Náhradní či zálohové výživné schválila vláda. Na dítě by stát platil maximálně dva roky

Takzvané náhradní výživné, pokud ho schválí sněmovna, by vyplácely úřady práce.

Takzvané náhradní výživné, pokud ho schválí sněmovna, by vyplácely úřady práce. Zdroj: Blesk

Ministerstvo práce odhaduje, že by úřady práce mohly ročně na náhradním výživném vyplatit asi 861 milionů korun.
2
Fotogalerie

Vláda premiéra Andreje Babiše podpořila dlouho připravovaný zákon, který má řešit neplacení výživného některým z rodičů. Takzvané náhradní výživné, pokud ho schválí sněmovna, počítá s nejvyšší dávkou 3000 korun měsíčně na jedno dítě. Vyplácely by ho úřady práce, které by poté tyto částky vymáhaly po neplatičích. Státní pokladnu by náhradní výživné stálo přes 860 milionů korun ročně.

„Rodič by podal návrh na exekuci výživného. Pokud poběží exekuce, bude moci požádat o náhradní výživné na úřadu práce, který ho posoudí,“ uvedla po pondělním jednání vlády ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Žadatel pak bude každé čtyři měsíce dokládat, že k placení výživného stále nedochází,“ dodala.

Maláčová několikrát řekla, že při projednávání ve sněmovně očekává bouřlivou debatu. Podle plánu by norma měla začít platit v polovině příštího roku. „Budeme usilovat o to, aby 15 let trvající diskuze co nejrychleji skončila. Chceme, aby v Česku zase začalo být placení alimentů normální,“ dodala.

Podporu na každé dítě by úřad poskytoval maximálně dva roky. Podle Maláčové je cílem, aby do té doby dlužníci výživné začali platit.

Rodič, který výživné od neplatiče nedostává, nebo dostává jen část, by měl o náhradní alimenty požádat krajský úřad práce. Ten by vyplácel měsíčně soudem stanovenou částku. Pokud druhý rodič poslal jen část peněz, stát by doplatil zbytek. Přeplatky by bylo nutné vrátit.

Ministerstvo předložilo zákon loni začátkem roku. Od té doby se norma několikrát zásadně změnila. Naposledy se upravil název. Dva návrhy dostala sněmovna před časem už od poslanců.

V podkladech k zákonu rezort uvedl, že by úřady mohly ročně dostat asi 24 tisíc žádostí a vyplatit by mohly asi 861,31 milionu korun. Pohledávky by po neplatiči vymáhal úřad práce. Vymoci zpět by se mohla podle odhadu ministerstva asi desetina částky.

Dalších zhruba 115,48 milionu korun by bylo potřeba v prvním roce na přijetí 155 úředníků, kteří by agendu vyřizovali.