Na obranu dáme přes dvě stě miliard, řekl Stanjura. Podle ekonomů to nemusí stačit
O desítky miliard si má v příštích dvou letech polepšit ministerstvo obrany. Plyne to z právě zveřejněného odhadu vývoje české ekonomiky od ministerstva financí a také z nedávného rozhodnutí vlády postupně zvedat výdaje na armádu a rozpočty některých dalších státních složek a úřadů o 0,2 procenta hrubého domácího produktu, a to až do roku 2030 na výsledná tři procenta HDP.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) upřesnil, že celkové výdaje na obranu mají příští rok dosáhnout zhruba dvou set miliard korun a další rok asi 225 miliard korun. „Částky odpovídají podílu 2,3 procenta na hrubém domácím produktu, což je o tři desetiny procentního bodu více, než je současný strop doporučovaný NATO,“ řekl. Zmíněné částky bude podle Stanjury obsahovat návrh státního rozpočtu na příští rok a rozpočtový výhled na další období.
ANO vyšší výdaje na obranu podporuje
Po odečtení rozpočtů například Správy státních hmotných rezerv nebo Národního bezpečnostního úřadu by samotný rezort obrany v roce 2026 hospodařil s přibližně 176 miliardami korun. To je poměrně velký skok oproti letošku, kdy má přes 154 miliard. A další rok by si vojsko polepšilo ještě výrazněji.
Opoziční hnutí ANO, jemuž průzkumy přisuzují vítězství v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny, s posilováním výdajů na obranu a bezpečnost počítá. „V případě, že budeme ve vládě, jsme připraveni výdaje na obranu zvyšovat,“ řekl začátkem dubna stínový premiér a místopředseda ANO Karel Havlíček.
Vnitřní dluh vojska dosahuje stamiliard
Podle odborníků ale nemusí plán kabinetu stačit. Důvodem je vnitřní dluh v armádě, který se nashromáždil od devadesátých let.
Tento týden prezentovaná analýza Centra veřejných financí a Peace Research Center Prague při Univerzitě Karlově uvádí, že výše tohoto vnitřního deficitu se pohybuje mezi 260 a 560 miliardami korun. Odhad se liší podle předpokládané míry zastarávání vojenské techniky.
Vojtěch Bahenský z Peace Research Center Prague upozornil, že dvouprocentní závazek NATO si spojenci stanovili pro období míru, přičemž současná bezpečnostní situace v Evropě vyžaduje zvýšení obranných výdajů. Podobně jako někteří čeští diplomaté a bezpečnostní experti Bahenský očekává, že NATO na letošním summitu schválí zvýšení závazku ze stávajících dvou na tři procenta HDP, a to nejen pro vybudování vlastních kapacit, ale i jako signál odstrašení vůči Rusku. I pokud by k tomuto zvýšení výdajů došlo, projeví se ve schopnostech většiny evropských armád se zhruba pětiletým zpožděním.
Pro pokrytí vnitřního dluhu české armády a naplnění nového aliančního závazku bude nutné v nejbližších letech dočasně tuzemské výdaje na obranu zvýšit až na 3,5 procenta HDP, upozorňuje analýza. Petr Janský z Centra veřejných financí řekl, že český státní rozpočet nemá v současnosti kapacity pro pokrytí takového růstu výdajů. Proto bude podle něj třeba hledat nové zdroje. Možný je buď nárůst zadlužení státu, nebo dočasné zvýšení daní. Druhé řešení odmítá jak současný koaliční kabinet, tak představitelé ANO.
