NKÚ: Státní fond kinematografie rozděloval peníze neprůhledně

Sídlo Nejvyššího kontrolního úřadu v Praze

Sídlo Nejvyššího kontrolního úřadu v Praze Zdroj: David Vagaday/E15

Filmaři se v letech 2013 až 2015 dočkali podpory ze Státního fondu kinematografie (SFK), jejíž rozdělování nebylo průhledné a dostatečně kontrolované. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad, jehož pracovníci mimo jiné zjistili, že fond vytvořil dlouhodobou koncepci podpory kinematografie až dva roky po svém vzniku a navíc z ní není jasné, jaké má cíle. Podle fondu se ale výtky ze strany NKÚ týkají pochybení administrativního charakteru, a mnoho chyb už odstranila novela zákona.

Státní kontroloři ve zprávě kritizují například způsob, jakým členové Rady SFK rozhodovali o jednotlivých projektech. „Hodnocení se u čtyř z dvanácti kontrolovaných výzev výrazně lišila,“ konstatuje NKÚ, podle něhož nemuseli hodnotitelé bodování nijak zdůvodňovat. SFK teprve zpracovává manuály pro hodnocení a až v průběhu roku 2015 začal zveřejňovat komentáře k hodnocením.

Podle kontrolorů měli uchazeči o příspěvek na podporu kinematografie nerovné podmínky. Rada SFK prodloužila čtyřem žadatelům lhůty na dokončení projektu, ačkoliv žádost podali pozdě. Kontrola navíc odhalila, že fond vyplatil dvěma příjemcům celkem 800 tisíc korun bez předložení potřebných dokladů.

V letech 2013 až 2015 rozdělil SFK na podporu kinematografie téměř půl miliardy korun. Z těchto prostředků podpořil 320 miliony korun 169 žádostí o dotaci v oblasti výroby českých kinematografických děl, shrnuje zpráva NKÚ.

Problém s netransparentností rozhodování byl podle SFK odstraněn letošní novelou zákona. Veškerá rozhodnutí rady tak jsou nyní veřejná.

Pokud jde o prodlužování lhůt, bylo by podle fondu neúčelné žádat vracení dotace například kvůli tomu, že se natáčení protáhlo kvůli malému počtu slunečných dní. Vyplácení podpory bez požadovaných dokumentů má zabránit dokončovaná online databáze pro podávání žádostí.

Kontroloři měli výhrady také ke způsobu poskytování filmových pobídek. Mezi lety 2013 až 2015 poskytl SFK pobídky za více než 923 milionů korun celkem 76 žadatelům.

Peníze alokované na filmové pobídky nemají za jeden rok přesáhnout 800 milionů korun. V roce 2015 ale vydal SFK osvědčení 84 žadatelům a přislíbil jim téměř 1,4 miliardy korun, uvádí NKÚ. V osmi případech podle něj fond dokonce neodmítl žádosti, které byly na vyšší částku, než stanovuje zákon.

Jako rizikové kontroloři vyhodnotili opětovné poskytnutí podpory devíti uchazečům, které předtím sám SFK nahlásil finančnímu úřadu kvůli podezření z porušení rozpočtové kázně.

Vyloučit žádost nahlášenou finančnímu úřadu ale není podle fondu možné, pokud dotyčný subjekt mezi tím problém vyřešil. SFK také odmítl výtku o překročení ročního limitu na dotace. Celková výše zarezervovaných peněz tuto hranici přesahuje proto, že ne všechny plánované snímky filmaři nakonec natočí.

Státní fond kinematografie vznikl na počátku roku 2013. Ze zákona mimo jiné spravuje audiovizuální poplatky, poskytuje podporu kinematografie a filmové pobídky. Rozpočet SFK tvoří ze 70 procent peníze státního rozpočtu, další finance získává například z poplatků za reklamu, promítání filmů v kinech nebo za užití děl, k nimž spravuje práva.

Konstatování NKÚ jsou zavádějící, píše Státní fond kinematografie
Závěry NKÚ bohužel obsahují některá konstatování, která jsou bez kontextu zavádějící a mohli by čtenáře uvést v omyl. Fond si uvědomuje, že v průběhu jedné kontroly není jednoduché do detailu pochopit celé jeho fungování, a je rád, že výsledná zjištění, jak sami kontroloři uvádí, jsou pouze drobného a administrativního charakteru, přestože tomu neodpovídá nadpis, který má spíše zaujmout, nežli být pravdivý.

NKÚ při kontrole neposuzuje konkrétní kroky k nápravě, které Fond do současnosti realizoval. Fond je necelé čtyři roky stará instituce, která se řídí vlastním zákonem. Tento zákon teprve v roce 2016 prošel novelizací, která zásadně upravuje mnoho právě kritizovaných chyb. Fond by v této tiskové zprávě rád uvedl některé nálezy do souvislostí, aby nedošlo k mylné interpretaci.

