a dodává, že pověst oboru je pošramocená a lidé možná volí oblasti, které nebyly tak zatížené covidem. Výdělek přitom podle něj začíná na 200 korunách za hodinu v Praze a v regionech to bývá 150 korun.
Nesoulad mezi daty portálů může být způsobený i tím, že je restaurace pro hledání brigádníků příliš nevyužívají. „Gastro je možná umí hůře oslovit. Řada gastronomů neumí využívat sociální média, jak by bylo dobré,“ připouští Kastner. Více se to podle něj daří restauratérům v Praze, v menších městech toho ale umějí využít méně. „Mladší lidé se buď mají dobře, nebo mají brigády někde jinde,“ tvrdí. Poptávka po práci v gastronomii podle něj tak o dvacet až třicet procent poklesla.
Výdělek okolo 150 korun za hodinu
V návaznosti na nedostatek brigádníků v gastronomii se rozhořela řada twitterových diskuzí týkající se výše odměny. „Myslím, že 150 korun za hodinu už většina mých vrstevníků kolem dvaceti let bere jako slušné peníze. Osobně mám brigády dvě. Už dva roky dělám průvodce na zámku za 140 korun a v létě jdu poprvé do jedné stavební firmy za 110, což mi už málo přijde. Ale spíše to beru jako zkušenost ke škole,“ napsal v diskuzi na Twitteru Vojta Zvolský.
„Také dělám roky průvodce za relativně pár korun, ale je to pohodová práce v super kolektivu, která mi pomohla naučit se mluvit a prakticky ztratit trému z mluvení před větší skupinou lidí. Ale za takovou šílenost, jako je gastro v Praze, bych rozhodně chtěl přes 150,“ rozporuje ve stejné diskuzi na Twitteru Patrik Fišer.
Obvyklá odměna se na brigádnických pozicích podle LMC pohybuje plošně mezi 120 až 170 korunami. Z průměru nejvíce vyčnívá Praha. Tam jde narazit i na brigády s výrazně vyššími výdělky přesahujícími 200 či 300 korun za hodinu, zájem je o ně ale samozřejmě vyšší.
Podle portálu Fajn-brigady.cz došlo ve srovnání s loňským rokem k nárůstu průměrné mzdy o sedm procent, kdy se ze 138 korun za hodinu zvedla celorepublikově na 147. Průměr ale zvedá Praha se 158 korunami za hodinu, naopak nejmenší průměrnou hodinovou mzdu má Ústecký kraj se 133 korunami.
Mezi oblíbené brigády během léta také dříve patřila práce v zahraničí. Zájem o ni však podle spolumajitele Czech-us Přemysla Piskače dlouhodobě klesá. Například loni se ani nenaplnila kvóta tisíce míst pro Kanadu, zatímco v roce 2020 poptávka převýšila nabídku o 1500 lidí. Podobně jsou na tom Nový Zéland a další destinace.
„Studenti středních škol, tedy obvykle maturanti, dávají přednost letním pobytům v Evropské unii, často v zemích, jako jsou Německo či Španělsko, kde často vystačí jen s angličtinou, Irsko, které je po brexitu jediná čistě anglofonní destinace v Evropě, ale také Řecko či Kypr, kde je mnoho hotelových rezortů,“ popisuje Piskač. Sektorově nejčastější je práce v hotelech, restauracích nebo v campingových rezortech.
