Firmy zvedají mzdy pomalým tempem. Češi se bojí si říct o víc peněz | E15.cz

Inflace roste rychleji než mzdy. Češi se bojí říct si o víc peněz

Anna-Marie Horáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Většina tuzemských firem dostatečně nezvedá mzdy, aby pokryly rozdíly v nákladech způsobené vysokou inflací. Češi ale zároveň o větší výplatu v porovnání s ostatními národy požádat nechtějí. Rozdílná situace je u kvalifikovaných pracovníků, ti si při hledání nové práce o vyšší peníze říkají. Takový obrázek o pracovním trhu poskytují tři průzkumy vydané v posledních dvou týdnech mezi českými firmami a zaměstnanci. Lidí, kteří budou otevření pracovním nabídkám za lepší mzdu, pravděpodobně přibude.

Přestože inflace lidem v Česku soustavně a stále výrazněji zdražuje život již od loňského léta, odhodlala se k plošnému zvýšení mezd do září letošního roku jen třetina firem. Dalších patnáct procent dotazovaných podniků přidalo lidem jen na některých pozicích. Vyplývá to z opakovaného rychlého výzkumu společnosti specializující se na zaměstnanecké benefity Edenred, kterého se zúčastnilo dvě stě firem.

Mzdy jich tak zvýšilo nakonec víc, než kolik v minulém květnovém průzkumu avizovalo. Přesto ale navýšení většině lidí nepokryje rostoucí inflaci. Ve více než polovině případů totiž firmy přidávaly do pěti procent, 37 procent firem navýšilo mzdy do deseti procent, jen ve výjimečných případech přidávaly více.

Inflace přitom dále rostla a za srpen dosáhla 17,2 procenta. A ačkoliv je podle některých analytiků možné, že se dostala na svůj vrchol, v blízké době nejspíše výrazně nezbrzdí.

Například Plzeňský Prazdroj patří mezi společnosti, které navyšovaly okolo deseti procent. Letos plánoval mzdy plošně zvednout o šest procent od dubna, rozhodl se ale navyšování uplatnit již zpětně od ledna. „Od října pak došlo k dalšímu navyšování mezd všem našim zaměstnancům, a to o čtyři procenta,“ uvedl tiskový mluvčí Zdeněk Kovář s tím, že při navyšování mezd se podnik řídí inflací a také situací na trhu v obdobných firmách.

Další firmy zvyšovaly mzdy vybraným nebo klíčovým zaměstnancům, přes padesát procent podniků ale mzdy nenavyšovalo vůbec. Více přidávat jim podle ředitelky firemních vztahů Edenred Anety Martiškové nedovolila například vlastní ekonomická situace způsobená inflací. Řešením by podle ní mohlo být, kdyby podniky lidem zvýšily benefitní příspěvky, u kterých díky daňovému zvýhodnění více ušetří. Část firem skutečně k navýšení těchto příspěvků přistoupila, je jich však méně než těch, které zvýšily mzdy.

Češi si navíc o zvednutí výplaty ani říct nechtějí, plyne z nového průzkumu PwC, v rámci něhož poradenská společnost zjišťovala informace od zaměstnanců ze 44 zemí. Pouze pětina zaměstnanců v České republice je připravená se v nejbližších měsících zeptat na přidání, což je nejmenší část v Evropské unii. Světový průměr činí 35 procent.

„Může to být samozřejmě dobrá zpráva v boji s inflací. Soukromý sektor se nebude podílet na roztáčení inflační spirály. Pokud ale především ceny energií budou nadále tlačit na růst inflace, může část zaměstnanců svůj záměr přehodnotit,“ říká ředitelka pro oblast People & Organization v PwC Andrea Linhartová Palánová.

Nejvíce připraveni žádat o přidání jsou mileniálové, i těch je ovšem pod světovým průměrem. Oproti tomu lidé nad čtyřicet let zájem o přidání peněz příliš neprojevují, Linhartová Palánová si to vysvětluje tak, že si lidé po čtyřicítce již vybudovali dobrou pozici a s ní i spojený výdělek.

Nezaměstnanost přitom Česko prozatím netíží a velký zájem je i o nízkokvalifikované pozice. „Už teď ale vidíme, že řada firem řeší velké problémy, které mohou vést až k bankrotům a propouštění. A v takové situaci si zaměstnanci váží své práce a nechtějí zaměstnavatele dráždit požadavkem na vyšší mzdu,“ vysvětluje Linhartová Palánová.

Zářijová valorizace důchodů

Video se připravuje ...

Podle zářijového průzkumu personální agentury Hays však více než sedmdesát procent zaměstnavatelů pociťuje tlak na zvedání mzdy ze strany zaměstnanců oproti letošnímu lednu. V Česku navíc situaci podle manažera pro nábor technických pozic Jana Nezkusila z agentury Hays zhoršuje právě nejnižší nezaměstnanost v EU, a proto je tlak zájemců o otevřené pozice na vyšší mzdy mimořádně silný.

Rozdílnost závěrů však způsobuje zejména to, že průzkum Hays se zaměřuje výhradně na kvalifikované profese a na požadavky uchazečů při změně zaměstnání. „Důvodem rozdílných zjištění tedy může být komplexní pohled na pracovní trh včetně nekvalifikovaných a dělnických profesí v průzkumu PwC, kde se řeší problematika automatizace procesů a obava z jistoty práce, to je pro dělnické profese typické,“ říká Nezkusil.

Průzkum PwC navíc probíhal již v březnu. „Letošní rok je z pohledu pracovního trhu nesmírně turbulentní a ke změnám strategií dochází prakticky neustále,“ vysvětluje Nezkusil. „Průzkum probíhal už letos na jaře, kdy sice rostla inflace, ale nepohybovala se ještě okolo dvaceti procent a lidé ještě podle mě na vlastní kůži nepociťovali zdražování například energií, nepřišly jim ještě nové tarify a zálohy,“ potvrzuje mluvčí PwC Aleš Černý.

Kvůli dorovnání chybějící mzdy tak lidé budou podle Nezkusila hledat možnosti, jak v rámci domácnosti ušetřit a také sáhnou do úspor z předchozích let. „V konečném důsledku může přibýt také pasivních uchazečů o pracovní místa, kteří sice nebudou proaktivně oslovovat potenciální zaměstnavatele, ale budou otevřeni zajímavým pracovním nabídkám za výhodnějších finančních podmínek,“ doplňuje.

Autor: Anna-Marie Horáková

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery