Kontroverze kolem vyznamenání Bradyho ukazuje na rozdělení společnosti, píše slovenský list

Prezident Miloš Zeman položil 18. prosince na Vinohradském hřbitově v Praze kytici a zapálil svíčku na hrobě bývalého prezidenta Václava Havla, který zemřel před dvěma lety.

Prezident Miloš Zeman položil 18. prosince na Vinohradském hřbitově v Praze kytici a zapálil svíčku na hrobě bývalého prezidenta Václava Havla, který zemřel před dvěma lety. Zdroj: ctk

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Premiér Bohuslav Sobotka předává medaili Karla Kramáře Jiřímu Bradymu
Premiér Bohuslav Sobotka předává medaili Karla Kramáře Jiřímu Bradymu
Premiér Bohuslav Sobotka předává medaili Karla Kramáře Jiřímu Bradymu
24 Fotogalerie
ČTK

Výročí vzniku Československa v roce 1918 připomíná skutečnost, že společnost v České republice i na Slovensku je více než dvě desetiletí od rozpadu společného státu rozdělena, napsal dnes slovenský list Sme. Podle deníku Pravda založení Československa před 98 lety patří k nejvýznamnějším okamžikům v novodobých dějinám Slovenska. Slovenská média se shodla, že 28. říjen by měl být v zemi pod Tatrami státním svátkem.

Sme uvedlo, že oba nástupnické státy bývalé československé federace trpí vnitřní rozpolceností. Deník v této souvislosti zmínil spor kolem neudělení vyznamenání Jiřímu Bradymu či podle něj dlouhodobější konflikt mezi Pražským hradem a rektory vysokých škol. "Ve skutečnosti tyto spory poukazují na vážnější jev, a tím je rozdělení české společnosti. Tím konfliktním prvkem, který ji rozděluje, je prezident Miloš Zeman," dodal.

Podle Sme rozdělena je nejen česká společnost, ale i slovenská. Dodal, že po někdejším autoritářském slovenském premiérovi Vladimíru Mečiarovi, který stál u zrodu samostatného státu v roce 1993, přetrvávají v zemi za jeho éry zakořeněné principy, podle kterých je moc prostředkem k nepokrytému a vulgárnímu naplňování vlastních zájmů.

Deník Pravda zařadil vznik Československa vedle Slovenského národního povstání (SNP), což bylo na Slovensku protifašistické vystoupení za druhé světové války, a sametové revoluce v listopadu v roce 1989 k nejdůležitějším událostem v novodobé historii Slovenska. "Bez SNP a bez 17. listopadu bychom nebyli svobodní, ale bez 28. října 1918 bychom nebyli vůbec," napsal.

"V rozhodujícím okamžiku nás zachránilo naše spojenectví s Čechy - my bez nich, ale také oni bez nás - bychom nikdy nebyli tím, čím jsme - samostatným národem, který je rovnoprávným členem evropské rodiny," uvedl list.

Podle portálu Aktuality.sk je první Československá republika přirozenou součástí slovenského příběhu. "Přechod od staré monarchie k novému československému státu byl navzdory všem pozdějším problémům štěstím," uvedl portál.

Slovenská média soudí, že vznik Československa by si Slovensko mělo připomínat podobně jako ČR státním svátkem. "Blízkost obou národů je natolik trvalá a všude přítomná, jakoby tu Česko-Slovensko bylo stále. O to větší škoda, že 28. říjen není i na Slovensku státním svátkem - ale, žel, i v této otázce jsme (zatím) rozděleni," napsal list Sme.

Volby do Poslanecké sněmovny ČR 2025

V roce 2025 se v ČR konají volby do Poslanecké sněmovny. Projděte si klíčová témata, mezi které patří aktuální volební průzkumy, termín a čas voleb, strany, kandidáty, postup ve volební místnosti a volební systém ČR pro parlamentní volby 2025 (články se zobrazí po rozkliknutí odkazu):

Termín, strany, kandidáti a systém Volební průzkumy Voličský průkaz Jak volit? Volby ze zahraničí Volební místnosti Kroužkování a preferenční hlasy Volební lístky Volební komise