Čtyři z deseti pracovníků v IT se na pracovní nabídku ani nepodívají, pokud v ní neuvidí výši mzdy, plyne z průzkumu středoevropského pracovního portálu No Fluff Jobs, který tento údaj po všech inzerentech požaduje. Navzdory hladu po odbornících velká část českých firem stále nechce zveřejňovat výši finančního ohodnocení. „Pokud firma nechce uvádět mzdy, buď stávající zaměstnance platí méně než nově nabírané kolegy, nebo hůře než lidi na stejných pozicích v jiných firmách – obojí vysílá špatný signál pro uchazeče,“ míní ředitel pro růst NFJ Tomasz Wija.
Víc než devadesát procent odborníků v oblasti IT očekává podle průzkumu pracovního portálu No Fluff Jobs, který se zaměřuje právě na IT, že v pracovní nabídce zjistí výši nabízené mzdy. Více než 75 procent ajťáků uvádí, že chybějící výše finanční odměny je první věc, které si na pracovní nabídce všimnou. „Bavíme se o prvním dojmu, který firma na uchazeče udělá: buď je transparentní, nebo není,“ podotýká Wija.
Jak se připravit na pohovor?
Platformě, která vznikla před osmi lety v Polsku, se za dobu existence povedlo změnit standardy trhu práce – zatímco v době jejího vstupu na trh bylo uvádění mezd ojedinělou záležitostí, dnes je to norma i mimo IT branži. „Inzeráty bez mzdy jsou dnes v Polsku považovány za druhou ligu,“ říká. Stejný cíl si platforma vytyčila v Česku. Podobně jako v Polsku nebo Maďarsku chce začít změnou v IT komunitě.
„Ta je na změnu nejpřipravenější. Zčásti je to proto, že je to technický obor s konkrétními nároky na uchazeče, které se dají porovnávat. Po ajťácích je navíc velký hlad, takže firmy jsou nuceny vycházet vstříc jejich požadavkům,“ shrnuje.
Působení tlaku trhu
Provozovatel největších českých pracovních portálů Jobs.cz a Práce.cz firma LMC má k uvádění mezd volnější postoj. „Nechceme do toho nikoho nutit, necháváme to na firmách a tržním tlaku, který v době nedostatku zejména levnější pracovní síly firmy motivuje, aby mzdy v inzerci uváděly,“ říká analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský.
Míra uvádění výše odměny souvisí podle něho s typem inzerované pozice. „Výše mzdy se častěji uvádí u nízko placených pozic, protože pracovníkům na nich hodně záleží na konkrétní částce. Oproti tomu u více placených pozic to je méně běžné, protože peníze nejsou jediným a hlavním rozhodovacím faktorem,“ konstatuje Dombrovský. Zatímco na Jobs.cz vidí uchazeč výši mzdy u třetiny pozic, na Práce.cz, která se zaměřuje na méně kvalifikované pozice, je odměna viditelná u každé druhé pozice.
Podobný přístup má i portál Profesia.cz. „Necháváme to na firmách, zda výši mzdy uvedou, nebo ne. Pokud však mzdu neuvedou, nezobrazí se uchazeči tyto pracovní nabídky, pokud si zadá vyhledávání nabídek podle výše mzdy. I proto má zhruba sedmdesát procent nabídek mzdu uvedenou,“ vysvětluje analytik portálu Michal Novák.
Uchazeči to chtějí
Výše mzdy na pozici, o niž se ucházejí, nezajímá pouze odborníky na IT. Z několik let starého průzkumu portálu Profesia.cz vyplývá, že téměř všichni Češi chtějí vidět výši mzdy v pracovní nabídce, o niž se zajímají. Jen pět procent lidí se domnívá, že tato informace do inzerátů nepatří. Větší zájem o pozice s uvedenou mzdou potvrzují i data LMC. V případě Jobs.cz je u nich patnáctiprocentní nárůst zájmu a u Práce.cz dokonce sedmdesátiprocentní.
Wija se domnívá, že přirozený tržní tlak ke změně nestačí. „Tak velké změny jako transparentnost nepřijdou jen tak. Změna se musí prosadit buď shora prostřednictvím legislativy, nebo zdola prostřednictvím ambasadorů a dobré vůle samotných firem,“ soudí.
O prosazení mzdové transparentnosti se v posledních letech zasadila Evropská unie. Směrnice o platové transparentnosti by měla hlavně podpořit rovnost odměňování žen a mužů v členských státech. Wija změnu navrhovanou směrnicí vítá.
„Zcela jistě to ovlivní náš byznys, protože se zaměřujeme na trhy, kde právě chybí transparentnost. Považujeme ale legislativní změnu za důležitý krok,“ dodává. Spolu s Dombrovským souhlasí, že bude záležet na finální podobě směrnice. „Může se stát, že napáchá více škody než užitku,“ varuje.
Čeho se firmy bojí
Důvodů, proč podniky nejsou ochotné zveřejnit výši mezd, je několik – nepřítomnost transparentně nastaveného systému odměňování nebo obava z konkurence, která lidi zaplatí lépe. „Pokud děláte nábor do týmu, kde jsou zaměstnanci již dlouho, je šance, že jejich platy nebudou srovnatelné s tím, co je třeba nabídnout nově příchozím,“ uvádí příklad šéf personální společnosti Wolf Hunt Ondřej Havlíček.
Další obava souvisí se způsobem, jakým uchazeči vnímají mzdové rozpětí. „Firmy se obávají, že při uvedení rozpětí budou oslovení lidé automaticky požadovat horní hranici platu, i když na ni nebudou mít dostatek zkušeností, a finální nabídka pro ně bude zklamáním. Případně se bojí, že zveřejněním přitáhnou kandidáty, kterým půjde jen o peníze,“ vysvětluje Hlavlíček a dodává, že jsou tyto obavy často neopodstatněné, a proto se je snaží firmám vyvracet.
Část firem je dokonce ochotná za inzerci připlatit, jen aby nemusela uvádět mzdu. „Jsou firmy, které nám dokonce dávají vyšší nabídky, jen aby u nás mohly inzerovat a nemusely uvádět mzdy. Vždy je ale odmítáme a držíme se naší zásady,“ říká Wija. Dodává, že některým firmám trvá několik let, než se dostanou do stavu, kdy jsou připraveny jít s kůží na trh.
„Máme například zkušenost s klientem, jemuž trvalo dva roky, než nastavil sytém odměňování tak, aby mohl uvést výši platu na našich stránkách,“ popisuje. I tak dlouhá doba za to podle něj stojí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
