Katastrofa v českých sadech. Úroda ovoce padla o polovinu, ztráty ovocnářů jdou do miliard
- Letošní úroda ovoce v Česku kvůli jarním mrazům meziročně klesne o polovinu na 68 445 tun, což představuje druhou nejnižší sklizeň v novodobé historii.
- Ztráty ovocnářů na tržbách přesáhnou miliardu korun, přičemž nejhůře dopadly jabloně a broskve, naopak švestky a rybízy mrazy zvládly lépe.
- Výpadek domácí produkce by neměl přímo ovlivnit ceny v obchodech, protože Česko pokrývá svou spotřebu ze 60 až 70 procent dovozem z Evropy.
Úroda ovoce v ČR letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o polovinu na 68 445 tun z loňských 146 243 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), řekla mluvčí ústavu Petra Hrabčáková. Podle Ovocnářské unie ČR přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
Z dlouhodobého pohledu by mělo jít o druhou nejnižší sklizeň v novodobé historii českého ovocnářství. Nejnižší sklizeň za posledních 100 let ovocnáři kvůli jarním mrazům měli v roce 2024 ve výši 48 058 tun. Tehdy dostali od Evropské unie a státu kompenzace přes 400 milionů korun, ztráty dosáhly asi 1,45 miliardy korun. V podporu, která jim umožní udržet hospodaření a založit novou úrodu, ovocnáři věří i po očekávaném letošním výpadku. Běžná roční sklizeň v ČR je 140 tisíc tun ovoce.
O půlku menší sklizeň jablek
U hlavního ovocného druhu jabloní se čeká sklizeň 52 788 tun, což je v porovnání s pětiletým průměrem pokles 47 procent. Meziročně má být sklizeň jablek nižší o 55 procent. „Z odrůd mnohdy odolala Gala a její mutace, naopak výrazné poškození zaznamenala skupina odrůd příbuzných s odrůdou Jonagold,“ uvedla Hrabčáková. U hrušek ústav odhadl sklizeň 5056 tun, což je proti pětiletému průměru pokles o 35 procent.
Lépe mrazy přestály švestky, rybízy a višně, u nichž jsou poklesy proti pětiletému průměru mezi šesti až 29 procenty. Úroda meruněk s odhadovanými 1057 tunami by měla proti pětiletému průměru klesnout o 33 procent, sklizeň broskví o 67 procent na pouhých 88 tun, u třešní se čeká pokles o 41 procent na 678 tun.
Sady letos v době vegetace zasáhly dvě vlny mrazů, a to na přelomu první a druhé dubnové dekády a na konci dubna. Kritický byl podle ovocnářů vpád arktického vzduchu na konci dubna, kdy na mnoha místech mráz působil šest až osm hodin a teploty klesaly nejčastěji k minus třem až minus šesti stupňům Celsia.
Česká republika podle dřívějšího vyjádření ministerstva zemědělství žádost o uvolnění peněz z evropské zemědělské rezervy již zaslala. Škody letos Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF) nahlásilo 507 pěstitelů, v roce 2024 požádalo o šetření podle fondu 692 pěstitelů ovoce. V roce 2024 se kompenzace vztahovala jen na podniky s propadem úrody o 50 procent, letos hlásili pěstitelé škody nad 30 procent celkové odhadované produkce.
Na ceny ovoce v obchodech by neměl mít výpadek české produkce přímý dopad, protože Česká republika je v produkci čerstvého ovoce závislá na dovozu. Soběstačnost Česka v ovoci je na úrovni 30 až 40 procent a ceny v obchodech se řídí vývojem trhu a cen v Evropě.
Jarní mrazy ohrožují úrodu ovoce v Česku každoročně. Kromě letoška a roku 2024 škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017, 2016 a 2011.














