Konec neustálému rozkopávání ulic. Poslanci navrhují uzákonit koordinaci staveb

Dělníci v Ostravě pracují na usazení kompenzátoru horkovodního potrubního systému. Poslanci chtějí, aby podobné práce mezi sebou firmy do budoucna více koordinovaly.

Dělníci v Ostravě pracují na usazení kompenzátoru horkovodního potrubního systému. Poslanci chtějí, aby podobné práce mezi sebou firmy do budoucna více koordinovaly. Zdroj: ČTK

Plynaři, vodohospodáři či správci telekomunikačních sítí by měli do budoucna více koordinovat výkopové práce. Koaliční poslanci navrhují uzákonit novou evidenci připravovaných staveb infrastruktury, která by měla pomoci opravy potrubí a ukládání kabelů v ulicích sladit, aby se nekopalo na jednom místě zbytečně vícekrát. Obce nicméně už nyní stavby koordinují, a přestože mají obyvatelé zejména velkých měst často pocit, že jsou ulice neustále rozkopané, musejí stavitelé už nyní dodržovat řadu pravidel.

„Evidence se týká těch stavebníků, kteří hospodaří s veřejnými penězi. Pokud bude městská společnost kopat třeba kanalizaci, dá záměr do digitální mapy, tam si to může zjistit operátor a osloví ji s tím, že by si tam chtěl umístit kabelovou přípojku,“ vysvětluje Jiří Havránek (ODS), který s dalšími koaličními poslanci předkládá záměr v rámci pozměňovacího návrhu k aktuálně projednávanému zákonu o elektronických komunikacích.

Návrh původně připravovalo ministerstvo průmyslu a obchodu, ale kvůli tomu, že je zřízení evidence podmínkou pro čerpání peněz z Národního plánu obnovy, se rozhodla koalice pro rychlejší cestu prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu. Evidence má fungovat v rámci připravované digitální technické mapy krajů, a tudíž by neměla podle Havránka nic stát. Povinnost má platit od roku 2026.

Kraje a obce se už nyní snaží stavby různými způsoby koordinovat, aby snížily dopad na obyvatelstvo a zároveň ušetřily peníze za finální povrchy. Jedny z nejpřísnějších pravidel má v tomto ohledu například Praha. Do čerstvě položeného asfaltu se v hlavním městě nesmí kopnout pět let, do dlážděných ulic pak dva roky, vyjma například havárií. Výjimkou jsou provizorní povrchy. Hlavní město má vlastní digitální mapu, která eviduje chystané a proběhlé akce i nově opravené vozovky a chodníky.

Obecně ale samosprávy centralizovanou evidenci vítají, byť je nejdříve podle nich nutné mít dokončené funkční digitální technické mapy. „Je naprosto zásadní, aby došlo k urychlení výstavby a současně k její koordinaci. Aby se podařilo dosáhnout obou cílů, je nezbytně nutné, aby bylo snadno seznatelné, jaké stavební práce se v daném území plánují,“ říká Alexandra Kocková ze Svazu měst a obcí. „Pokud by k tomu měla napomoci evidence připravovaných staveb infrastruktury, která by byla propojená s digitálními technickými mapami a v samotném souhrnu propsatelná i do katastru nemovitostí, jednalo by se jednoznačně o obrovský přínos jak pro stavebníky a investory, tak pro municipality,“ dodala.

Jednotliví „síťaři“ taktéž nejsou proti, v praxi však podle nich mohou vyvstat problémy. Například odstávku teplé vody kvůli údržbě potrubí nelze dělat jindy než v létě o prázdninách, jiným zas mohou chybět stavební povolení. „Koordinace staveb může narážet na technická úskalí nebo odlišný stupeň připravenosti potenciálně koordinovaných projektů, kdy realizace jedné stavby může být prodloužena čekáním na ty ostatní,“ uvedla za ČEZ Distribuci mluvčí Soňa Holingerová. „Je třeba si totiž uvědomit, že povolovací procesy u nás trvají dlouhou dobu, což v praxi koordinaci znesnadňuje. Jakým způsobem zákonná úprava přispěje k usnadnění koordinace tam, kde to je racionální a efektivní, bude záviset na konečné podobě zákona a způsobu jeho uvádění do praxe,“ dodala.

Plynaři zase podléhají vlastním předpisům a nová evidence se jich tolik týkat nebude. „Plynárenská zařízení patří mezi tzv. vyhrazená technická zařízení, a v důsledku toho naše stavby podléhají speciálním bezpečnostním předpisům. Zároveň realizujeme stavby v rámci kritické infrastruktury, na které se vztahují i další bezpečnostní opatření,“ upozornil mluvčí Pražské plynárenské Distribuce Jan Srb. „Koordinační stavby v rámci podmínek hlavního města Prahy nebo městských částí běžně realizujeme, pokud to povaha technických prací a připravenost ostatních projektů umožňují,“ dodal.

Evidence by měla nejvíce pomoci operátorům a firmám poskytujícím internetové připojení. „Všeobecně vzato vítáme příležitosti ke koordinaci staveb. Považujeme koordinaci staveb za užitečný nástroj, jak jednak snížit náklady na výstavbu a jednak omezit negativní vlivy stavební činnosti na životní prostředí a komfort obyvatel dotčených lokalit,“ řekl mluvčí provozovatele telekomunikačních sítí Cetin Adam Zbiejczuk. „Zároveň je ale nutné dodat, že samotná databáze koordinaci staveb nezaručí, jen usnadní vzájemnou informovanost stavebníků,“ domnívá se Zbiejczuk.