Vyjádření k jednotlivým konkrétním pochybením ve zprávě NKÚ:

1. Fond vytvořil dlouhodobou koncepci na podporu kinematografie až dva roky po svém vzniku a není z ní jasné, jaké má cíle.
Dlouhodobou koncepci netvoří Fond jako úřad, ale Rada jako orgán Fondu zodpovědný za rozdělovaní prostředků na podporu kinematografie. Rada ani Fond v době vytváření koncepce nedisponovali dostatečnými informacemi o filmovém průmyslu, neboť do té doby nikdo systematicky nezpracovával ani ekonomická, ani kulturní data z tohoto sektoru. Rada proto vytvořila maximálně funkční verzi dlouhodobé koncepce, která se začala okamžitě po jejím vzniku aktualizovat i na základě dat průběžně zpracovávaných Kanceláří Fondu. Přestože od rozhodnutí o přidělení dotace uběhne do premiéry filmu několik let, jsou již první pozitivní efekty této (i když nedokonalé) koncepce jasně viditelné. Účast filmů podpořených Fondem na nejprestižnějších festivalech v hlavních soutěžích po celém světe (Cannes, Berlín, Tokio, San Sebastian, ad.) je jasným důkazem zvyšující se kvality českých filmů i většího zájmu o naši kinematografii v zahraničí.

2. Rozdělování podpory na kinematografii není transparentní a Dozorčí výbor SFK tyto peníze nekontroluje dostatečně.
Ačkoli Zákon o audiovizi definuje způsob volby Radních, nemohla být Rada zvolena hned v počátku podle nového systému. Tehdejší Rada tak přešla z původního Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie beze změny. V Radě tak byli i lidé, kteří neplatili za obecně uznávané odborníky v oblasti kinematografie, jimiž by dle nového Zákona o audiovizi být měli. Kombinace anonymního hlasování a Radních bez statusu uznávaného odborníka vyvolala pochyby o transparentnosti, které nyní komentuje i NKÚ. První jmenovaný problém vyřešilo vypršení mandátu všem tehdejším členům a volba nové Rady podle nového systému. Druhý problém – netransparentnost – byl odstraněn novelou zákona v tomto roce, kdy jsou veškerá rozhodnutí Rady veřejná a každý člen Rady si tak otevřeně nese zodpovědnost za svá rozhodnutí o jednotlivých projektech. Nová Rada také pravidelně zveřejňuje komentáře ke svým rozhodnutím, aby žadatelé pravidelně dostávali přímou zpětnou vazbu k výsledkům rozhodnutí o jejich projektech.

Dozorčí výbor nastoupil se zpožděním, neboť v první výzvě se nepřihlásilo dostatečné množství kandidátů. Výbor je zcela nový orgán Fondu a nyní již ve funkčním složení plní svou roli. Kontrolní funkci má také kancelář, takže i v průběhu absence Výboru bylo plnění podmínek dotace pravidelně kontrolováno.


3. Kontrola odhalila, že dvěma příjemcům vyplatil SFK dotace ještě před tím, než obdržela potřebné doklady související s dokončením projektu.

Kontrola odhalila dvě administrativní pochybení z 590 kontrolovaných žádostí. Fond dokončuje online databázi pro podávání žádostí, která by měla podobným pochybením předcházet automatickou kontrolou, zda žadatel odevzdal veškeré náležitosti pro vyplacení poslední splátky dotace.

4. Peníze alokované na filmové pobídky nemají za jeden rok přesáhnout 800 milionů korun. V roce 2015 ale vydal SFK osvědčení 84 žadatelům a alokoval pro ně téměř 1,4 miliardy korun. V osmi případech dokonce neodmítl žádosti, které byly na větší částku, než stanovuje zákon.

Fond při vyplácení pobídek nikdy nepřekročil 800 mil. Kč za kalendářní rok. Projekty, které se hlásí o alokaci, bohužel neznamenají vždy jistou realizaci, ať už v daném roce nebo na našem území. Velké filmové projekty migrují podle toho, kde dostanou více peněz z filmových pobídek. S ohledem na tuto praxi Fond sice alokoval více peněz, ale nikdy nevyplatil více než sumu alokovanou ze státního rozpočtu. Problém s fluktuací filmových projektů řeší opět novela, díky které budou prostředky vždy alokovány až tři měsíce před natáčením a ne plošně na začátku roku, jak tomu bylo doteď.

Fond navíc neuděluje konkrétní částku, ale podle zákona 20 % z uznatelných nákladů. V praxi tak není možné, aby žadatel mohl chtít víc, než stanovuje zákon.


SFK měl u některých projektů, které podpořil, podezření na porušení rozpočtové kázně a oznámil je finančnímu úřadu. V letech 2013 až 2015 podal 27 oznámení na 23 příjemců za více než 68 milionů korun. Příjemci totiž nesplnili podmínky dotace. Přesto ale devíti z nich SFK opět poskytl podporu za téměř 32 milionů korun, což hodnotí kontroloři jako rizikové.

Legislativa nijak neumožňuje automaticky vyloučit žadatele, jehož předcházející žádost byla někdy odeslána na Finanční úřad, pokud tento problém vyřešil. Pokud by byl v době podání nové žádosti na FÚ, byla by žádost automaticky zamítnuta (jako u všech jiných dotací).

5. Podle kontrolorů měli uchazeči také nerovné podmínky, protože Rada prodloužila čtyřem žadatelům lhůty na dokončení projektu, i když podali žádost pozdě.

Filmové natáčení ovlivňuje mnoho externalit, které mohou zásadně ovlivnit právě časový plán realizace celého projektu. Fond nepovažuje za hospodárné a účelné požadovat vrácení dotace, protože na podzim nesvítilo dostatečný počet dní slunce a zásadní melancholické scény nebylo možné natočit. Fond na základě zprávy NKÚ i tak přijal novelou opatření, které předchází problémům s pozdním odevzdáním žádosti o změnu.