Rada a Evropský parlament se v prosinci shodly na předběžné dohodě o pravidlech týkajících se transparentního odměňování, podle které budou zaměstnavatelé mimo jiné muset povinně uvádět počáteční výši mzdy nebo jejího rozpětí ještě před pohovorem. Na příkladu Slovenska se ovšem ukazuje, že zveřejňování mzdy k rovnějším podmínkám nevede, připomíná analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský z LMC, které provozuje největší české pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz. Slovenské firmy totiž často uvádějí nižší mzdu a ponechávají si tak prostor na vyjednávání.
Velvyslanci členských zemí EU budou muset ještě dohodu potvrdit, takže proces zavedení v jednotlivých státech ještě potrvá. Například na Slovensku však platí povinné zveřejňování mezd v inzerátu už od roku 2018 a k transparentním podmínkám to nevedlo. Rozdíly v odměňování jsou na Slovensku podle Dombrovského dokonce větší než u nás.
Právě slovenská zkušenost i tlak zaměstnavatelů mohou případné zavádění směrnice v Česku zbrzdit. „Povinnost zveřejňovat v pracovních inzerátech bližší informace o nabízené mzdě byla diskutována se sociálními partnery, ale zejména zástupci zaměstnavatelů zavedení příslušné úpravy považují zatím za předčasné,“ říká vedoucí oddělení mediální komunikace ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
„Slovenské firmy uvádějí výši mzdy specificky po svém, například zveřejní základní mzdu na dané pozici bez bonusů a výkonové složky, která je velmi častá u obchodních pozic. Podstřelují tak mzdovou hladinu proto, aby měly otevřený vyjednávací prostor podle seniority a podobně,“ říká Dombrovský. Podniky tak sice splní svou povinnost, ale jejich nabídka neodpovídá realitě.
Důvodů k nezveřejnění budoucí odměny může být několik, firmy se například obávají, zda mají konkurenceschopné mzdy jako na trhu a jsou dostatečně atraktivní. Hlavním důvodem podle Dombrovského ale je, že nechtějí, aby se stávající zaměstnanci dozvěděli, kolik berou čerství nováčci na stejných pozicích.
Naráží tím na to, že se lidem často z hlediska výše mzdy nevyplácí být věrný jedné firmě dlouhodobě. „Existuje tu disproporce mezi stávajícími a nástupními mzdami, kde se firmy zoufale snaží přilákat a přetáhnout nové lidi. Obávají se proto, co by se stalo, kdyby se stávající zaměstnanci dozvěděli, kolik dostávají nováčci s menšími zkušenostmi,“ popisuje.
Podniky podle spoluzakladatele headhunterové společnosti Wolf Hunt Ondřeje Havlíčka mají také obavu, že zveřejněním mzdy přitáhnou i kandidáty, kterým „půjde jen o peníze“.
„Oslovení zájemci o práci by mohli po firmách automaticky vyžadovat horní hranici mzdových podmínek, i když na ni nebudou mít dost zkušeností, a finální nabídka pro ně bude zklamáním,“ připomíná.
Zveřejňování výše odměny by tak mohlo vytvořit tlak na zvýšení mezd v Česku. Mzdové náklady v tuzemsku totiž patří k jedněm z nejnižších v Evropě a existuje stále velký prostor pro jejich případný růst. „Česká práce se velmi vyplácí, protože máme relativně šikovné a výkonné lidi na kvalifikovaných pozicích za poměrně nízkých nákladů. Rozdíl mezi hodnotou odvedené práce a mzdovými náklady je v Česku jeden z nejvyšších v EU. To je jedním z hlavních důvodů, proč tady hlad po lidech velmi pravděpodobně přetrvá i v době ochlazení na trhu,“ vysvětluje Dombrovský.
Uvedení mzdy v inzerátu přitom s sebou přináší pro firmy i výhody. Může totiž přitáhnout více zájemců. Z říjnové ankety personální společnosti Emea Recruitment, která působí mimo jiné i v Evropě, vyplynulo, že 62 procent lidí by chtělo mzdu zjistit již z inzerátu. „Dlouhodobě zaznamenáváme zpětnou vazbu, že kandidáti preferují, když se plat diskutuje co nejdřív a dává to smysl pro všechny zúčastněné strany,“ potvrzuje Havlíček.
V některých státech se přitom již jedná o běžnou praxi. „Ve většině zemí na západ od nás se mzda u inzerovaných pozic již uvádí, některé země zveřejňují roční, jiné měsíční mzdu,“ říká šéf největší personální agentury Randstadu v Česku Martin Jánský.
V Česku dnes u šedesáti až šedesáti pěti procent inzerátů podle Dombrovského konkrétní výše mzdy uvedená není. Jánský dodává, že se zatím uvádí mzda pouze u pracovníků vykonávajících manuální práci a některých administrativních pozic.
Například středoevropský portál No Fluff Jobs, který se zaměřuje zejména na oblast IT, uvedení mzdy po všech inzerentech požaduje a výjimky nedělá. Z jeho údajů také vyplývá, že čtyři z deseti pracovníků v IT se na pracovní nabídku ani nepodívají, pokud v ní neuvidí výši mzdy.
| Uvádění mzdy v inzerátech je skutečně jedním z prostředků, jak lze přispět ke zvýšení transparentnosti v odměňování. Mám ale za to, že v praxi bude docházet ke stejnému obcházení, jak tomu je na Slovensku a jak velmi výstižně popisuje tento článek. Osobně jsem ještě více zvědavý, jak si zaměstnavatelé poradí s dalšími požadavky vyplývajícími z nově přijaté evropské směrnice, zejména s povinným informováním o průměrné mzdě na srovnatelné pozici zaměstnavatele nebo povinností podávat zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů, resp. případný rozdíl odstranit. Komentář od JUDr. Jaroslava Škubala, partnera PRK Partners. |
„Pokud firma nechce uvádět mzdy, buď stávající zaměstnance platí méně než nově nabírané kolegy, nebo hůře než lidi na stejných pozicích v jiných firmách – obojí vysílá špatný signál pro uchazeče,“ komentoval dříve pro deník E15 ředitel pro růst No Fluff Jobs Tomasz Wija.
Zveřejňování mezd v inzerátu jde ruku v ruce s potíráním diskriminace v práci, a to ať už věkové, nebo genderové. Právě tu především chce zmiňovaná směrnice řešit, firmy s více než sto zaměstnanci budou muset pravidelně poskytovat informace o rozdílech v odměňování mezi ženami a muži. V Česku totiž dosahuje rozdíl mezi odměňováním mužů a žen podle údajů projektu ministerstva práce a sociálních věcí 16,4 procenta, v EU je průměr třináct procent.
